7 C 347/2023-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 189 267,64 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 148 594,82 Kč, smluvní pokuty, úroku z požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , právnická osoba, . dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne , datum, . Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalované fakticky částka ve výši 125 000 Kč, a to dne , datum, , a tato se jí zavázala navrátit zpět v měsíčních splátkách ve výši 10 344 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce spolu s úrokem. Žalovaná si dle tvrzení žalobce neměla své povinnosti řádně plnit.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne , datum, s účinností od , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovanou. Předmětné skutečnosti vyplývají i z Přílohy č. , číslo, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Žalovaná však na tyto výzvy nereagovala.4. Žalovaná, přestože byla o termínu jednání řádně vyrozuměna, k jednání se bez omluvy nedostavila.5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.6. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se do dispozice žalované, tak jak vyplývá i z potvrzení, dostala částka ve výši 125 000 Kč a povinností žalované bylo navrátit zpět částku ve výši 248 256 Kč ve 24 měsíčních splátkách spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 76,97 %. Z předmětné smlouvy není zřejmé, z jakého důvodu, přestože se žalované do její dispozice dostala částka ve výši 125 000 Kč, má navrátit zpět žalobci částku ve výši 248 256 Kč, kdy se jedná o téměř dvojnásobně vyšší částku bez konkrétního vysvětlení. Dále soud vyhodnotil i výši úrokové sazby, která v daném případě byla sjednána ve výši 76,97 % ročně jako výši úroku, která je absolutně nemravná odporující poctivému obchodnímu styku a dobrým mravům.7. Z listin předložených žalobcem není ani zřejmé, jakým způsobem právní předchůdce žalobce zkoumal majetkové poměry žalované za účelem poskytnutí úvěru.8. S odkazem na bod 6.1, 6.2, 6.5 z předmětné smlouvy, bylo právem žalobce dožadovat se i po žalované smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky déle jak 30 dnů ve výši 499 Kč za každou splátku, náklady spojené s uplatněním v důsledku prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně.9. Soud přezkoumal obsah předmětné smlouvy, práva a povinnosti v ní vymezená a vyhodnotil, že vztah založený mezi účastníky řízení je právním vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Je na místě zdůraznit, že ochrana spotřebitele coby slabší strany není bezbřehá, hlavním pravidlem civilního práva je, že smlouvy mají být plněny. Smlouvy mají být plněny však za přiměřených smluvních podmínek, kdy je nezbytně nutné, aby vymezení práv a povinností ze smlouvy bylo dostatečně určitě a srozumitelně vymezeno, aby obsahovaloujednání, která jsou v souladu s dobrými mravy, jsou poctivá, aby neobsahovala ujednání, která jsou nepřiměřená, která zakládají nerovnost povinností v neprospěch slabší strany, kterým je spotřebitel. V daném případě má soud za prokázané, že předmětná smlouva je nesrozumitelná, neurčitá, není vysvětleno, z jakého důvodu se do dispozice žalovaného subjektu dostává částka 125 000 Kč, má tento navrátit zpět částku, která je ve výši 248 256 Kč. Zároveň jako nepřiměřené ujednání je ujednání upravující úrokovou sazbu, která představuje více jak několikanásobek proti úrokové sazbě, která je požadovaná v rámci bankovních subjektů, která v daném konkrétním případě ve vztahu ke smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení představuje 76,97 % ročně. Soud považuje ujednání o úroku za ujednání, které je ujednáno výslovně, a nelze tak aplikovat ustanovení, které umožňuje soudu, aby aplikoval výši úroku z úvěru, který odpovídá obvyklé výši úroku v daném místě a času poskytovaného bankovními subjekty, neboť v daném konkrétním případě se jedná o ujednání, které přímo stanovuje úrokovou sazbu, i přestože je nepřiměřené, odporující dobrým mravům. Soud v daném případě odkazuje na judikaturu Evropského soudního dvora a na směrnici Rady 93/13/ EHS v aktuálním znění, kdy není umožněno vnitrostátnímu soudu, aby v případě, kdy vyslovuje přítomnost zneužívající klauzule, což v daném případě soud konstatuje, v podobě nepřiměřených ujednání, přistoupil ke změně obsahu uvedené klauzule na místo, aby jí vůči spotřebiteli neuplatnil.10. S ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na vymezení práv a povinností je na místě s poukazem na ustanovení § 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb. nahlížet na úvěrovou smlouvu jako na celek, jako na absolutně neplatnou. Právní předchůdce žalobce jako subjekt profesionál, podnikající v poskytování úvěrů po formální stránce splnil veškerá kritéria pro uzavření smlouvy. Je však zřejmé, že svojí pozici zneužívá, vystavuje opakovaně nejen žalovanou, ale i jiné subjekty, které s ním uzavírají obdobné smlouvy, do podřadné pozice, kdy je zatěžuje nepřiměřenými povinnostmi, které zcela odporují dobrým mravům. Právní předchůdce žalobce si musí být vědom toho, že se na něj obrací subjekty, které již nejsou schopni svoji situaci řešit jiným způsobem, než oslovením nebankovního subjektu. Práva a povinnosti stran ve smlouvě musí být přiměřená a odpovídající dobrým mravům.11. Nelze připustit, aby bylo jednání právního předchůdce žalobce podpořeno soudní cestou v podobě vyhovění žalobního návrhu, kdy zcela prokazatelně žalovaná převzala částku 125 000 Kč a má navrátit zpět částku téměř dvojnásobně vyšší, než ta která se do její dispozice fakticky dostala, byť je v dané právní věci v celkovém rozsahu žalobce nepožaduje. Předmětné povinnosti jsou ze strany právního předchůdce žalobce dále zatíženy nepřeměřenými sankcemi. Na druhou stranu samotná smlouva neupravuje žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena ze strany právního předchůdce žalobce. Předmětná zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se příčí dobrým mravům i přes respekt k zásadám smluvní volnosti na kterých stojí soukromé právo. Ani přes ctění těchto zásad nelze akceptovat obsah spotřebitelské smlouvy, který by byl v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a který by vytvářel zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivním slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Smlouvu daného obsahu je tak nezbytně nutno považovat za absolutně neplatnou. V daném konkrétním případě s ohledem na právní náhled, soud posoudil nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení. V tomto ohledu soud kvalifikoval předmětný vztah mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení podřazený ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..12. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností v této části 125.000 Kč do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z požadované částky postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..13. Ve zbývající části soud s ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou přistoupil k zamítnutí nároku žalobce.14. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř.. Soud rozhodoval podle poměrů úspěchu účastníků řízení ve věci žalobce 125 000 Kč (66,04 %): žalovaný 64 267,64 Kč (33,96 %) - rozdíl – 32,08 %. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 571Kč, 1 893 Kč – 9 464 Kč, odměna za 3,5 úkonu právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb. 4 x 8 700 Kč (příprava převzetí, sepis návrhu, předžalobní výzva, účast u jednání) – 34 800 Kč, 4 x 300 Kč - 1 200 Kč režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné po trase , adresa, a zpět – 64 km, průměrná spotřeba 7 l na 100 km, benzín cena 38,20 Kč na 1 l, amortizace 5,60 Kč na 1 km – 171,14 Kč + 358,40 Kč - 529,54 Kč, ztráta času , právnická osoba, půl hodiny 4 x 100 Kč - 400 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny, režijních paušálů, ztráty času, cestovného - 7 755,20 Kč- 100 % náklady- 54148,74 Kč. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 370,92 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem