3 C 12/2018-1416 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně uplatnila u Okresního soudu v Domažlicích restituční nárok vyplývající z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen PÚ [číslo]) podle něhož se v restituci žalobkyni nevydávají pozemkové parcely [číslo] zastavěná plocha s č. popisným [č. p.] o původní výměře 1 364 m2 dle PK, dále pozemková parcela [číslo] o výměře 16 128 m2 dle PK a pozemková parcela [číslo] o výměře 539 m2 dle PK a to vše v katastrálním území [část obce], protože pozemky byly po přechodu na stát zastavěny a podle § 11 odst. 1 písmeno c) a e) zákona o půdě se nevydávají. Žalobkyně pak tvrdí, že se jedná o pozemky, které byly zastavěny, tedy měly stavební charakter ve smyslu judikatury, a měly být oceněny částkou 250 Kč za m2 a v tomto rozsahu měl být nárok žalobkyně na náhradu uspokojen poskytnutím jiných pozemků. Protože však žalovaná odmítla přecenit nárok takto odňatých pozemků, uplatňuje žalobkyně právo na nahrazení projevu vůle žalované k vydání náhradních pozemků označených v různých katastrálních územích. U Okresního soudu v Domažlicích pak uplatňuje žalobkyně nárok na nahrazení projevu vůle týkající se odňatých pozemků pouze pokud jde o pozemkovou parcelu [číslo] s uvedenou výměrou shodně označených v rozhodnutí PÚ [číslo], když nárok ohledně nevydaného pozemku [číslo] s [adresa] vše v katastrálním území [část obce] v tomto řízení neuplatňuje. O uplatněném nároku rozhodoval soud prvého stupně opakovaně po vydání předběžného opatření, kterému bylo rozhodnutím ze dne [datum] a [datum] vyhověno. Rozhodnutím KS v [obec] sp. zn. [rozhodnutí] [datum rozhodnutí] byly návrhy na vydání předběžného opatření zamítnuty. O žalobě samotné, tedy pro nahrazení projevu vůle po řadě procesních změn, ať už se týkaly vyloučení věci ohledně některých pozemků jiným soudům nebo zpětvzetí žaloby ohledně některých vytypovaných náhradních pozemků nebo účasti vedlejšího účastníka, rozhodoval soud prvého stupně rozsudkem ze dne [datum], který byl usnesením Krajského soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Opětovně rozhodl soud prvého stupně rozsudkem ze dne [datum] ve znění opravného usnesení, když ten byl opakovaně usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] zrušen a věc vrácena k novému rozhodnutí. V tomto usnesení odvolací soud vytýká soudu prvého stupně nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů, když již v předchozím zrušovacím usnesení soudu prvého stupně vytýkal to, že se nevypořádal s ustálenou judikaturou týkající se liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu. Soud prvého stupně sice vyšel z ocenění provedeného znaleckým ústavem [právnická osoba], které předložila žalobkyně a kde byla stanovena hodnota odňatých pozemků ve výši 4 507 750 Kč, ale nevypořádal se s charakterem pozemků v době jejich odnětí v roce [rok] tedy s tím, proč měly charakter stavebních pozemků, když znalecký ústav vycházel z charakteru odňatých pozemků jako stavebních na základě územního plánu z roku [rok]. Soud se nevypořádal ani s námitkami žalované z hlediska namítaných vad předkládaných posudků, kdy žalovaná sama předložila posudky [titul] [příjmení] a posudek [titul] [příjmení], který upozorňoval na nesprávnost znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] Dále se pak soud nevypořádal ani s námitkami žalované týkající se náhradních pozemků a jejich převoditelnosti. Odvolací soud pak uzavírá, že pro nepřezkoumatelnost skutkového zjištění soudu prvého stupně o výši restitučního návrhu je nepřezkoumatelný i závěr o liknavosti a svévoli žalované, kterou soud vyvodil pouze z toho, že odmítla přecenit pozemky žalobkyní odňaté, když cena těchto pozemků byla mezi účastníky sporná. Pochybení pak bylo shledáno i v té části prvostupňového rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žaloba o převod náhradního pozemku v [katastrální uzemí], [územní celek]. Tímto zrušovacím usnesením pak bylo nařízeno, aby věc projednával a rozhodl jiný samosoudce. Podstatou restitučního nároku uplatňovaného žalobkyní je ocenění nevydaných pozemků, odňatých žalobkyni či právním předchůdcům a žalobkyni nevydaných na základě rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum]. [příjmení] se pak netýká nevydaného pozemku par. [číslo] dle PK s nemovitostí [adresa] v katastrálním území [část obce], ale pozemku [číslo] [číslo] dle PK v katastrálním území [část obce]. Předmět sporu mezi účastníky je zřejmý, a to cena nevydaných pozemků. Pro poskytnutí náhrady za nevydané pozemky platí právní úprava v zákoně o půdě v § 11 odst. 2 (v případě uvedeného v odstavci 1, pozemkový fond oprávněné osobě převede bezplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem podle § 8 odst. 4 zák. č. 284/91 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ve znění pozdějších předpisů a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Na žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality původního pozemku, to vše v cenách ke dni [datum]), když tato úprava doznala změny již [datum] a za nevydané pozemky náležela náhrada dle § 14 a § 16 zákona o půdě. Podle § 28a zákona o půdě, se náhrady poskytují v cenách platných ke dni [datum] a to u nemovitých věcí podle vyhl. č. 182/88 ve znění vyhlášky č. 316/19. Na základě legislativní změny zákona o půdě s účinností od [datum] byl zakotven v § 11a postup při převodu jiného zemědělského pozemku, kdy oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li stanoveno jinak. Žalovaná pak od samého počátku namítá nesprávnost výše uplatněného nároku, protože nemůže akceptovat ocenění předložené žalobkyní ve znaleckém posudku společnosti [právnická osoba], jelikož ani jeden z nevydaných pozemků není pozemkem stavebním a nebyl v době odnětí státem určen k zastavění. Znalecký posudek se opírá o plány z roku [rok], tj. 15 let po odnětí pozemku státem. Dále žalovaná namítá nedostatek tvrzení a důkazů žalobkyně o liknavém a svévolném postupu žalované, když je to především žalobkyně, která mohla uspokojit nárok žalovanou vyčíslených tak, jak od roku [rok] umožňoval zákon o půdě. V neposlední řadě pak žalovaná namítala nevydatelnost některých náhradních pozemků žalobkyní označených. Pro posouzení nároku je rozhodující jeho výše, neboť četná judikatura tak, jak uvádí žalobkyně v řadě svých podání vychází z toho, že nesprávné ocenění nároku restituentu v jeho správné výši je důvodem, pro který nemůže restituent uplatňovat své nároky řádně a jde tedy o svévoli a bránění v řádném uspokojení nároku osoby oprávněné. Takže spornost výše nároku, respektive nesprávnost vyčíslení restitučního nároku lze podřadit pod liknavost a svévoli vyvolanou žalovanou a tedy důvod k tomu, aby se restituent mohl uspokojit v soudním řízení označením pozemků náhradních bez ohledu na veřejné nabídky (viz 28 Cdo 5389/2014 nebo 28 Cdo 155/2016 a další..) Pokud tedy jde o výši nároku, tj. cenu odňatých pozemků a žalobkyni nevydaných na základě shora uvedeného rozhodnutí PÚ [číslo], žalobkyně dokládá cenu těchto nevydaných pozemků [číslo] o výměře 16 128 m2 a [číslo] o výměře 539 m2 znaleckým posudkem [právnická osoba] x [právnická osoba] na základě výhrad uplatněných žalovanou a zásady ocenění vyplývající z § 28a zákona o půdě. Podle tohoto pravidla, se vychází z ceny ohodnocení odňatého pozemku ke dni [datum] podle zákonem určených předpisů a to vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. a stavu pozemků ke dni odnětí. Hodnocení stavu pozemků ke dni jejich odnětí, v tomto případě v roce [rok] je prolomeno judikaturou, kdy lze zemědělské pozemky oceňovat jako pozemky stavební, jestliže měly být určené k zastavění podle územně plánovací dokumentace nebo územního rozhodnutí o umístění stavby nebo bezprostřední realizace výstavby po odnětí (např. 28 Cdo 2956/2014, 28 Cdo 444/2014, 28 Cdo 4678/2014 atd..) Žalobkyně pak argumentuje tím, že odňaté pozemky měly charakter pozemků stavebních, neboť byly zahrnuty do stavebního regulačního plánu z roku [rok]. Znalecký posudek společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] vychází při ocenění pozemků z ceny 250 Kč za 1 m2, charakteru pozemků jako pozemků stavebních, přičemž opírá tento závěr o územní plán z roku [rok], kdy je nutné přihlédnout k námitce žalované, že tento plán byl vydán až 15 let po odnětí pozemků žalobkyni případně předchůdcům, což byl jeden z důvodů zrušení rozsudku soudu prvého stupně odvolacím soudem. Soud poté vyslechl znalce dožádaným soudem pro [obec] odnímané pozemky ke dni [datum] podle ortofotomap byly pozemky charakteru orná půda (míněno tím pozemky [označení] [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce]). Znalecký ústav prostřednictvím slyšených pracovníků [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] potvrdil, že do roku [rok] na pozemcích žádná výstavba neproběhla jak je patrné z ortof