12 C 86/2020-42 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce žádal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 21 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, dále smluvní pokutu ve výši 907,72 Kč a úrok ve výši 62,48 % ročně z částky 17 852,10 Kč do doby, než úrok dosáhne částky 70 848 Kč. 2. Žalobce doložil smlouvu o úvěru i doklad o tom, že žalované byla poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit částku 18 000 Kč v 60ti měsíčních splátkách po 984 Kč. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě činí 62,48 % ročně, za to se žalovaná zavázala zaplatit celkem úrok 50 040 Kč. 3. Žalobce v žalobě uvedl a doložil z karty klienta, že žalovaná zaplatila celkem 3 částky po 984 Kč, tj. částku 2 952 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se čtvrtou splátkou, došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru podle bodu [bod] smlouvy s tím, že k zesplatnění došlo dne [datum] a nesplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která činí 20 631,88 Kč. Dále žalobce vysvětlil, že v každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru s platba úroku za jeho poskytnutí. Dále bylo sjednáno, že úroky přirůstají k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky a žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení se zaplacením nové jistiny k úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši stanovené jistiny úvěru. Dále byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodu [bod] smlouvy žalobce vysvětlil skladbu částek, které požaduje k zaplacení. 4. Kromě smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek doložil žalobce kartu klienta, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], kde je uvedena specifikace dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru, tj. částka, která je předmětem žaloby a sestává z dlužné jistiny 17 852,10 Kč, dále úroku ke dni zesplatnění 2 779,98 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 249 Kč a náhrada nákladů 200 Kč. V žalobě pak žádal smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby ve výši 907,72 Kč s odvoláním na § 9 z. č. 177/2020 Sb., když od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 podle výše cit. zákona nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty. Doložil i výzvu k zaplacení ze dne [datum]. Obě listiny byly zaslány na adresu [adresa], i když ve smlouvě byla uvedena doručovací adresa [adresa]. Žalobce dále doložil, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalované, když ta doložila výši svého invalidního důchodu 15 354 Kč měsíčně. 5. Soud posuzoval vztah mezi účastníky podle ustanovení § 1810, 1815, 1419,420 a 2395 obč. zák., zákona č. 89/2012 Sb. Ve světle těchto ustanovení a směrnice rady ES 73/13/ ze dne 15. 4. 19993 v aktuálním znění pokládá sjednaný úrok za půjčení částky 18 000 Kč za nepřiměřený. Žalované byla poskytnuta částka 18 000 Kč, za to se zavázala zaplatit více než trojnásobek této částky. Soud proto úrok sjednaný mezi účastníky pokládá za úrok odporující dobrým mravům podle § 580 obč. zák. a k neplatnosti takového právního jednání je soud povinen přihlédnout i bez návrhu podle § 588 obč. zák. Soud však má za to, že tuto část smlouvy o úvěru lze oddělit od zbylých částí smlouvy o úvěru tak, že smlouvu o úvěru jako celek pokládá za platnou, za neplatné pokládá jen ujednání o výši úroku za půjčení peněz. Soud v této souvislosti zkoumal, za jakých podmínek půjčují v daném případě peníze peněžní ústavy v místě sídla dlužníka. Pokud jde o [právnická osoba], obvyklé úroky v roce [rok] činily [%] ročně, u [právnická osoba] [%] ročně, u [právnická osoba] [%] ročně, stejně tak je soudu z jeho činnosti známo, že obchodní banka měla úrok v tomto období necelých 10 % ročně. Úrok sjednaný mezi účastníky je tedy zhruba 6ti násobně vyšší než úrok požadované peněžními ústavy v době uzavření smlouvy. Soud proto žalobu zamítl v části, kde žalobce požaduje úrok ve výši 62,48 % ročně z výše uvedených důvodů. Ve zbytku pak žalobě vyhověl, když žalované uložil zaplatit rozdíl mezi částkou půjčenou a jejími úhradami, tj. 15 048 Kč (18 000 Kč – 2 952 Kč), dále částku 249 Kč, tj. smluvní pokutu podle bodu [bod] smlouvy, dále náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované podle bodu [bod] smlouvy ve výši 200 Kč i smluvní pokutu ve výši 907,72 Kč Celkem tedy uložil žalované povinnost zaplatit částku 15 497 Kč a žalobě vyhověl, i pokud jde o úrok z prodlení z této částky. 6. Ohledně částky 5 583 Kč s úrokem z prodlení z této částky a úroku 62,48 % ročně z částky 17 852,10 Kč, pak žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci úspěch ze 75 %, neúspěch 25 %, soud mu proto přiznal 50 % nákladů řízení, a to za 3 úkony po 300 Kč podle § 14 b) vyhl. 177/96 Sb., tj. 900 Kč, 3 x 100 Kč paušál, dále za jeden úkon 1 980 Kč – účast žalobce na jednání soudu, paušál 300 Kč, jízdné osobním automobilem [registrační značka] při spotřebě [l/km] l/km benzinu [číslo] (směrnice S136/2014W – 3. údaj) a ceně benzinu 27,80 Kč podle vyhl. 589/2020 – 658,30 Kč + náhradu za zmeškaný čas 600 Kč, 21 % DPH z výše uvedených částek, tj. z částky 4 738,30 Kč, tj. 995 Kč a za zaplacený soudní poplatek 1 100 Kč, tj. náhrada nákladů řízení by činila 6 833 Kč, 50 % z této částky činí 3 416,50 Kč.