20 C 40/2023-37 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se návrhem ze dne [datum] domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovaným k nemovité věci blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí a přikázání této nemovité věci do jeho výlučného vlastnictví. 2. Žalovaný k návrhu uvedl, že před podáním návrhu nebyl žalobcem jakkoli kontaktován ohledně vypořádání jejich spoluvlastnického podílu. 3. Z provedeného dokazování vyplynulo, že oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti - pozemku parc. č. st. 21, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví 7 pro [katastrální uzemí], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce vlastní podíl ve výši 3/4 předmětné nemovitosti a žalovaný vlastní podíl ve výši 1/4 předmětné nemovitosti. Žalobce navrhl zrušit podílové spoluvlastnictví, kdy na výši vypořádacího podílu se účastníci nedokázali dohodnout. Oba účastníci souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti. 4. Do řízení byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, oceňování nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení]. Ten podal dne [datum] písemný znalecký posudek, přičemž účastníci na ústním výslechu znalce netrvali. Z obsahu posudku soud zjistil, že obvyklá cena předmětné nemovitosti činí 1 262 000 Kč. Nemovitost nelze reálně rozdělit. 5. Žalobce ke znaleckému posudku uvedl, že nadále netrvá na přikázání nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. Oba účastníci následně soudu shodně navrhli soudní prodej nemovitosti v dražbě. Žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení. 6. Žalobce závěrem uvedl, že s ohledem na to, že obě strany soudu shodně navrhly, aby došlo k prodeji nemovitosti formou veřejné dražby, došlo tak mezi stranami fakticky ke smíru a navrhl proto, aby mu na nákladech řízení byla vrácena jedna polovina soudního poplatku. Návrh žalovaného, aby mu byly uhrazeny náklady řízení, považuje za odporující dobrým mravům, neboť ze strany žalovaného dosud nedošlo ani k úhradě zálohy k vypracovanému znaleckému posudku. 7. Žalovaný závěrem uvedl, že o tom, že žalobce chce vypořádat spoluvlastnictví, se dozvěděl až z žaloby. Nebyl předem osloven, je proto na místě, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení. S prodejem nemovitosti ve veřejné dražbě souhlasí. 8. Po právní stránce pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a bylo ji možné vyhovět. Soud věc právně posoudil zejména podle ustanovení § 1140 o.z., kdy účastnící nechtějí setrvat ve spoluvlastnictví a nemůžou být k tomu nuceni. Žalobce se ve smyslu ustanovení § 1143 o.z. obrátil na soud, přičemž soud musel ve věci rozhodnout o zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti a o způsobu vypořádání. Zákonem preferované řešení v podobě reálného rozdělení nemovitosti §1144 o.z. nebylo v daném věci s ohledem na povahu a dispozice předmětné nemovitosti dost možné, navíc žalobce i žalovaný shodně navrhují po zrušení podílového spoluvlastnictví předmětnou nemovitost prodat ve veřejné dražbě. Soud tak ve věci postupoval dle ustanovení §1147 o.z. a po zrušení podílového spoluvlastnictví předmětnou nemovitost přikázal prodat ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje dle jejich příslušných podílů. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a rozhodoval dále o způsobu jeho vypořádání. Za takové situace je třeba na procesní úspěch účastníků v řízení pohlížet jako na částečný (stejný) a náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (zásadně) nepřiznat, neboť se jedná o řízení s povahou iudicium duplex, tedy řízení s totožným postavením žalobce i žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp.zn. I. ÚS 262/20, či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22). Jak konstatoval Ústavní soud:„ žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou (k okamžiku rozhodnutí ve věci), se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť to vyplývá z jeho ústavně zaručeného práva“. V řízení pak nevyšly najevo takové okolnosti (např. obstrukční chování spoluvlastníka, šikanózní výkon práva), které by pak odůvodňovaly postup podle § 142 odst. 3 o.s.ř. (výrok III.). S ohledem na výše uvedené soud také nepřiznal žalobcem požadovanou část soudního poplatku nazpět, neboť ve věci mezi účastníky smír uzavřen nebyl. 10. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku ve věci byli účastníci usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 17. 4. 2023, č.j. 20 C 40/2023-15 vyzváni ke složení zálohy (každý částku 5 000 Kč), kterou následně oba soudu uhradili. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 21. 6. 2023, č.j. 20 C 40/2023-29 bylo znalci přiznáno znalečné v celkové výši 9 700 Kč. Soud proto deklaratorně uložil účastníkům uhradit náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku každému jednou polovinou a nespotřebovanou zálohu na znalečné vrátil účastníkům (každému 150 Kč).