5 C 178/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky původní společnosti [právnická osoba], se domáhá zaplacení částky váznoucí na nesplněném závazku žalovaného vyplývajícím ze smlouvy [číslo] uzavřené [datum] jako smlouva o zápůjčce. V žalobě žalobkyně poukazuje na to, že se jedná o smlouvu o úvěru, při které byly poskytnuté žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které se zavázal vrátit se sjednaným poplatkem 7 233 Kč a to po dobu 60 – ti týdenních splátek po 254 Kč a sjednané úrokové sazbě 29 % ročně. Poslední splátka pak činila 247 Kč, když pro nedodržení závazku a prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z celkové dlužné částky, s níž byl žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta pak je požadovaná ve výši 4 000 Kč a to poté, co pohledávka původního věřitele [právnická osoba] byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinky postoupení [datum]. Žalobkyně tedy z postoupené pohledávky, když žalovaný neplnil řádně a včas, avšak uhradil 6 482 Kč, požaduje na jistině 4 445,78 Kč, dále pak kapitalizovaný úrok z prodlení, smluvní úrok i úrok z prodlení z dlužné jistiny, když na poplatcích nárokuje částku 4 305,22 Kč. Nárok dokládá standartními informacemi o spotřebitelském úvěru pod názvem„ Zelená v hotovosti“, když vlastní závazkový vztah je označen jako smlouva o zápůjčce, dále přehledem plateb a jejich alokací na jednotlivé položky, smlouvou o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalovanému, výzvou k zaplacení, předžalobní upomínkou s dokladem o odesílání. Elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl postupem dle § 173 o. s. ř. zrušen a ve věci nařízeno jednání. K jednání se nedostavil žádný z účastníků, ač byly obě strany řádně obeslány. Soud proto jednal v jejich nepřítomni na základě písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že jako postupník pohledávky původního věřitele [právnická osoba] uplatňuje po žalovaném neuhrazenou pohledávku z titulu smlouvy [číslo] uzavřené [datum]. Podle této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal vracet ve splátkách spolu s dalšími prostředky ve výši 7 233 Kč. Podle smlouvy měl žalovaný zaplatit celkem 15 233 Kč po dobu 60 – ti týdenních splátek po 254 Kč, když poslední splátka činila 247 Kč. Částka 7 233 Kč pak obsahovala úrok ve výši 1 431 Kč, částku za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 3 444 Kč a částku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Z tohoto ujednání lze považovat jako oprávněnou pouze sjednanou částku na úrocích ve výši 1 431 Kč odpovídající sazbě 29 % ročně, jak je ve smlouvě dohodnuto, přičemž zbývající dvě položky, celkem ve výši 5 802 Kč představují 72 % finančních prostředků, které požaduje žalobkyně zpět bez přihlédnutí ke sjednaným úrokům. Soud pak považuje toto smluvní ujednání za neplatné, odporující ustanovení § 1813 obč. zák., podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Toto ujednání lze rovněž považovat za lichevní ve smyslu § 1790 obč. zák, kdy si právní předchůdce žalobkyně dal slíbit plnění, jehož majetková hodnota je v hrubém nepoměru poskytnutým finančním prostředkům. Pokud byly sjednány úroky a smlouva označena jako smlouva o zápůjčce, byl by žalovaný povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a se sjednanými úroky ve výši 1 431 Kč, tedy ve výši 9 431 Kč. Pokud by bylo možné považovat uzavřenou smlouvu za smlouvu o úvěru dle § 2395 i toto ustanovení předpokládá povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky se sjednanými úroky. Pokud se však jedná o částku 5 802 Kč, považuje ji soud za odporující stanovení § 1813 obč. zák. za ujednání lichevní a k neplatnosti takového ujednání přihlíží soud dle § 580 obč. zák. jako k ujednání odporujícímu dobrým mravům, a tedy k neplatnosti přihlíží i bez návrhu dle § 588 obč. zák. Z písemností předložených žalobkyní i z žalobních tvrzení je zřejmé, že žalovaný neplnil sice řádně a včas, leč zaplatil 6 482 Kč, takže za celkový závazek s úroky by měl uhradit 9 431 Kč. Proto na nezaplaceném závazku dluží 2 949 Kč, které lze považovat za dluh na jistině, z níž je povinen platit žalovaný jak sjednané obchodní úroky 29 % ročně, tak úroky z prodlení a vzhledem k tomu, že žalobkyně žádala přisoudit toto příslušenství ve smyslu smluvních úroků a zákonných úroků odpovídajících předpokladům § 513 obč. zák. až od [datum] přiznává soud tyto úroky od uvedeného data. V přisuzujícím výroku je zahrnuta i částka 4 000 Kč, která představuje podle žalobních tvrzení smluvní pokutu odpovídající zákonnému limitu vyjádřenému v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy limitu ve výši 50 % poskytnutých finančních prostředků. Na tomto ujednání se účastníci shodli v smyslu § 2048 obč. zák., podle něhož platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Vzhledem k ujednání obsaženému ve smlouvě mezi věřitelem a žalovaným, pokud jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, které je podřízeno limitu maxima a to 50 % poskytnutých finančních prostředků zákonem o spotřebitelském úvěru, přiznává soud tuto částku v takto vyčíslené výši. Vzhledem k tomu, že žalobce alokoval platby na položky, které se týkaly smluvního ujednání soudem považované za neplatné, nelze s těmito platbami ve prospěch neplatných položek uvažovat a je třeba přiznat nárok pouze z rozdílu mezi platně sjednaným závazkem 9 431 Kč a uhrazenou částkou ve výši 6 482 Kč, tedy částku 2 949 Kč. Tuto výši lze považovat za neuhrazenou jistinu, z níž je žalovaný povinen platit jak smluvní úroky, tak úroky z prodlení. Přiznat lze tedy 6 949 Kč a v rozsahu částky 5 802 Kč, což jsou neplatně sjednané poplatky, je nutné žalobu zamítnout. Pokud pak jde o nárokované příslušenství z jistiny 4 445,78 Kč má soud za to, že ve prospěch jistiny lze uvažovat pouze s částkou 2 949 Kč a ve výši rozdílu tj. v částce 1 496,78 Kč, je třeba příslušenství zamítnout včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 295,46 Kč, neboť při alokaci plateb poskytnutých žalovaným ve prospěch položek neplatně sjednaných, jde o vyčíslení jistiny a tedy i kapitalizovaného zákonného úroku z nesprávného základu. V tomto rozsahu soud žalobu zamítá. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze nepatrně, o proti neúspěchu, rozhodl soud o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř.