20 C 43/2024-175 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobci domáhali přikázání pozemku parc. č. , číslo, , trvalý travní porost, o výměře , číslo, , nacházejícího se v obci , adresa, v katastrálním území , adresa, u , název města, zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , do vlastnictví žalobců za náhradu. V návrhu uvedli, že v dobré víře a se souhlasem žalované a v souladu se společným souhlasem , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, č.j. , spisová značka, zřídili na předmětném pozemku, který je ve vlastnictví žalované stavbu zahradního domku, a to v říjnu roku 2021. Žalovaná dala dne , datum, souhlas s umístěním stavby na pozemku a přislíbila jim, že jim pozemek prodá za obvyklou cenu. Když se žalobci obrátili na žalovanou s požadavkem na uzavření kupní smlouvy, žalovaná dohodu popřela, uvedla, že se stavba stala součástí pozemku a vyzvala žalobce k uzavření nájemní smlouvy k pozemku. Se žalovanou se neúspěšně pokoušeli domluvit mimosoudně, kdy navrhovali odkup pozemku, což však žalovaná odmítla. Dále uvedli, že se žalovanou nikdy nejednali přímo, neboť žije v zahraničí, ale v minulosti žalovaná jednala vždy prostřednictvím své právní zástupkyně. Svůj nárok opírali o ustanovení § 1086, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) s tím, že mají právo domáhat se po žalované, která o zřizování stavby věděla a dala k jejímu zřízení souhlas, aby jim pozemek převedla za obvyklou cenu. Dále předložili znalecký posudek, dle kterého obvyklá cena pozemku činí 2 318 680 Kč. Dobrou víru odvozovali žalobci od souhlasu s umístěním stavby na pozemku, který jim dne , datum, žalovaná udělila. Rovněž se opírali o souhlas s vynětím ze zemědělského půdního fondu, který jménem žalované podepsala její matka, , jméno FO, , které žalovaná udělila plnou moc.2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou zcela neuznala. Uvedla, že v této věci není naplněna ani jedna z podmínek ustanovení § 1086 odst. 1 OZ, jehož ochrany se žalobci domáhají. Zdůraznila, že nikdy se žalobci nejednala a nikdy neudělila souhlas ke zřízení jakýchkoliv staveb na pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, u , název města, . Tento pozemek nikdy neměla v úmyslu prodat. Vyjma nynější právní zástupkyně nikoho nezmocnila k jakémukoliv jednání ohledně předmětného pozemku. Dále uvedla, že souhlas s umístěním zahradního domku ze dne , datum, , který žalobci předložili stavebnímu úřadu, není podepsán její osobou, podpis je zfalšován. Společný souhlas, který je založen ve spise stavebního úřadu, není podepsán za její osobu vůbec. Žalovaná dále v souvislosti s podanou žalobou zjistila, že žalobci, bez jakéhokoliv zmocnění z její strany jejím jménem činili právní jednání mj. vůči , právnická osoba, . a podala na žalobce trestní oznámení. Žalovaná sporovala, že by stavbu postavili žalobci v dobré víře a v souladu se společným souhlasem , právnická osoba, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , č.j. , spisová značka, . Stavby jsou postaveny v rozporu se souhlasem stavebního úřadu a bez jejího vědomí jako vlastníka. Žalovaná předložila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým dokládá uvedený rozpor. Od podzimu roku 2023 probíhalo mezi stranami neúspěšně mimosoudní jednání, kdy žalovaná požadovala uzavřít nájemní smlouvu, zatímco žalobci žádali uzavření kupní smlouvy k pozemku. Dne , datum, byla právní zástupkyni žalované doručena předžalobní výzva spolu s návrhem kupní smlouvy, na kterou žalovaná reagovala dopisem z , datum, , kterým požadovala po žalobcích odstranění veškerých staveb z jejího pozemku do 30 dnů od doručení dopisu a úhradu nájemného od ledna 2019 ve výši 10 000 Kč měsíčně, které je na daném území obvyklé za obdobné pozemky. Žalovaná dále uvedla, že s písemnostmi ze stavebního úřadu nebyla seznámena, přičemž žalobce disponoval klíčem od domovní schránky, kam jí v ČR chodí pošta.3. Žalovaná nad to v rámci svého vyjádření ze dne , datum, postupem podle § 97 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jako „o.s.ř.