6 C 212/2021-227 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce, tehdy ještě společně se žalobkyní [jméno] [příjmení] dožadovali ve vztahu k žalované zrušení spoluvlastnictví k movitým věcem a k nemovitostem v návrhu specifikovaných. 2. Tento svůj návrh odůvodnili tím, že v době podání návrhu byli spoluvlastníci spolu s žalovanou ve vztahu k nemovitostem evidovaných na [list vlastnictví] pro KÚ [část obce], [územní celek]. V daném konkrétním případě se mělo jednat o rozsáhlý komplex zemědělských usedlostí, souvisejících s polností, s lesními pozemky. Tento majetek, respektive jeho ideální polovina byla pouze pár měsíců před podáním tohoto soudního návrhu předmětem pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno a příjmení], kdy připadla ideální ½ spoluvlastnictví pozůstalé manželce, v dané právní věci v minulosti žalobkyni [příjmení], spolužalobkyni [celé jméno žalobce] proti žalované. Předmětné pozůstalostní řízení bylo vedeno soudním komisařem Mgr. [jméno] [příjmení] pod [spisová značka], [spisová značka]. Předmětem pozůstalostního řízení byly dále movité věci, které byly uvedeny v usnesení Okresního soudu v Domažlicích, notáře Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V případě nemovitostí, evidovaných na [list vlastnictví] ze 2/3 byl spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení], z 1/6 [celé jméno žalobce] žalobce a z 1/6 žalované [celé jméno žalované]. Předmětem pozůstalostního řízení byl i celý traktor Zetor 50 Super, a to na základě opravného usnesení Okresního soudu v Domažlicích, notáře Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy tato movitá věc byla mezi spoluvlastníky rozdělena rovným dílem tzn. každý měl spoluvlastnický podíl 1/3. Oba žalobci v době podání návrhu dlouhodobě zemědělsky hospodařili, společně se podíleli na správě společné věci, stejně tak jako na nákladech ve vztahu k rodinnému domu [adresa] na parcele [číslo] kde fakticky bydlí bývalá žalobkyně b), matka žalobce a) a žalované. Oba žalobci v době podání návrhu měli zájem pokračovat v rodinné tradici, převzít veškerou tíhu a odpovědnost na zemědělské a lesní hospodářství s tím, že do budoucna by tato odpovědnost zatěžovala pouze a jen žalobce [celé jméno žalobce] Žalobci se pokoušeli se žalovanou domluvit na odkupu jejího spoluvlastnického podílu ve výši 1/6, a to za cenu, stanovenou soudním znalcem. K tomuto je vedlo i to, že žalovaná se v minulosti na zemědělské činnosti rodiny nepodílela, o správu společné věci nejevila zájem a při řešení zásadních neodkladných záležitostí, spojených se společnou věcí, neposkytovala potřebnou součinnost, a žalobci tak v jejím postoji viděli účelovou obstrukci. Ze strany žalované se do dispozice žalobců dostal návrh, že by do jejího výlučného vlastnictví připadl nemovitý majetek o obsahu a hodnotě odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu. Žalobci v tomto ohledu s ohledem na výše již uvedené nechtěli předmětný návrh akceptovat. Žalobci měli za to, že žalovaná do budoucna má úmysl předmětné nemovitosti prodat třetím osobám, tím by však zkomplikovala hospodaření navrhovatelů – žalobců se společnou věcí. 3. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem v k.ú. [obec] s tím, že žádala, aby do jejího vlastnictví byla přikázána parcela [číslo] v k.ú. [část obce], která ji byla již za života otce slíbena. Žalovaná zcela vyloučila, že by jakýmkoliv způsobem omezovala žalobce v jeho údajném plánovaném hospodaření. Dále se dožadovala přikázat do jejího výlučného vlastnictví část pozemku o výměře 21084,83 m2 v k.