10 C 2/2022-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že jde o dlužné nájemné, respektive dlužné nájemné ve výši 13 040 Kč a dluh z titulu nákladů vzniklých v souvislosti se zbytečným výjezdem technika ve výši 1 045 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 18. 5. 2022 č. j. 10 C 2/2022-32 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Jelikož se žalovaná k žalobě nevyjádřila, rozhodl soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, na jejichž podkladu – v kontextu procesní pasivity žalované – dospěl k závěru, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, kterou se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a částku 530 Kč měsíčně na úhrady za plnění poskytnutá v souvislosti s užíváním bytu. Dne [datum] žalovaná nájemní smlouvu vypověděla (viz č. l. 12), přičemž podle žalovanou nevyvráceného tvrzení žalobkyně neuhradila nájemné a s ním spojené úhrady za měsíce říjen a listopad 2021 v celkové výši 13 040 Kč (srov. č. l. 16). Žalobkyni současně vznikla škoda tím, že musela uhradit částku 1 045 Kč za zbytečný výjezd technika za účelem zprovoznění elektrokotle (viz faktura na č. l. 14); žalovaná ji totiž předtím neinformovala o skutečnosti, že v mezidobí došlo k odpojení elektřiny a demontáži elektroměru. 4. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemce platí pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2222 odst. 3 občanského zákoníku je s výpovědí nájmu nemovité věci spojena tříměsíční výpovědní lhůta. Žalovaná tudíž měla povinnost platit nájemné a platby s ním spojené i za měsíce říjen a listopad 2021. 5. Současně žalovaná v rozporu s ustanovením § 2910 občanského zákoníku zavinila, že žalobkyně musela ze svého majetku vydat částku 1 045 Kč, neboť toto zmenšení jejího majetku bylo v příčinné souvislosti s jednáním (nekonáním) žalované, jež ji řádně neinformovala o skutečnosti, že došlo k odpojení elektřiny a demontáži elektroměru. Škodu, která tím vznikla, je tak žalovaná povinna žalobkyni v plném rozsahu nahradit. 6. Soud ze zaznamenaných důvodů dospěl závěru, že je namístě žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť žalobkyni vznikla za žalovanou splatná peněžitá pohledávka; současně jí v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku náleží rovněž zákonný úrok z prodlení, specifikovaný v prvním výroku tohoto rozsudku. 7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta ve výši 1 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle ustanovení § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a tři paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 900 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 000 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].