7 C 193/2024 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč včetně příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, 5 280 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce dne , datum, . Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 10 000 Kč a tento jí měl navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaný si své povinnosti řádně a včas neplnil.3. Žalobce se k ústnímu jednání řádně omluvil, a žalovaný přestože byl o termínu jednání řádně vyrozuměn, k jednání se bez omluvy nedostavil.4. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi původním věřitelem , právnická osoba, a společností , právnická osoba, . dne , datum, , následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Nedílnou součástí tohoto převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky, a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však řádně na tyto výzvy nereagoval.5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce, na základě které se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 10 000 Kč a tento se zavázal navrátit zpět původnímu věřiteli 10 000 Kč i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách. Splatnost poslední splátky měla nastat , datum, . Ze strany žalovaného byla uhrazena částka ve výši 1 360 Kč.7. Vztah založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je právně kvalifikovaný jako smlouva o půjčce, podřazen ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., kdy tato smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem, subjektem obchodujícím s pohledávky na straně žalobce a žalovaným v pozici spotřebitele. Práva a povinnosti stran tak musí být zcela jednoznačně, určitě a srozumitelně vymezena tak, aby bylo zřejmé jaká práva a povinnosti jsou ze smlouvy vyvozována. Z předmětné smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že povinností žalovaného má být zaplatit poplatek ve výši 6640 Kč- souhrnný poplatek, kdy tento poplatek představuje co do výše téměř částku, která byla zapůjčena žalovanému a dostala se do jeho dispozice. Z předmětné smlouvy však není zřejmé, o jaký konkrétní poplatek se jedná, co konkrétně předmětný poplatek představuje a jaká výhoda úhradou tohoto poplatku žalovanému vznikne. Předmětný souhrnný poplatek je i zcela zjevně nepřiměřeně vysoký k částce, která byla zapůjčena žalovanému. Soud tak posoudil předmětné ujednání za ujednání, které je zcela neurčitě vymezené, výše poplatku je i nepřiměřeně vysoká a odporuje tak dobrým mravům. Soud je s poukazem na § 3 ve spojení s § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve spojení s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. posoudil za absolutně neplatné ujednání. Za předpokladu pokud žalovaný plnil částku ve výši 1360 Kč, soud posoudil předmětné plnění za plnění na jistinu, nikoliv na tento poplatek.8. Tato skutečnost byla důvodem, pro který soud částečně přistoupil k zamítnutí žaloby, co do částky 1 360 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, neboť je zřejmé, že žalovaný si plnil své povinnosti řádně, a nedostal se do prodlení se splněním svých povinností.9. Ve zbývající části soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně ujednaná smlouva o půjčce, podřazená § 657 zákona č. 40/1964 Sb. a povinností žalovaného je, aby navrátil zpět částku, která se fakticky do jeho dispozice dostala, tzn. částku poníženou o 1 360 Kč.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. S ohledem na dobu splatnosti tak, jak vyznačil žalobce, je výše tohoto úroku z prodlení od počátku tohoto prodlení do úhrady neměnná.11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků v řízení- ten nepatrně převažuje na straně žalobce – 8 640 Kč (56,54 %): 6 640 Kč (43,46 %) rozdíl 13,08 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 200 Kč podle § 14 b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály podle § 14 b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů- celkem 100 % - 2089 Kč. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 273,20 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .