19 C 339/2025-102 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.9.2025 ve spojení s doplněním žaloby v podání ze dne 12.2.2026 domáhala na žalované zaplacení částky 36 702 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 16.11.2024, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, , , Anonymizováno, : , IČO, ), na základě níž původní věřitel poskytl žalované úvěr v původní výši 14 700 Kč (navýšený posléze na částku 26 800 Kč), který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 9 902 Kč do 22.1.2025. Žalovaná doposud ničeho nezaplatila. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024.2. Ještě před zahájením jednání vzala žalobkyně prostřednictvím podání ze dne 12.2.2026 co do jistiny nároku v částce 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 23.1.2025 do zaplacení žalobu zpět, když uvedla, že žalovaná tuto částku uhradila žalobkyni ještě před podáním žaloby k soudu a nebylo to zohledněno v důsledku administrativní chyby.3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (§ 96 odst. 2 o.s.ř.). Soud v reakci na částečné zpětvzetí žaloby řízení v souladu se shora citovaným ustanovením procesního řádu ve výroku I. rozsudku částečně zastavil.4. Stanovisko žalované se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne , datum, se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16.11.2024 ve spojení s výpisem z účtu původního věřitele a žalované má soud za prokázané, že na základě smlouvy o úvěru byl žalované původním věřitelem (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) poskytnut převodem na její účet úvěr ve výši 14 700 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli ve lhůtě 12 měsíců společně se smluvním úrokem v sazbě 279,83 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Z dodatků č. , hodnota, až č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ve spojení s výpisem z účtu původního věřitele a žalované má soud za prokázané, že v období od 16.11.2024 do 18.11.2024 uzavřeli původní věřitel a žalovaná dodatky č. , hodnota, až , Anonymizováno, ke smlouvě o úvěru, na základě nichž byly žalované původním věřitelem poskytnuty převodem na její účet úvěrové prostředky do částky 26 800 Kč (zahrnující původní úvěr ve výši 14 700 Kč), které se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli ve lhůtě 12 měsíců společně se smluvním úrokem v sazbě 279,83 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách.7. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi poskytovatelem finančních služeb a žalovaným v postavení spotřebitelky, aplikují se na posouzení úvěrové smlouvy ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.).8. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval platnost předmětné úvěrové smlouvy. K otázce posouzení způsobilosti žalovaného splácet sjednaný úvěr žalobkyně sice v doplnění žaloby uvedla, že úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně posuzoval, avšak vycházel přitom z tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, když žalobkyně již aktuálně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně takových tvrzení a provedené lustraci v dlužnických registrech a databázích. Proto soud nemá splnění povinnosti před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru zákonným postupem posoudit úvěruschopnost spotřebitele za splněnou a dovodil na základě toho neplatnost úvěrové smlouvy.12. S ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně, jejíž aktivní legitimace je dána v důsledku v žalobě uvedených smluv o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.), právo pouze na zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 21 800 Kč (tj. 26 800 Kč mínus 5 000 Kč).13. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaná není povinna hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaná se dosud v prodlení neocitla.15. Jelikož žalovaná byla v řízení nečinná, soud neučinil k možnostem žalované vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění. Proto soud stanovil lhůtu k plnění žalované v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).16. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 21 800 Kč, představující nezaplacenou jistinu. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 59 %, žalovaná pak v 41 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 18 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 469 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 100 Kč (za 3 úkony právní služby po 700 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč, z odměny podle § 7 a § 11 vyhlášky ve výši 2 580 Kč (za 1 úkon právní služby po 2 580 Kč – sepis doplnění žaloby v podání ze dne 12.2.2026) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 450 Kč za shora uvedený 1 úkon právní služby po 450 Kč. Celkové náklady dosáhly částky 6 899 Kč, z níž 18 % tvoří částka 1 242 Kč.18. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..