17 C 212/2023-27 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne [datum], domáhala zaplacení částky 449 229,81 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 449 229,81 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, dále kapitalizovaného úroku ve výši 18 931,07 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 480 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 223,05 Kč. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy o úvěru byla žalované zapůjčena částka ve výši 514 500 Kč. Část tohoto úvěru byla užita na konsolidaci předchozích úvěrů a částka ve výši 25 050 Kč byla užita k přímé spotřebě pro žalovanou spotřebitelku. Žalovaná se zavázala splatit úvěr bankovním převodem formou 108 pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 688 Kč s tím, že částka ve výši 6 978 Kč představovala splátku úvěru a částka ve výši 690 Kč představovala platbu pojistného. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 9,04 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované a posuzovala úvěruschopnost. Žalovaná porušila svojí povinnost hradit měsíční splátky úvěru a došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaná uhradila celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 147 306 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem. 3. Žalobkyně byla poučena ve smyslu § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení a důkazní týkající se úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně žádné skutečnosti ve věci neuvedla, ani nepředložila návrhy na doplnění dokazování. 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. 5. Z uzavřené smlouvy ze dne [datum], odstoupení od smlouvy a platební historie soud zjistil, že byla uzavřena smlouva na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 514 500 Kč, který žalovaná čerpala v plné výši. Tento úvěr se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 978 Kč a dále se zavázala hradit pojistné ve výši 690 Kč měsíčně. Žalovaná své smluvně převzaté povinnosti neplnila a dostala se do prodlení se splácením úvěru, když nehradila řádně a včas splátky úvěru. Vzhledem k prodlení žalované se splátkami úvěrů žalobkyně zesplatnila úvěr, a to ke dni [datum]. Žalovaná uhradila celkem částku 147 306 Kč. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 8. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Žalobkyně tvrdila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. 11. Soud zjistil z údajů pro posouzení žádosti o úvěr, že žalovaná měla dvě vyživovací povinnosti, bydlela v nájemním bytě, pracovala jako dělník u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 30 500 Kč. 12. Právní předchůdkyně vůbec nezkoumala a neověřovala výši příjmů žalované, ani nezkoumala výdaje žalované, když je zřejmé, že žalovaná musela hradit měsíčně minimálně náklady spojené s dojížděním do práce, náklady na bydlení, jídlo a ošacení. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná sdělila právní předchůdkyně žalobkyni výši příjmů a právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na ověření těchto údajů a vůbec se nezabývala výdaji žalované. 13. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, neboť žalovaná uhradila celkem 19 splátek. 14. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že žádným způsobem nezkoumala výdaje žalované, ani neověřila její příjmy. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že uzavřená smlouva je neplatná, a to absolutně (srov. k tomu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). 15. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 514 500 Kč. Žalovaná celkem uhradila 147 306 Kč. 16. Žalovaná je tak povinna vrátit, co jí žalobkyně plnila (§ 2993 obč. zák.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 367 194 Kč (514 500 Kč – 147 306 Kč) k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. 17. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1957 odst. 2 obč. zák. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu dne a požádala ji o úhradu do [datum], je žalovaná od [datum] v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši dle nařízení vlády. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 593,46 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalované v rozsahu 22 % při zohlednění požadovaných kapitalizovaných úroků). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 522 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 450 452,86 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 437,67 Kč za 532 ujetých km v částce 4 037,67 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 197,67 Kč ve výši 9 911,51 Kč.