25 C 428/2025-42 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, případně „původní věřitelka“) a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného příslušenství jednorázovou platbou, nejpozději do , datum, . Peněžní prostředky byly žalovaným co do výše , částka, vyčerpány, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, žalovaným nedošlo. Žalovaná částka představuje jednak nesplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, , dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že pokud by v řízení neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, případně, že smlouva o úvěru není platnou, navrhuje, aby soud posoudil žalovaný nárok podle § 2991a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila s návrhem, aby soud ve věci jednal a věc rozhodl v její nepřítomnosti.Soud ve věci provedl dokazování čtením listin předložených žalobkyní, které se vztahují k prokázání existence smluvního vztahu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, výše vzájemně poskytnutého plnění mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ke splnění povinnosti ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k prokázání existence řádného postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni, zejména čtením smlouvy o spotřebitelském úvěru, předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, potvrzení o platbě částky , částka, , smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky, ID klienta které se vztahuje k procesu uzavření smlouvy o úvěru, výpisu z účtu žalovaného, předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne , datum, prokazujícího odeslání předžalobní výzvy.Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový závěr projednávané věci, podle kterého mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného příslušenství jednorázovou platbou, nejpozději do , datum, . Peněžní prostředky byly žalovaným co do výše , částka, vyčerpány, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, nedošlo. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek řádně postoupena, se nyní podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení , částka, , která představuje jednak nesplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, , dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , kdy současně žádá zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Ke skutečnosti, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr (a tím prokázala platnost uzavřené smlouvy o úvěru), žalobkyně soudu nedoložila žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost prokázat, kdy sama v žalobě uvedla, že pokud by měl soud tuto skutečnost za neprokázanou, navrhuje žalovaný nárok posoudit podle § 2991a následující o. z. o bezdůvodném obohacení.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předcház