7 C 194/2024-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč včetně příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, poplatku ve výši 5218 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce dne , datum, . Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 12 000 Kč a tato jí měl navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaná své povinnosti řádně a včas neplnil.3. Žalobce se k ústnímu jednání řádně omluvil, a žalovaná přestože byl o termínu jednání řádně a včas vyrozuměna, k jednání se bez omluvy nedostavila.4. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi původním věřitelem , právnická osoba, a společnosti , právnická osoba, . dne , datum, , následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Nedílnou součástí tohoto převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky, a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Žalovaná však řádně na tyto výzvy nereagovala.5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce, na základě které se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 12 000 Kč a tato se ji zavázala navrátit zpět včetně souhrnného poplatku ve výši 8 352 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Splatnost poslední splátky měla nastat , datum, . Ze strany žalované byla hrazena částka ve výši 3 134 Kč.7. Vztah založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je právně kvalifikován jako smlouva o půjčce, podřazena ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., která byla uzavřena mezi podnikatelem, subjektem obchodujícím s pohledávky a žalovanou v pozici spotřebitele. Práva a povinnosti stran tak musí být zcela jednoznačně, určitě a srozumitelně vymezena tak, aby bylo zřejmé jaká povinnost, či právo z předmětné smlouvy vyplývá, zejména pak pro stranu slabší, v pozici spotřebitele.8. Z předmětné smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že obsahuje ujednání o souhrnném poplatku ve výši 8 352 Kč. Výše tohoto poplatku téměř odpovídá výši půjčené částky, která se fakticky dostala do dispozice žalované ve výši 12 000 Kč. Z předmětné smlouvy nelze ani dovodit o jaký konkrétní poplatek se jedná, jaká výhoda úhradou tohoto poplatku případně žalované vznikne, co konkrétně je možné v předmětném poplatku spatřovat. Předmětný souhrnný poplatek ve smlouvě stanovený je i zcela nepřiměřeně vysoký i k poměru částky, která byla fakticky zapůjčena žalované.9. Soud v daném případě posoudil předmětné ujednání upravující tento poplatek za ujednání, které je zcela neurčitě vymezené a odporuje zcela dobrým mravům. Soud s poukazem na § 3 ve spojení s § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve spojení s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. vyhodnotil předmětné ujednání za absolutně neplatné. Za předpokladu, pokud žalovaná plnila částku ve výši 3134 Kč, soud posoudil předmětné plnění za plnění na jistinu, nikoliv na tento poplatek. Tato skutečnost byla důvodem, pro který soud částečně přistoupil k zamítnutí žaloby, co do částky 3134 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, neboť je zřejmé, že žalovaný si plnil své povinnosti řádně, a nedostal se do prodlení se splněním svých povinností a zbývajícího poplatku ve výši 5 218 Kč.10. Ve zbývající části soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně ujednaná smlouva o půjčce, podřazená § 657 zákona č. 40/1964 Sb. a povinností žalované je, aby navrátila částku, která se fakticky do její dispozice dostala, tzn. částku poníženou o 3 134 Kč tzn. 8 866 Kč.11. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. S ohledem na dobu splatnosti tak, jak vyznačil žalobce, je výše tohoto úroku z prodlení od počátku tohoto prodlení do úhrady neměnná.12. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu, poměr úspěchu převažuje nepatrně na straně žalobce 8 866 Kč (51,49 % ): žalovaná 8 352 Kč (48,51 %) rozdíl 2,98 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 300 Kč podle § 14 b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb, 3 režijní paušály podle § 14 b) odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb. 3 x 100 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů- 2452,- Kč 100%. Celkem tak byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 73 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 o. s. ř. uhradit k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .