9 C 94/2021-339 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal úhrady ve výrokové části tohoto rozsudku uvedených částek spolu s příslušenstvím, k nimž je žalovaná povinna. Žalovaná od roku 2000 dlouhodobě neplní žádné ze svých povinností, které jsou spojeny s jejím členstvím ve společenství vlastníků jednotek, tedy nehradí žádné zálohy na služby ani nedoplatky z vyúčtování těchto služeb, neplatí ani příspěvky na správu domu a pozemku. V dané věci žalované částky představují nedoplatek z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 47 438 Kč a za rok 2019 ve výši 49 238 Kč. Částka 6 552 Kč představuje souhrn neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku za období leden – prosinec 2019, když měsíční výše příspěvku činí 546 Kč. V neposlední řadě byly žalované vystaveny dvě předžalobní upomínky, každá po 150 Kč. Žalované bylo doručováno na adresu jejího manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož za tímto účelem zplnomocnila. Přestože bylo vyúčtování žalované doručeno a nevznesla proti němu žádné námitky, ničeho neuhradila.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla ji zamítnout.3. Namítla, že žalobce není ve věci věcně aktivně legitimovaný. Požaduje po ní plnění z dodávek služeb, aniž by mezi nimi existoval smluvní vztah, jak to předpokládá zákona č. 67/2013 Sb. Žalobce ani nepředložil doklady o nákupu tepla od třetího subjektu. Mimo to z jeho statutu vyplývá, že zajišťuje smlouvy na dodávku služeb, nikoli však jeho oprávnění smlouvy na dodávky uzavírat. V tomto ohledu vůči žalované jednalo vždy jen , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, , adresa, “), které služby od dodavatele skutečně nakupuje, přeprodává konečným spotřebitelům, vystavuje konečné výroční vyúčtování služeb, včetně těch projednávaných v dané věci, a rovněž i inkasuje na svůj bankovní účet příslušné platby. V tomto směru odkázala žalovaná na věc zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , v níž bylo právo na inkaso z titulu úhrady přisouzeno , právnická osoba, , adresa, . I , právnická osoba, však dané úkony činí bez jakéhokoli smluvního vztahu s vlastníky bytů. Žalovaná je připravena vypořádat pohledávky vzniklé z dodávek služeb, avšak s aktivně legitimovaným dodavatelem služeb, jímž žalobce není. Vůči aktivně legitimovanému účastníkovi by žalovaná započetla své vlastní pohledávky, které má vůči , právnická osoba, , adresa, . Žalovaná sporuje, že by za ni museli platit ostatní vlastníci bytových jednotek, neboť za služby platí dodavatelům , právnická osoba, , které s nimi má jako jediné uzavřený smluvní vztah. Nad rámec toho poukázala na skutečnost, že žalobce vznikl dne , datum, , jak vyplývá ze zápisu v příslušném rejstříku, avšak z listin uložených ve Sbírce listin žalobce uvádí, že vznikl na základě zákona č. 211/2013 Sb., účinného od , datum, . Žalobce tedy vznikl dříve, než byl založen, a není proto ani z tohoto důvodu procesně legitimován.4. Žalovaná nepovažuje vyúčtování za řádné, neboť neobsahuje nezbytné náležitosti předvídané zákonem č. 67/2013 Sb., a příslušnou vyhláškou č. 269/2015 Sb., když z něho není patrná energie, jaké množství tepla bylo dodáno, za jakou cenu. V této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 2890/2021-693 vydaný v jiné, leč ve skutkově stejné mezi týmiž účastníky řízení, v němž soud konstatoval, že rozúčtování není řádné. Žalovaná nehradí ostatní zálohy, byť sporuje pouze nedoplatky za teplo, neboť nedostatek náležitostí vyúčtování znemožňuje splatnost vyúčtovaných nedoplatků. Není-li vyúčtování řádné, nevidí důvod, proč by na jeho základě měla nedoplatek hradit, tím spíše za situace, kdy ji žalobce znemožňuje nahlížet do všech dokumentů, což ji znemožňuje provést si případnou kontrolu předepsaných záloh, které samy o sobě nejsou vynutitelné. Zároveň poukazování na neplacení záloh nemá právní oporu, neboť nebylo doloženo, že žalobci vzniklo právo zálohy stanovit. Byla-li výše záloh ujednána mezi poskytovatelem služeb a jejich příjemcem, nebyla o tomto žalovaná informována. Pakliže k tomu nedošlo, musela být jejich výše odsouhlasena na shromáždění, o čemž rovněž nebyla žalovaná spravena. Vyúčtování ani předžalobní upomínka jí nebyly nikdy ani řádně doručeny.5. K vyúčtování žalovaná dále uvedla, že je poskytovatel povinen prokázat oprávnění k vyúčtování spotřební složky nákladů podle přílohy č. , číslo, k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Žalobcem použitý výpočet spotřební složky nákladů však