9 C 86/2022-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s tím, že se jedná peněžní prostředky, které právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) poskytl žalovanému na základě prostřednictvím komunikace na dálku uzavřené smlouvy o úvěru, které žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný byl ve věci pasivní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť bylo možné o věci rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k uvedenému postupu nevyjádřil, přestože mu soud zaslal výzvu s doložkou, že bude mít za to, že s uvedeným postupem souhlasí, pakliže se k výzvě ničeho nesdělí. Soud proto presumoval souhlas žalovaného s tímto postupem. 4. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet žalovaného, což soud ověřil dotazem u [právnická osoba] Dále z úvěrové smlouvy vyplývá, že peněžní prostředky se žalovaný zavázal uhradit spolu s měsíčním úrokem z prodlení ve výši 25 % Celkem se tak zavázal uhradit částku 80 000 Kč, jak vyplývá z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ formulář“). Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Z formuláře je nicméně zřejmé, že úvěr byl poskytnut na období jednoho roku. Žalovaný byl povinen úvěr splátek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku z nesplacené jistiny vždy do 21. dne příslušného měsíce, zbytek celkové částky k úhradě nejpozději ke dni ukončení smlouvy, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Počet splátek byl stanoven jako závislý na délce doby trvání smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek, včetně jeho seznamu o postoupených pohledávkách ze dne [datum] žalobkyně prokázala svoji aktivní žalobní legitimaci. O postoupení pohledávek žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne [datum] a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně dále prokázala, že žalovaného k úhradě závazku vyzvala před podáním žaloby. 5. S ohledem na to, že si skutečnosti vyplývající ze shora uvedených listinných důkazů neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že uzavřená smlouva zápůjčce ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když se omezila pouze na obecná tvrzení o lustru žalovaného v dostupných databázích, k těmto důkazům, však nenavrhla, ani žádné důkazy, přičemž dopředu avizovala, pokud by soud nárok žalobkyně neuznal, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby poskytnuté plnění žalovanému bylo posouzeno jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z potvrzení o provedené platbě pak bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. 10. Jistinu přiznal soud žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], tj. dne po dni splatnosti dlužné částky stanovené v předžalobní upomínce odeslané žalovanému žalobkyní dne [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odstavce 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavce 5 písmene a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.