5 C 273/2020-213 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce podal Okresnímu soudu v Domažlicích žalobu o uložení povinnosti žalovanému vydat žalobci osobní automobil Renault R5 TL, [registrační značka], VIN: [číslo] (původně osobní automobil Renault 9 TL, [registrační značka]) s tvrzením, že je vlastníkem vozidla a toto vozidlo užívá žalovaný, bez jakéhokoliv důvodu a proti vůli žalobci. O vydání věci byl žalovaný upomínán právním zástupcem žalobce ze dne [datum] a nárok dokládá dědickým usnesením a předžalobní upomínkou. Dále pak žalobce nárokuje náhradu škody ve výši 33 980 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný poškodil v době od [datum] do [datum] vstupní kovové dveře u objektu zděné kolny, která je příslušenstvím domu v obci [adresa], okres [okres] tím, že na tyto dveře navařil petlici s visacím zámkem a žalobci tak vznikla škoda ve výši 30 250 Kč, dále pak byla žalobci způsobena škoda odcizením věcí. Jde o škodu za tři čidla, hrábě a žárovky a zámek FAB s tím, že v průběhu řízení upřesňuje tento nárok na 33 500 Kč, což je částka 30 000 Kč za poškozené dveře a 3 500 Kč za tři čidla. Nárok vyvozuje z přestupkového spisu [územní celek], dále ho dokládá předžalobní upomínkou a zprávou firmy [právnická osoba] o ceně za poškozené dveře a zámek. Nárok ještě dokládá usnesením Okresního soudu Plzeň – sever, sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 9. 2018. V průběhu řízení pak žalobce navrhuje ještě další důkazy a to výslech svědků či předkládá fotografie nemovitosti v obci [obec], okres [okres], se zachycením zaparkovaných aut a vlastní nemovitosti, jejíž součástí je dílna. Z předložených dokladů,výpovědí účastníků, jejich občanských průkazů a prováděných důkazů je zřejmé, že účastníci jsou sourozenci a jejich matka [jméno] [příjmení] zemřela [datum]. Dědické řízení bylo zastaveno po vydání nepatrného majetku, přičemž za nepatrný majetek bylo označeno hrobové zařízení v [obec], finanční hotovost 12 274 Kč a jeden pár náušnic, osobní automobil Opel Astra, [registrační značka] na [SPZ], osobní automobil Renault Clio, [registrační značka], osobní automobil Renault R5, TL, [registrační značka], osobní automobil Renault 9 TL, [registrační značka], a to vše vypraviteli pohřbu [celé jméno žalobce]. Dále z předloženého dokladu žalobcem a to rozhodnutí [územní celek], komise k projednání přestupků, ze dne [datum] vyplynulo, že řízení vedené z moci úřední proti žalovanému [celé jméno žalovaného] proto, že měl v době od [datum] do [datum] úmyslně ze zděné kolny, která je příslušenstvím rodinného domu v obci [obec], [adresa], okres [okres], kterou může využívat za účelem provozování zámečnické dílny, uskladňování nářadí a materiálu na základě usnesení Okresního soudu Plzeň – sever, čj. [spisová značka], odcizit a poškodit pohybová čidla značky Jablotron a LED žárovky 20 W, odcizit zahradní nářadí a zámek FAB a dále poškodit vstupní kovové dveře tím, že měl na rám dveří navařit ochranný kryt na visací zámek a způsobit tak škodu odcizením věcí ve výši 3 730 Kč a škodu poškozením vstupních dveří zděné kolny ve výši 3 500 Kč, bylo zastaveno, a to proto, že se nepodařilo prokázat, že by se [celé jméno žalovaného] popisovaného skutku dopustil, když mu nebylo toto vytýkané jednání prokázáno. Dále pak je zřejmé, že [právnická osoba] [právnická osoba] pojišťovna proplácí [celé jméno žalobce] na základě pojistné smlouvy [číslo] pojistné plnění ve výši 17 541 Kč a to za poškozené kovové vstupní dveře do dílny a skladu, neodborné navaření zámku bez souhlasu poškozeného, poškození zámku a štítu rámu dveří, když žalobce předložil potvrzení pojišťovny o tom, že v rámci pojištění majetku došlo k vyplacení pojistného z důvodu vandalismu a jen v případě zjištění pachatele a určení viníka soudem může uplatňovat tento nárok pojišťovna za viníkem a ten, komu bylo pojistné vyplaceno, by ho měl pojišťovně vrátit. (Žalobce sám v rámci přestupkového řízení sděluje žalovanému [datum], že mu byla za poškození věcí vyplacená částka 18 000 Kč a že žalovaný tak dluží, ne žalobci ale pojišťovně). V rámci tohoto přestupkového řízení a to na základě postoupení věci Policií, jsou součástí přestupkového spisu fotografie nemovitosti [adresa] v obci [obec] včetně soupisu odcizených věcí s uvedením jejich ceny. Součástí tohoto přestupkového spisu je rovněž rozhodnutí Okresního soudu Plzeň–sever sp. zn. [spisová značka] ze dne 3. 1. 