5 C 337/2022-16 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se jako postupník pohledávky domáhala po žalované zaplacení částky, která byla žalované poskytnuta původním věřitelem [právnická osoba] na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 12 888 Kč ve splátkách po 1 992 Kč po dobu 14 měsíců. Závazek byl splatný dne [datum], když žalovaná zaplatila ve prospěch pohledávky pouze 6 992 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uplatňuje žalobkyně nárok z celkové pohledávky ve výši 33 707,09 Kč po zaplacení částky 6 992 Kč částku 11 479,04 Kč na jistině, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 822,48 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 10 912,38 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 638,86 Kč. 2. Nárok dokládá smlouvou o postoupení pohledávek spolu s dodatkem, smlouvou o úvěru, předpisem splátek, žádostí o úvěr, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, předžlaobní upomínkou a dokladem o doručování. Dále navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. 3. Podle tohoto ustanovení není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla doručena do vlastních rukou na adresu [adresa žalované], takže stanovená 7 denní lhůta marně uplynula dne [datum] aniž žalovaná postup dle § 115a odmítla nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. 4. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že pohledávka byla postoupena žalobkyni a vyplývá z uzavřené smlouvy o úvěru pod [číslo] uzavřené dne [datum]. V této smlouvě bylo mezi účastníky ujednáno, že věřitel poskytne žalované 15 000 Kč a žalovaná zaplatí tuto poskytnutou částku spolu s dalšími poplatky. Jednak se jednalo o úrok v celkové výši 1 444 Kč odpovídající úrokové sazbě 15 % ročně, dále pak poplatek za poskytnutý úvěr ve výši 7 350 Kč, dále náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celková dlužná částka tak měla činit 27 888 Kč a byla splatná ve 14 splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila pouze 6 992 Kč, které byly alokovány na jednotlivé položky sjednaného závazku. 5. Pro posouzení platnosti uzavřené smlouvy platí ustanovení § 2395 obč. zák., ale rovněž ustanovení § 1813 obč. zák. a § 580 obč. zák. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Účastníci kromě úroků sjednali i další poplatky, a i když se na tomto ujednání shodli včetně ujednání o smluvní pokutě, je třeba posuzovat tato ujednání ve smyslu § 1813 obč. zák. podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sjednání závazků žalované zaplatit žalobkyni další poplatky kromě úroků staví žalovanou do nerovnovážného postavení, neboť tato ujednání překračují 76 % poskytnutých finančních prostředků bez přihlédnutí ke sjednaným úrokům. Toto ujednání je lichevní, nemravné, odporující ustanovením § 1813 obč. zák., a proto je třeba ho považovat za ujednání neplatné. K neplatnosti smlouvy je třeba přihlédnout ještě z dalšího důvodu, a to pro nedostatek zkoumání úvěruschopnosti žalované v době poskytování úvěru, když žalovaná v roce 2020, kdy uzavírala smlouvu s právním předchůdcem žalobce, měla podle informačního systému u Okresnímu soudu v Domažlicích již tři běžící exekuce, takže na toto ujednání ve smlouvě je třeba nahlížet ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. jako na nedbalostní postup věřitele při zkoumání úvěruschopnosti (viz. rozhodnutí Finančního arbitra AF 4056/2017), takže soud posuzuje uzavřenou smlouvu o úvěru za ujednání neplatné, které je v rozporu s dobrými mravy a ustanovením § 1813 obč. zák. Za neplatné je třeba považovat i ujednání o smluvní pokutě, a to s ohledem na to, že pro způsob poskytovaných splátek a jejich započtení vycházel věřitel z neplatného ujednání o poplatcích, respektive z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru pro nepřiměřenost podmínek na straně spotřebitele, a proto ani ujednání o smluvní pokutě, které je oddělitelné od uzavřené smlouvy o úvěru, nelze považovat za závazek sjednaný platně. Z toho důvodu rozhodl soud o zamítnutí části nároku a vyhověl pouze v rozsahu, ve kterém se žalovaná bezdůvodně obohatila, tedy po poskytnutí částky 15 000 Kč a zaplacení částky 6 992 Kč, kdy soud přiznává rozdíl ve výši 8 008 Kč dle § 2991 obč. zák. spolu s úroky z prodlení ode dne následujícího po době, na kterou byly finanční prostředky poskytnuty a od kdy měly být žalovanou uhrazené. Výši úroků z prodlení pak určuje prováděcí předpis. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla pouze zčásti úspěšná, vychází soud z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení přiznává pouze v poměru výše úspěchu a neúspěchu, kdy lze mít za to, že žalobkyně neuspěla cca v rozsahu 30 %, takže v rozsahu 70 % byla úspěšná a rozdíl představuje 40 % nákladů, které žalobkyni vznikly. Ty pak vyplývají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem za 3 úkony po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Z nákladů řízení ve výši 2 252 Kč pak představuje 40 % částku přisouzenou ve výroku rozsudku a splatnou k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.