20 C 80/2023-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Navrhovatel – osvojitel se návrhem z [datum] domáhal vydání rozhodnutí o osvojení [celé jméno osvojenkyně], [datum narození]. V návrhu uvedl, že je od [datum] manželem biologické matky osvojenkyně, o kterou pečuje od dětství. Osvojenkyně se s biologickým otcem nikdy nestýkala. Osvojitel osvojenkyni považuje za vlastní dceru. K tomuto návrhu se připojila budoucí osvojenkyně, její manžel i biologická matka. 2. Soud provedl dokazování ve s ohledem na § 450 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. 3. Z výslechu [jméno] [příjmení], biologického otce osvojenkyně, vyplynulo, že s osvojením dcery souhlasí. Nikdy se s ní nesetkal, necítí, že by jej osvojení dcery mohlo nějak poškodit. Je OSVČ, bydlí v pronájmu a vlastní starší vozidlo. Důsledkům osvojení rozumí. 4. Z výslechu [celé jméno účastnice], biologické matky osvojenkyně a manželky osvojitele soud zjistil, že s návrhem také souhlasí. Osvojenkyně byla v péči osvojitele přibližně od roku 2000. Od začátku s ním má rodinný vztah na úrovni rodič – dítě. Jiné děti než osvojenkyni nemá. Důsledkům osvojení rozumí. 5. Soud dále vyslechl [jméno] [příjmení], manžela osvojenkyně, který uvedl, že důsledkům osvojení rozumí a s osvojením souhlasí. 6. Osvojitel uvedl, že si přeje, aby jeho vztah s osvojenkyní byl i po formální stránce na úrovni rodič – dítě, zejména kvůli majetkovým poměrům. Je zaměstnán u firmy [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 30 000 Kč. Je majitelem nemovitosti v [obec a číslo] a [číslo]. Nemá jiné vyživovací povinnosti. 7. Osvojenkyně uvedla, že její vztah s osvojitelem je jako dcera s otcem. S biologickým otcem žádný vztah nemá, nikdy jej neviděla. Své příjmení si přeje zachovat. Má dvě vyživovací povinnosti. Důsledkům osvojení rozumí a souhlasí s ním. 8. Opatrovník nezletilých uvedl, že si není vědom žádných skutečností, které by mohla zakládat škodu nezletilým dětem osvojenkyně jejím osvojením. Proti osvojení nemá námitky. 9. Soud dále provedl listinné důkazy – rodné listy a oddací listy, ze kterých ověřil výše popsané skutečnosti. 10. Účastníci řízení závěrem shodně navrhli, aby soud rozhodl kladně o osvojení osvojenkyně. 11. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.), lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 12. V § 847 o.z. jsou stanoveny podmínky pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. Zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Na projednávaný případ dopadá ustanovení § 847 odst. 1 písm. c), písm. d) o.z. 13. Podle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popř. osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popř. rodiče dítěte. 14. Podle § 833 o.z., osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popř. poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence, nedotýká se osvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem, jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru. 15. Podle § 852 o.z., osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. 16. Podle § 853 o.z., vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel sto své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odst. 1 a 2 obdobně. 17. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že jsou naplněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro osvojení zletilé osvojenkyně osvojitelem. Základní podmínka pro vyslovení osvojení je z hlediska ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) i d) o.z. splněna, současně nebyl nenalezen rozpor takového rozhodnutí s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyně. Osvojitel je zletilou, plně svéprávnou osobou, mezi osvojitelem a osvojenkyní je dostatečný věkový odstup, nejsou přímými příbuznými a osvojitel je občanem České republiky. Mezi osvojenkyní a osvojitelem existuje pevné pouto, které fakticky představuje pouto mezi otcem a dcerou. Soud proto návrhu vyhověl a rozhodl, jak ve výroku shora uvedeno neboť takový postup není současně v rozporu s dobrými mravy. 18. Výrok o náhradě nákladů soudního řízení soud učinil s ohledem na § 142 a § 150 o.s.ř., kdy řízení o osvojení lze zahájit pouze na návrh, a platí tedy, že povinnost k náhradě nákladů řízení má ten, jehož procesní postoj nebyl v souladu s výsledkem řízení. Postoj všech účastníků byl však plně v souladu s výsledkem řízení, je tudíž přiměřené, vzhledem k tomu, že návrhu bylo vyhověno, aby si každý z účastníků nesl své náklady řízení sám.