2006, kdy žalobce nabývá do výlučného vlastnictví nemovitosti a to budovu [adresa] v [obec] na parcele [číslo] pozemky parcelu [číslo] parcelu [číslo] vše v [katastrální uzemí], a pozůstalé [jméno] [příjmení], je tímto rozhodnutím zřízeno doživotní a bezplatné užívání bytu za účelem trvalého bydlení v budově [adresa] v [obec] na pozemku [číslo] s volným pohybem po souvisejících pozemcích, [celé jméno žalovaného] zřízeno právo doživotního a bezplatného výlučného užívání zděné kůlny za účelem provozování zámečnické dílny, uskladňování nářadí a materiálu s volným pohybem po souvisejících pozemcích a to parcele [číslo] parcele [číslo] s [katastrální uzemí] za účelem využívání zděné kolny a to jako věcné břemeno, dále pak je [celé jméno žalobce] povinen vyplatit [jméno] [příjmení] dědický podíl a odpovídá za pasiva dědictví. [jméno] [celé jméno žalobce] nežádá z dědictví ničeho. Z těchto nabízených důkazů nepochybně vyplývá, že žalobce je vlastníkem nemovitosti [adresa] se stavební parcelou [číslo] pozemkovou parcelou [číslo] vše v k. ú. [část obce] u [část obce], [územní celek], když součástí této nemovitosti je zděná kolna, k níž má žalovaný zřízené věcné břemeno doživotního a bezplatného výlučného užívání. Tato práva vznikají účastníkům v souvislosti s úmrtím [celé jméno žalovaného] staršího, zemřelého [datum]. Na těchto oprávněních, jak žalobce, tak žalovaného, se nic nezměnilo ani po smrti [jméno] [příjmení], matky účastníků, zemřelé [datum]. Žalobce však od okamžiku jejího úmrtí odvozuje své vlastnické nároky k dědictví nepatrné hodnoty tak, jak je shora vyjmenováno, zejména k osobním automobilům, když předmětem sporu mezi účastníky je automobil Renault R5, TL, [registrační značka]. Žalobce sám připouští, že vozidla byla zaregistrována na matku, a proto se dostala do dědictví, i když ve skutečnosti byla vydána jako nepatrný majetek. Sám v dědickém řízení označil hodnotu automobilu 5 000 Kč. Kromě toho, že automobil byl jako řada jiných zaevidován na zemřelou [jméno] [příjmení], žalobce žádné další důkazy o existenci vlastnického práva matky k tomuto osobnímu automobilu nenabízí. Naopak z výpovědi jeho samotného, ale stejně tak i z výpovědi žalovaného a svědků [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalovaného, [jméno] [celé jméno žalobce], bratra účastníků a [jméno] [příjmení], synovce účastníků, vyplynulo, že osobní automobil R5, aniž by byla jinak svědky označena RZ, patřil žalovanému, který ho pořídil od [jméno] [příjmení] za 6 000 Kč. Žalovaný uvedl, že tento automobil měl původně umístěn v tehdejším svém bydlišti v [obec], ale když se v roce 2012 žalovaný rozvedl, přivezl auto pozemek žalobce výše označený, kde ho nechal odstavené, a aby nemusel platit daň z převodu starého auta ve výši 10 000 Kč, tak vozidlo zaevidoval na matku. Ta jako invalidní důchodkyně nemusela daň platit. V té době již matka bydlela v domově důchodců a nikdy neměla řidičské oprávnění a měla na sebe evidována ještě další auta, která nebyla jen žalovaného. Jinak se žalovaný neúčastnil dědického řízení a vlastně ani nevěděl, že dědické řízení probíhá.Žalobci na rozdíl od ostatních sourozenců plnou pro děické řízení neudělil. Že matka zemřela, mu bylo známo. Do její smrti ji navštěvoval podle toho, jak měl čas, neboť jezdil jako řidič kamionu. [jméno] se pak zdržoval v nemovitosti svého bratra – žalobce v [číslo] v [obec] asi od roku 2016 do srpna 2018. V té době dokonce bydlel v domě, který patří žalobci. Sám pak užíval dílnu na základě zřízeného věcného břemene a na pozemku měl umístěna jiná auta. V roce 2016 automobil převezl synovi do [územní celek], což zajišťoval s pomocí odtahového zařízení a toto si pronajal u firmy [právnická osoba], k čemuž doložil smlouvu o nájmu dopravního prostředku s datem [datum]. Žalovaný pak poukázal na to, že od té doby neměl vlastně nad autem žádnou kontrolu, ani se jí nedožadoval. Automobil nechal u syna a ten ho potom zlikvidoval, aniž by na to měl nějaký doklad. Z tohoto auta pak zůstal jako použitelný zbytek - pravé dveře a otázka zničení auta byla dojednána mezi synem žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] a tehdy ještě žijící matkou [jméno] [příjmení]. Po roce 2015 pak začalo docházet mezi žalovaným a žalobcem k neshodám z finančních důvodů, kdy žalovaný byl v insolvenci a bratr mu ručil, a proto se posléze žalovaný někdy v srpnu 2018 z [adresa] odstěhoval. Přesto však je stále výlučným oprávněným uživatelem dílny, kterou užíval i žalobce, ale právě po neshodách žádal žalovaný žalobce, aby dílnu vyklidil. Žalobce tam však vyměnil bezpečnostní dveře. Žalovanému vadilo, že jsou tam umístěna čidla, takže je odmontoval a vyměněné dveře opatřil navařenou uzávěrou pro visací zámek. Žalovaný si ne