5 C 157/2022-26 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně, jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba], se domáhá po žalovaném zaplacení pohledávky vyplývající z nesplaceného závazku žalovaným na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Podle této smlouvy byly poskytnuté žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal vrátit s úroky a dalšími poplatky ve výši 12 888 Kč, celkem tedy 27 888 Kč po dobu 14 - ti měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Žalovaný nehradil svůj závazek řádně a včas, uhradil pouze jednu splátku ve výši 2 000 Kč, která byla alokovaná na jistinu, takže na ni zbývá dluh 14 008,91 Kč a druhá část byla alokovaná na úroky a poplatky, na kterých žalovaný dluží 11 879,09 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum] s účinky postoupení [datum], když žalobkyně nárokuje nesplacenou jistinu 14 008,91 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 255,87 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 822,89 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 293,96 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 506,37 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 143,93 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně a pak dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, když tuto smluvní pokutu vyčísluje žalobkyně za dobu od [datum] do [datum] a konečně pak požaduje žalobkyně i náklady související s vymáháním pohledávky ve výši 473 Kč a to za dvě osobní návštěvy a jeden dopis. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, dokladem o úplatě za postoupené pohledávky, oznámením postoupené pohledávky žalovanému s dokladem o odesílání, smlouvou o úvěru, předpisem splátek, žádostí o úvěr a formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, návrhem na mimosoudní řešení sporu, výpisem úkonu mimosoudního vymáhání, dopisy zasílané žalovanému, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. K jednání se žalobkyně omluvila a žalovaný se nedostavil, ač byl obesílán fikcí na adresu evidovaného trvalého bydliště, v němž si ale korespondenci nevyzvedává. Soud proto vycházel z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že žalobkyně vstoupila do pozice věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek, když pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba] Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnuté finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které měl vracet spolu s dalšími poplatky a úroky ve výši 12 888 Kč při měsíčních splátkách 1 992 Kč po dobu 14 měsíců. Žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč, které byly z části započteny na jistinu a z části na ostatní závazky vyplývající ze smlouvy. Na smírné řešení výzvy k zaplacení a předžalobní upomínky žalovaný nereagoval a soud proto posuzuje uzavřený závazkový vztah na základě § 2395 obč. zák., pokud jde o úvěr, který byl žalovanému poskytnut ve výši 15 000 Kč spolu se sjednanými úroky 15 % ročně. Pokud jde o ostatní ujednání sjednané ve smyslu § 1724 a § 1725 posuzuje soud tyto závazky s ohledem na předpoklady § 1813 obč. zák. a ve smyslu § 2048 obč. zák., pokud jde o smluvní pokutu. Toto ujednání o smluvní pokutě je od smlouvy o úvěru i ohledně dalších ujednání související s poplatky oddělitelné, když věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda, jestliže strany pro případ porušení smluvené povinnosti sjednají smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Pokud jde o tuto část smlouvy a nárok uplatněný žalobkyní jako postupníkem pohledávky ve výši 350,22 Kč za období od [datum] do [datum] vyčíslený z nedoplatku jistiny 14 008,91 Kč, je v souladu s citovanými předpoklady § 2048 obč. zák. a soud ho proto ve vyčíslené výši přiznává. Pokud jde o ostatní ujednání a poplatky, uplatňuje žalobkyně rovněž náklady související s uplatněním pohledávky, kdy si na základě ceníku započítává dvě osobní návštěvy 217 Kč za jednu návštěvu a 39 Kč za odeslaný dopis, přitom bylo možné i podle tvrzení žalobkyně nárokovat za dopis obyčejný 39 Kč, za doporučený 50 Kč, za telefonický hovor 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč, což představuje určité stupňující se pokusy, jak dohodnout uspokojení pohledávky jednáním s dlužníkem, kdy tyto náklady představují 378 Kč a lze je považovat za důvodné ve smyslu § 513 obč. zák. i s ohledem na důraznost jednotlivých vymáhacích postupů. V uvedeném rozsahu by proto soud považoval náklady spojené s vymáháním pohledávky za důvodné a není nutné činit pro vymáhací úkony dvě osobní návštěvy po 217 Kč a jeden obyčejný dopis, jestliže by selhal i dopis doporučený, nebo telefonický hovor. V částce přesahující 378 Kč, tedy soud nepovažuje nárok na vymáhání pohledávky za adekvátní účelu, kterým lze uspokojení pohledávky docílit. Jestliže selhal pokus o uspokojení pohledávky na základě doporučeného dopisu, nebo pokusu telefonického hovoru a jedné návštěvy, pak takovéto náklady jsou dostačující a rozhodně není důvod k tomu, aby věřitel volil osobní návštěvy v několika případech, které jsou bezvýsledné a navíc nedoložené. Částka 378 Kč, podle ceníku jednotlivých vymáhacích pokusů, je tedy jako paušální náklady přijatelná a ve zbývajícím rozsahu nedůvodná. Co se týká ujednání, souvisejících s poplatky za poskytnutí úvěru což jsou náklady na vyhodnocení, nesplacený inkasní poplatek a úrok za poskytnuté finanční prostředky, revidovaný postupníkem má soud za to, že jde o ujednání odporující ustanovení § 1813 obč. zák., podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Jestliže tato ujednání ve smlouvě představují 76 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na sjednané úroky, jde o ujednání se znaky lichevních prvků odporující dobrým mravům ve smyslu § 580 obč. zák. a tedy jde o ujednání nepřiměřené výši poskytnutého úvěru a vytváří tak nerovnovážné postavení žalovaného. Soud v tomto rozsahu považuje smlouvu za neplatnou a ve vyčísleném nároku žalobkyní žalobu zamítá. Za přiměřené lze považovat pouze kapitalizované úroky z jistiny, a kapitalizované úroky z prodlení. Pokud jde o výrok ohledně nákladů řízení mezi účastníky, vznikly žalobkyni náklady ve výši 2 452 Kč, když žalobkyně byla úspěšná zhruba v 60 % a ve 40 % neúspěšná a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. má právo na 20 % vynaložených nákladů z částky 2 452 Kč, kdy se jedná o částku 490 Kč, kterou soud žalobkyni přiznává s ohledem na vynaložený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tři úkony právního zastoupení advokátem po 300 Kč, tři paušály po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení odpovídající 20 % činí částku přisouzenou ve výroku rozsudku a je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.