5 C 84/2023-62 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce jako nájemce bytu a současně pronajímatel se domáhá po žalovaných vyklizení, protože na základě smlouvy o podnájmu ze dne [datum] podnájem skončil uplynutím lhůty. Podle této smlouvy měl podnájem skončit dne [datum], avšak žalovaní byt nevyklidili, neopustili ho a za to, že byt užívají zcela bez jakéhokoliv titulu ani neplatí. Žalobce dokládá nárok jednak nájemní smlouvou uzavřenou mezi [územní celek] a žalobcem, a to ze dne [datum], evidenčním listem, žádostí o souhlas s podnájmem ze dne [datum], smlouvou o nájmu uzavřenou mezi žalobcem a žalovanými ze dne [datum] a to do [datum]. Dále pak výpisem z katastru nemovitostí, pokud jde o vlastnictví bytové jednotky, výzvou k vyklizení ze dne [datum] s dokladem o odesílání a doručování této výzvy a dalším dopisem právního zástupce zasílaným žalovaným ze dne [datum] rovněž s doklady o doručování. 2. Žaloba byla podána původně Okresnímu soudu Plzeň – jih, kdy tento soud vyslovil místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Domažlicích. V době, kdy byla věc v dispozici Okresního soudu Plzeň – jih se měli žalovaní vyjádřit k žalobě a z jejich sdělení ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný trpí Parkinsonovou chorobou, užívá zdravotní vozíček a žalovaná je osoba o něho pečující. Žalovaní pak hledají vhodné bydlení za pomoci organizace Člověk v tísni. Zdravotní stav žalovaného dokládají potvrzením úřadu práce se zdravotním posudkem žalovaného a potvrzením úřadu práce prokazujícím poskytování příspěvku pečující osobě, a to žalované. Stejné doklady s omluvou k jednání předložili i podepsanému soudu. 3. Žalobce jako účastník řízení poukázal na to, že původně uzavřel smlouvu o nájmu s žalovanými (ve skutečnosti smlouvu o podnájmu již v roce 2021) na dobu určitou jednoho roku. Po té žalované vyzýval k opuštění bytu, a to z toho důvodu, že žalovaní dlužili 2 x nájemné za rok 2021. Žalobce byl ochoten tento dluh prominout s tím, že žalovaní byt vyklidí po uplynutí lhůty, když žalovaní žádali o možnost zajistit si jiné bydlení, takže žalobce s žalovanými uzavřel smlouvu o podnájmu na další dva měsíce. Tato lhůta uplynula dne [datum], avšak žalovaní byt nevyklidili, a to ani po osobních urgencích a návštěvách žalobce u žalovaných a posléze se odmítli s žalobcem setkat, přičemž v bytě bydlí, aniž by cokoliv zaplatili. Žalobce si proto vymínil návštěvy v bytě z důvodu kontroly vodoměru. Za celou dobu od července žalovaní nezaplatili za bydlení žádné částky, ačkoliv pobírají od úřadu práce příspěvek na bydlení. Podle § 2275 obč. zák. může nájemce v případě, že v bytě sám trvale nebydlí, dát třetí osobě byt do podnájmu pouze se souhlasem pronajímatele. V daném případě žalobce doložil souhlas vlastníka, respektive většinového spoluvlastníka, a to Nájemního a bytového družstva v [obec] s datem [datum]. Žalobce pak uvedl, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku do [datum] a protože žalovaní neopustili byt, žalobce prodloužil podnájemní smlouvu o další dva měsíce, do [datum] s tím, že nájem, respektive podnájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. 4. Jestliže podle § 2230 obč. zák. užívá věc nájemce i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do 1 měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Vzhledem k tomu, že podnájem měl skončit [datum] a žalobce jako pronajímatel do 1 měsíce, tedy do 31. 8., nevyzval žalované k odevzdání bytu žalobci, obnovila se podnájemní smlouva na další dva měsíce. Podnájem se tak prodloužil do [datum] a k jeho dalšímu prodloužení již nemohlo dojít s ohledem na ustanovení § 2230 odst. 2 obč. zák. Podle něho se ustanovení odst. 1 nepoužije, přestože nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí, nebo již dříve nájem vypověděla. Žalobce dopisem ze dne [datum] dal najevo, že podnájem skončil uplynutím lhůty, respektive doba podnájmu uplyne dne [datum], a poté jsou povinni žalovaní byt vyklidit. Výzva k vyklizení obsažená v dopise právního zástupce žalobců byla žalovaným doručena podle doručenek [datum]. Další dopis právního zástupce žalobce ze dne [datum] je nadbytečný, byť obsahuje opakovaně výzvu k vyklizení. Na základě těchto skutečností je třeba uzavřít, že k dalšímu prodloužení podnájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice] v [obec] nedošlo a podnájem skončil [datum]. Žalobce žalované na skončení lhůty trvání podnájemního vztahu včas upozornil a také žalované vyzval dopisem ze dne [datum] k vyklizení, a ten jim byl doručen dne [datum]. Žalovaní včas o této povinnosti věděli, i když si museli být této povinnosti vědomi již v době uplynulé lhůty původní podnájemní smlouvy. Omluva žalovaných s doložením zdravotního stavu žalovaného a tvrzení o výplatě příspěvku při péči o osobu blízkou pro žalovanou žalobce nezavazuje, když žalobce je sám nájemcem a byt podnajímá se souhlasem majoritního vlastníka nemovitosti. Vzhledem k tomu, že podnájem je vázán na limitovaný časový úsek, tedy do [datum] a s ohledem na to, že byly splněny předpoklady § 2230 odst. 2 obč. zák., kdy žalobce dal v přiměřené době najevo, že podnájem žalovaných skončí uplynutím lhůty, o kterou byla podnájemní smlouva prodloužená, nemají žalovaní právní důvod k tomu, aby byt dále okupovali, a soud proto žalobě na vyklizení vyhověl ve smyslu předpokladu § 10 a § 1042 obč. zák. 5. Podle § 10 obč. zák. platí, že nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Podle § 1042 obč. zák. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. I když žalobce není vlastníkem bytu, ale je jeho oprávněným nájemcem a byt podnajímá se souhlasem vlastníka, je nutné ve smyslu § 10 považovat oprávněného nájemce jako pronajímatele za subjekt, který je chováním žalovaných dotčen, neboť ho v jeho nájemním vztahu omezují tím, že mu byt okupují a neodevzdali ho, ačkoliv k jeho užívání nemají právní nárok. 6. Úspěšný žalobce pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají ve třech a půl úkonech po 2 500 Kč ve smyslu § 9 odst. 3 písm. b) a § 7 advokátního tarifu, dále za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, náhradě za promeškaný čas právního zástupce k jednání za 8 x ½ hodiny po 100 Kč, náhradě cestovného při použití osobního automobilu ve výši 958 Kč. K tomu pak náleží DPH ve výši 2 268 Kč Celkem se jedná o náklady ve výši 18 976 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.