ú. [část obce], který by byl vymezen geometrickým plánem z pozemků mající charakter orné půdy, ve zbytku žádala vyplatit, nikoli však ve splátkách. Žalovaná se snažila dle svých časových možností pomáhat při správě a hospodaření na předmětných nemovitostech, již za života otce. Pomoc žalované byl limitován tím, že měla tři nezletilé děti se zdravotními obtížemi. Oproti žalobci byla v nevýhodě, neboť žalobce bydlí přímo v sousedství jejich rodičů. Žalovaná nikdy neprezentovala, že by chtěla nemovitosti rozprodat. Přála si nemovitosti zachovat ve vlastnictví a do budoucna je věnovat svým dětem. Nemovitosti oproti penězům neztrácejí na hodnotě. Žalovaná souhlasila se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k movitým věcem, tento souhlas již vyjádřila před podáním žaloby. 4. V průběhu řízení se konala ústní jednání, soud nechal s ohledem na zjištění obvyklé ceny nemovitostí vypracovat znalecký posudek prostřednictvím [právnická osoba]. 5. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích pod č.j. 6 C 212/2021 bylo rozhodnuto, že namísto žalobkyně [jméno] [příjmení] vstoupil do jejích práv v rámci předmětného řízení žalobce a) [celé jméno žalobce]. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 6. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. 6 C 212/2021 soud zastavil řízení ve vztahu k movitým věcem, které byly předmětem tohoto řízení. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. 7. Předmětem řízení tak zůstaly nemovitosti, které z 5/6 jsou v ideálním vlastnictví žalobce, z 1/6 v ideálním vlastnictví žalované, tyto skutečnosti byly mezi účastníky řízení nesporné a mají oporu i ve výpisech z katastru nemovitostí, se jedná o pozemek parcelní [číslo] evidovaný na [list vlastnictví], [územní celek], KÚ [část obce], dále pozemky parcela [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], součástí je stavba – [adresa] – rodinný dům, pozemek parcelní [číslo] součástí se stavba – [adresa] – rodinný dům, pozemková parcela [číslo] je evidované na listu vlastnictví [číslo], [územní celek], KÚ [část obce], nemovitost pozemková parcela [číslo] evidované na [list vlastnictví], [územní celek], KÚ [část obce], vše vedené u Katastrálního úřadu pro [název úřadu] Kraj, KP [obec]. 8. Z listin, předložených účastníky řízení, soud má za prokázané, že účastníci řízení vedli mezi sebou jednání o vyřešení předmětu spoluvlastnictví. Žalobci od prvopočátku žádali, aby veškeré nemovitosti byly přikázány do jejich vlastnictví a byli zavázáni k povinnosti vyplatit znaleckým posudkem určenou část na vypořádání žalované. Žalovaná nebyla proti vypořádání spoluvlastnictví, žádala však, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány pozemková parcela [číslo] parcela [číslo] vše evidované na [list vlastnictví], vedené u [stát. instituce], k.p. [obec]. Žalovaná odůvodňovalo tento svůj postoj tím, že v dané lokalitě vyrůstala, má k této oblasti citový vztah, přála si, aby jí něco po rodičích v této podobě zůstalo. V minulosti ze strany rodičů, zejména pak otce, mělo být přislíbeno, že pozemkovou parcelu tak jak dostal žalobce, dostane i ona. 9. Dle aktuálního charakteru vztahu mezi účastníky řízení bylo zřejmé, že není v možnostech účastníků řízení uzavřít dohodou o vypořádání spoluvlastnictví. Soud v rámci předmětného řízení neshledal žádné důvody, pro které by měl zachovat spoluvlastnictví, oba účastníci řízení navíc souhlasili se zrušením spoluvlastnictví. 10. Ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb. vymezuje tři způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělení společné věci, přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, prodej společné věci ve veřejné dražbě, rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. Soud byl výše uvedenou posloupností způsobu postupu při vypořádání spoluvlastnictví vázán. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodně-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 11. Okresní soud v Domažlicích v rámci místního šetření, které ve věci konalo [datum] v [část obce], zejména pak ve vztahu k pozemku [číslo] rozpoložení pozemků účastníků řízení a možnost reálného rozdělení. 12. Tak, jak i vyplynulo ze závěru znaleckého posudku [právnická