příloze citované vyhlášky neodpovídá, neboť je užit jiný vzorec výpočtu. Zároveň byl při výpočtu koeficient 3 použit bez právního důvodu. Postih za neinstalované měřiče v podobě trojnásobku ceny dodané tepelné energie, je nespravedlivý, neboť se v ročním vyúčtování projevuje jako nesrovnatelně vyšší částka ve vztahu k vyúčtování ostatních vlastníků bytů a neodpovídá skutečnému rozsahu dodaných služeb. Povinnost osadit byty měřidly spotřeby tepla stíhá žalobce. Žalovaná byt převzala v roce 2000 již bez měřidel spotřeby tepla. Ta měřidla, jež byla z bytu odinstalována, byla lidskému zdraví nebezpečná. Žalobce svou povinnost instalovat v bytě měřidla nesplnil, když je právem žalované požadovat osazení bytu měřidly zdravotně nezávadnými. V této souvislosti odkazuje na nařízení Evropské komise o vybavení dodávek energií a měřením absolutní hodnoty, které by mělo být implikováno do českého právního řádu do roku 2027, a dále na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/2002/EU ze dne 11. 12. 2018, dle níž by měli být od roku 2022 koncoví uživatelé informováni o své spotřebě jednou měsíčně a měřiče tepla, které budou instalovány po 25. 10. 2020, mají být dálkově odečitatelné. Je proto povinností žalobce osadit všechny byty stejnými měřidly, jež nejsou poměrová, ale absolutní s dálkovým přístupem. Žalovaná se sama od odinstalování měřičů opakovaně bezúspěšně snažila o zřízení samostatného odběrového místa.6. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že vznikl na základě zákona č. 72/1994 Sb. Notářský zápis sp. zn. , spisová značka, sloužil pouze ke konstituování jeho orgánů a k úpravě jeho vnitřních poměrů. Některými činnostmi žalobce pověřil jinou osobu, a to , právnická osoba, , adresa, , které vůči třetím osobám jedná v jeho zastoupení, což je žalované velmi dobře známo. Dodávky tepla , právnická osoba, , adresa, plynou pouze z použité technologie, což nemá vliv na právní vztah mezi účastníky. Argument žalované, že neví, komu má tedy ve skutečnosti platit, je ryze účelový.7. Dále žalobce uvedl, že vyúčtování slouží k porovnání plateb plynoucích ze spotřebovaných nákladů za zúčtovací období a plateb, které vlastník jednotky uhradil na zálohách. V případě žalované však není co porovnávat, neboť ničeho neplatí. Žalobce vlivem neplacení žalovanou nemá dostatek prostředků na nutné opravy. Žádosti žalované o nahlédnutí do dokumentů jsou neurčité a z tohoto důvodu na ně nelze reagovat. Vyúčtování proto představuje vyčíslení míry bezdůvodného obohacení. Za dané situace je kladení důrazu na formální náležitosti vyúčtování v rozporu se zásadami občanského práva. Nelze považovat za souladné s dobrými mravy jednání žalované, jež parazituje na ostatních členech žalobce a jeho majetku jen proto, aby nebyla zatížena žádnými náklady a mohla bezúplatně spotřebovávat vše, co ke svému bydlení potřebuje. Judikatura Nejvyššího soudu ČR, na kterou žalovaná odkazuje, se týká jiného období a vychází proto i z jiných právních předpisů. Zároveň se zmíněným rozhodnutím Nejvyšší soud ČR odchýlil od své rozhodovací praxe, na což žalobce reagoval podáním ústavní stížnosti. Obě vyúčtování byla žalované řádně doručena a zároveň je žalovaná nikdy reklamovala. Vyúčtování má veškeré podstatné a nutné náležitosti podle vyhlášky účinné od roku 2016 č. 269/2015 Sb., byť je rozsáhlé a obsažené na více stranách. Rozdělení spotřební a základní složky týkající se dodávky tepla v poměru 40:60 % bylo přijato rozhodnutím na shromáždění vlastníků jednotek konaném dne , datum, , jehož se zúčastnili všichni vlastníci vyjma žalované, která ač byla řádně pozvána, se nedostavila. Do dnešní doby proti rozhodnutí nebylo vzneseno žádných námitek. Žalobce nesouhlasí s námitkou žalované o neoprávněnosti použití koeficientu při výpočtu spotřeby tepla. Jeho použití vyplývá přímo ze zákona č. 67/2013 Sb. Za situace, kdy příjemce služeb neumožní instalaci stanovených měřidel, činí v příslušném zúčtovacím období u tohoto příjemce spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Koeficient byl s účinností vyhlášky č. 269/2015 Sb., navýšen na trojnásobek a nahradil původní koeficient 1,6. Použití koeficientu 3 při výpočtu je tak zcela oprávněné, což potvrdil v jiné právní věci i Nejvyšší soud ČR. S ohledem na níže uvedené je v rozporu s dobrými mravy, aby bylo vyúčtování považováno za nikoli řádné, pakliže je při výpočtu počítáno dle příslušného koeficientu, když žalovaná opětovně neumožnila instalaci měřidel spotřeby tepla.8. Odstranění poměrovýc