5 C 227/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně, jako věřitelka žalovaného, se domáhá zaplacení částky, která vznikla jako neuhrazený závazek žalovaného na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené [datum] pod obchodní firmou E [právnická osoba] [právnická osoba], podle které byly žalovanému poskytnuté finanční prostředky ve výši 15 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] a žalovaný byl povinen úvěr splácet minimální částkou 300 Kč měsíčně s možností splácet částku vyšší než je částka minimální. Podle žalobkyně bylo dohodnuto čerpání úvěru za poplatek ve výši 20 % čerpané jistiny, tedy 3 000 Kč celkem, dále byly sjednané úroky ve výši 20 % měsíčně a pro případ splatnosti celého dluhu pak byl sjednán úrok 15 % ročně s tím, že úrok přirůstal k jistině stejně tak, jako smluvní pokuta sjednána ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Po provedené úhradě žalovaným ve výši 22 217 Kč žalovaný je od [datum] v prodlení a dluží tak 21 179 Kč a nárokován je úrok z prodlení v zákonné výši. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o revolvingovém úvěru, výpisy z úvěru, výpisy z účtu věřitele o poskytnutých platbách, předžalobní upomínkou, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, občanským průkazem žalovaného, případně dotazem banky ohledně majitele účtu. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která mu byla zasílaná na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec], náměstí [datum] s účinky doručení fikcí dne [datum], takže stanovená 7 denní lhůta marně prošla [datum] aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o úvěru, která se řídí předpoklady § 2395 obč. zák. Podle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytování finančních prostředků dokládá žalobkyně výpisy z účtu [obec] spořitelny, ze kterých je zřejmé, že žalovanému byly poukazovány na jeho účet částky v různých výších až do částky 15 000 Kč. Platby ve prospěch věřitele nejsou nikterak dokládány. Žalobkyně však sama tvrdí, že žalovaný hradil závazek až do částky 22 217 Kč. Podle tohoto ustanovení je povinnost úvěrovaného vracet úroky spolu s jistinou, pojmovým znakem úvěrové smlouvy. Sjednání úrokové sazby ve výši 20 % měsíčně je ujednáním lichevním ve smyslu § 1796 obč. zák., podle něhož je neplatnou smlouva při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 1813 obč. zák. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sjednání 20 % měsíční úrokové sazby jako ujednání lichevní, odporující ustanovení § 1813 obč. zák. je ujednáním neplatným a proto nelze přihlížet k tomu, že by žalovaný byl povinen platit nejen vyčerpanou jistinu ale i tyto nemravné úroky. Ve smlouvě je navíc sjednáno, že takto sjednané nemravné úroky přirůstají k jistině, což nelze s ohledem na toto neplatné ujednání akceptovat. Stejně tak nelze akceptovat smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, když ve smlouvě bylo ujednáno, že smluvní pokuta vznikla po dobu prvních tří kalendářních měsíců prodlení žalovaného a ve skutečnosti je vyčíslená na 968 Kč a to zřejmě z toho důvodu, že ve smlouvě bylo ujednáno, že smluvní pokuta přirůstá k dlužné jistině. Vzhledem k tomu, že závazek žalovaného ve smlouvě dojednaný tak, že by nemravné úroky měly přirůstat k jistině, stejně tak jako smluvní pokuta a stávat se součástí jistiny, vytváří nepřiměřenou nerovnováhu povinností na straně žalovaného ve vztahu k poskytnutým finančním prostředkům i ve vztahu k tomu, že žalovaný plnil ve výši 22 217 Kč, jak přiznává sama žalobkyně. Proto s ohledem na tato neplatná ujednání ve smyslu § 580 obč. zák. k neplatnosti přihlíží soud podle § 588 obč. zák. a nesplněný závazek, pokud by existoval, může soud považovat pouze jako bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že bylo žalovaným zaplaceno více, než kolik vyčerpal, včetně 3 000 Kč ujednaných jako smluvní poplatky, soud žalobu zamítá. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů účastník, který ve sporu uspěl. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud dle citovaného ustanovení á contrario.