7 C 163/2022-22 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 594,72 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 12 594,72 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy, která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum]. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 54 000 Kč a za zcela nemravných podmínek měla být navrácena částka téměř o více něž 2 x více včetně nepřiměřeného úroku úvěru. Žalobce se v tomto ohledu dožaduje smluvní pokuty jako akcesorického právního nároku závislého na hlavní smlouvě v důsledku porušení povinnosti žalované, kdy si neplnila řádně a včas své povinnosti. V minulosti Okresní soud v Domažlicích dne [datum] ve věci shodných účastníků řízení, shodného smluvního vztahu, vydal rozsudek pod č.j. [číslo jednací]. V rámci předmětného posouzení, soud vyhodnotil k poměru požadované jistiny smluvní pokutu v kapitalizované výši za přiměřenou. Právní náhled,na posouzení smluvního vztahu založeného mezi účastníky řízení, soud již má jiný. Jednání žalobce soud považuje za zcela nemravné a smluvní vztahy s ohledem na charakter smluvních stran a obsah vymezení práv a povinností soud považuje zcela za absolutně neplatný. Okresní soud v Domažlicích v dané věci respektuje princip právního očekávání, který je zdůrazněn i Ústavním soudem České republiky, je tak nucen v daném případě vycházet z právních závěrů deklarovaných v rámci předmětného rozsudku. Soud v daném případě vyhodnotil, že výše smluvní pokuty, součet částky přiznané v září roku 2018 se se současnou výší přiznanou představuje polovinu zapůjčené částky. Soud však považuje s ohledem na právní závěry, které nyní zastává dle ujednání o smluvní pokutě do maximální výše 200 000 Kč, ujednání upravující úrok v rámci smlouvy jako ujednání, které je nepoctivé, nepřiměřené, nepochybně výrazně narušuje vyváženost práv a povinností zjevně v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. V tomto ohledu soud odkazuje na ustanovení § 1812, 1813, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení ustanovením § 580, 588 zákona č. 89/2012 Sb. S ohledem i na judikaturu Evropského soudního dvora je zcela zřejmé, že se jedná o ujednání, které je nepřiměřené, soud k němu nepřihlíží. Předmětná ujednání jsou navíc i nemravná tzn. absolutně neplatná. Tento závěr soud deklaruje ve vztahu k žalobci hlavně z toho důvodu, aby žalobce do budoucna nepřistupoval k opakovanému nárokování smluvní pokuty a úroků z předmětného smluvního vztahu požadovaného mezi žalobcem a žalovanou dne [datum]. Žalovaná si neplnila své povinnosti tak, jak měla, byť byla již vázána pravomocným a vykonatelným rozsudek vydaným Okresním soudem v Domažlicích pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]. Dostala se opětovně do prodlení, porušila povinnosti vůči svému věřiteli. Za daných okolností je tak zřejmé, že svým postojem dále porušuje smlouvu a vznikl tak žalobci nárok dožadovat se s ohledem na výše uvedené smluvní pokuty, která po součtu částky přiznané [datum] představovala 25 000 Kč. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobcem, soud posoudil jeho nárok za plně po právu, a proto mu v daném rozsahu vyhověl. Soud v daném případě byl nucen takto postupovat s ohledem na právní závěry, které deklaroval v rámci svého rozhodnutí [datum]. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl ve věci plně úspěšný a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3 x 300 Kč § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 1 x 1620 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3 x režijní paušál 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vhyl. 177/1996 Sb., 1 x režijní paušál 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., ztráta času 4 x 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné [obec] [obec] a zpět 2x 54 km, 44,50 Kč na 1 l benzin 95, 10,7 l na 100 km, amortizace 4,7 Kč na 1 km, 21 % DPH ze součtu odměny režijního paušálu a cestovného a ztráty času. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6295,60 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].