7 C 127/2023-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum] se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 000 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, kapitalizovaného úroku, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. 2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 18 000 Kč a tuto se zavázala navrátit zpět včetně poplatků v týdenních splátkách. Žalovaná si své povinnosti neměla řádně a včas plnit. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi původním věřitelem a přechodovým věřitelem dne [datum] a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi přechodovým věřitelem a žalobcem. Nedílnou součástí tohoto postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval. 4. Ze skutkových tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný na svojí pohledávku v minulosti uhradil částku ve výši 9 811 Kč. 5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 18 000 Kč a tento se zavázal navrátit zpět tuto částku včetně poplatků ve výši 12 528 Kč v týdenních splátkách. Nedílnou součástí této smlouvy měly být i smluvní podmínky. 6. Soud v daném případě přezkoumal obsah předmětné smlouvy a vyhodnotil, že práva a povinnosti stran předmětné smlouvy jsou vymezena mezi věřitelem coby podnikatelem a žalovanou spotřebitelem. Práva a povinnosti stran tak musí být určitě a srozumitelně vymezena. Předmětná ujednání nesmí odporovat dobrým mravům a způsobovat nerovnost povinností v neprospěch subjektu spotřebitele. Soud v daném případě zjistil, že smluvní ujednání označené jako souhrnný poplatek lze oddělit v rámci posouzení od zbývající části smlouvy. V části smlouvu upravující souhrnný poplatek soud posoudil smlouvu v této její části za neurčitě vymezenou, není zřejmé co konkrétně je možné pod tento souhrnný poplatek podřadit, jedná se tak o ujednání neurčitě a odporující tak dobrým mravům. Za daných okolností soud tak postupoval podle §§ 37, 39 zákona č. 40/1964 ve spojení s § 3 zákona č. 40/1964 Sb. a posoudil předmětné ujednání za absolutně neplatné. Za předpokladu pokud žalovaný realizoval plnění na tento poplatek, soud považuje toto plnění za plnění na jistinu, tzn. na částku 18000 Kč. Ze strany žalované byla realizována úhrada ve výši 9811 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se nedostal do prodlení se splněním této části, soud přistoupil k zamítnutí žaloby co do části 9811 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Soud tak zamítl žalobu co do části souhrnného poplatku ve výši 2 717 Kč co do části 9811 včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. 7. Ve zbývající části soud má za prokázané, že povinností žalovaného je, aby navrátil zpět částku, která se na základě smluvního ujednání uzavřeného mezi právním předchůdcem žalobce a jím dostala do jeho dispozice, a to ve výši 8 189 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním této části nároku žalobce do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z této částky postupem podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb. 9. Vztah založený mezi účastníky řízení je právně kvalifikovaný jako smlouva o půjčce podřazena ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb.. 10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci. Vzhledem k tomu, že v daném případě to byl žalovaný, která byla ve věci úspěšnější, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady.