7 C 326/2021-22 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 8 074,78 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou [datum]. Nedílnou součástí této smlouvy měly být i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy se dostala fakticky do dispozice žalované částka ve výši 6 000 Kč a tuto se zavázala navrátit zpět v týdenních splátkách za smluvně ujednaných podmínek. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, kdy nedílnou součástí byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě, tato neměla řádně na tyto výzvy reagovat. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala navrátit zpět kromě této částky i poplatek ve výši 4 617 Kč, který představoval úrok ve výši 799 Kč, poplatek za administrativní a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu komfortní splácení ve výši 1 408 Kč. Tuto částku měl navrátit zpět v týdenních splátkách po 236 Kč. Dále se žalobce dožadoval dalšího úroku ve výši 29% ročně, který byl sjednán ve smluvních podmínkách, které navazují na hlavní smlouvu. Okresní soud v Domažlicích v dané věci posoudil obsah předmětných smluv o zápůjčce a dospěl k závěru, že předmětné vztahy jsou založené mezi právním předchůdcem žalobce coby podnikatelem a žalovaným spotřebitelem. Práva a povinnosti stran v daném konkrétním případě je tak nezbytné nutné specifikovat, určitě, musí být přiměřená, nesmí odporovat dobrým mravům, nesmí zakládat nepřiměřenou nerovnováhu povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud v daném případě vyhodnotil, že ujednání upravující poplatek- odměny za zpracování a doručení, administrativní činnosti, flexibilnímu splácení, komfortní splácení, včetně úrokové sazby ve výši 29% ročně jsou ujednáními, která jsou zcela nepřiměřená, působí velmi zásadní nerovnost povinností v neprospěch žalovaného v pozici spotřebitele. Z předmětné smlouvy není zřejmé, jaká konkrétní výhoda přistoupením na tyto služby vznikne fakticky žalovanému subjektu v pozici spotřebitele, zda předmětné služby fakticky byly plněny, z jakého důvodu jsou vyúčtovány v této výši, která je téměř v součtu ve výši poskytnuté částky. Za předpokladu pokud žalovaná plnila na tyto fakultativní služby a na tyto položky, soud s ohledem na právní posouzení, vyhodnotil toto plnění jako na jistinu. V důsledku tohoto soud přistoupil k zamítnutí i části jistiny. Soud dále nepřihlédl k dalšímu úroku z úvěru ve výši 29% ročně, neboť předmětném ujednání navazuje na úrok, který je kapitalizovaný ve smlouvě. Soud považuje úrok v této výši sjednaný za dostačující, odpovídající výši a splatnosti poskytnuté částky. Další úrok působí pro subjekt spotřebitele klamavě, tento mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je možný po něm spravedlivě požadovat, je jen ten, který je přímo jednoznačně srozumitelně uveden v hlavní části smlouvy. Za těchto okolností soud považoval další ujednání o úroku za ujednán odporující dobrým mravům a s poukazem na ustanovení § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. za absolutně neplatné. Ve zbývající části soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podřazena ustanovení § 2390 z. č. 89/2012 Sb. s přihlédnutím i k zákonu o spotřebitelském úvěru a povinností žalované bylo, aby navrátila zpět částku, která se fakticky do její dispozice dostala včetně přiměřeného úroku. Ve zbývající části soud návrhu nevyhověl a zamítl jej. Částečně soud přistoupil i k zamítnutí zákonného úroku z prodlení z části jistiny zamítnuté. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalované i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky postupem, tak jak byla přiznána podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu s ohledem na stav rozhodnutí je téměř shodný, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.