“) podala vzájemnou žalobu v tom znění, aby soud v souladu s ustanovením § 1085 OZ rozhodl o povinnosti žalobců odstranit všechny stavby z předmětného pozemku, a to do 90 dnů od právní moci rozsudku.4. Žalobci ve vyjádření ze , datum, dodatečně uvedli, že žalovaná jim v roce 2019 prodej pozemku přislíbila. Nejednala se žalobci osobně, ale prostřednictvím svých rodičů. O tom, že žalovaná i její rodiče věděli o tom, že byl žalobci na pozemku žalované postaven dům, svědčí i fakt, že na uvedenou stavbu byl zakoupen materiál, zejména komín v únoru roku 2023, prostřednictvím , právnická osoba, ., jejímiž jednateli jsou rodiče žalované a žalovaná je jejím jediným společníkem. Pokud nyní žalovaná tvrdí, že žalobcům souhlas nikdy nedala, pak mohlo ze strany žalované a jejích rodičů dojít k podvodnému jednání.5. V doplňujícím vyjádření ze dne , datum, žalovaná dodala, že co se týče údajné dobré víry žalobců má žalovaná za to, že předně nelze vyhovět postupu podle § 1086 OZ, neboť pokud by měl stavebník právo na cizím pozemku stavět (ať již na základě práva stavby, služebností nebo závazkovým právem, např. nájmem), nemohl by být v dobré víře, že staví na svém pozemku. OZ totiž v § 1084 a § 1086 upravuje právní režim staveb zřízených bez existence soukromoprávního oprávnění na cizím pozemku stavět. Předpokladem pro užití ustanovení § 1086 tak je jednak skutečnost, že stavebník zřídil stavbu na cizím pozemku v dobré víře, že staví na vlastním pozemku a jednak, že vlastník pozemku o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Z uvedeného vyplývá, že pokud i sami žalobci tvrdí, že od počátku věděli o tom, že nestaví na vlastním pozemku, nemohou se domáhat postupu dle ustanovení § 1086 OZ, které upravuje situaci, že vlastník jedná v omluvitelném omylu, že staví na svém pozemku. Dobrá víra pak má být posuzována k okamžiku zahájení stavebních prací na cizím pozemku, o níž sami žalovaní tvrdí, že nebyli vlastníky pozemku a neměli sjednáno žádné právo, které by je k výstavbě stavby na cizím pozemku opravňovalo. Ač žalovaná vylučuje, že by pozemek po postavení stavby navštívila, domnívá se, že ani pokud by k ní došlo, nemělo by to vliv na nedostatek dobré víry v době zahájení stavebních prací. K tomu blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2017, spn zn. 22 Cdo 372/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, spn zn. 22 Cdo 2851/2015 či komentářová literatura k § 1084 až 1086 (David Ondřej, Jirsa Jaromír, Juřátková Petra, Kindl Milan, Kindl Tomáš, Kindlová Michaela, Šíma Alexander, kolektiv autorů, Občanský zákoník – Komentář s judikaturou – Svazek IX – Věcná práva (§ 976 – 1474), CODEXIS publishing, 1. 9. 2018).6. Žalobce , Jméno žalobce B, v rámci účastnického výslechu dne , datum, uvedl, že v roce 2019 přišli za rodiči žalované s žádostí, zda by jim neprodala předmětný pozemek. Žalovaná v té době prodávala okolní pozemky, bylo jich asi osm. Bylo jim přislíbeno, že pozemek bude předán. Začali provádět pozemkové úpravy a následně si zažádali o příslušná stavební povolení. Matka žalované jim na základě generální plné moci udělila souhlas s umístěním stavby a souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Domek postavili a v roce 2022 se žalovaná dokonce s přítelem , jméno FO, dostavila na pozemek během procházky. Nemovitost byla v té době před dokončením. Otec žalované byl na nemovitosti na návštěvě opakovaně, žalobce byl jeho zaměstnancem po 19,5 roku. Žalovaná byla v Trhanově v průběhu let opakovaně, ví o tom, že v roce 2023 tam byla celý měsíc. Vždy jednal s rodiči žalované, schůzka se žalovanou nikdy neproběhla. Na pozemku se kromě zahradního domku nachází dřevěná pergola a bazén zapuštěný do země. Dále žalobce uvedl, že žalovanou osobně v době jejích návštěv nekontaktoval, telefonní číslo na ni neměl. Žalovaná dle něj na pozemku osobně byla, dohodu s ní však neuzavřeli, protože pouze procházela a chvátala dál. V doplňujícím výslechu dne , datum, uvedl, že měl telefonní číslo na oba rodiče žalované, na žalovanou telefonní číslo neměl. Bylo mu řečeno, že žalovaná telefon nepoužívá, pouze Skype. Několikrát požadoval po rodičích žalované, aby mu schůzku se žalovanou zprostředkovali, avšak bez úspěchu. Během návštěv žalované ji osobně nikdy nekontaktoval, dohodl se s jejími rodiči, kdy k nim má přijít, ale nikdy jej nekontaktovali. Schůzky blokovali. Nesouhlasí s tím, že by žalovaná pozemek nikdy nenavštívila.7. Žalovaná v rámci účastnického výslechu uvedla, že s ní nikdo nejednal, ač k tomu byla možnost, neboť v létě roku 2019 byla v ČR a byly zde i další příležitosti. Uvedla, že na listinách nejsou její podpisy, jediný podpis, který je její, je na generální plné moci z roku 2010. O věci se dozvěděla teprve, když začaly být problémy se stavbou (s komínem), v srpnu roku 2023. Matka žalované sdělila, že na jejím pozemku si žalobci postavili dřevěný zahradní domek, který však lze odstranit. O věci do té doby neměla ponětí