10 C 102/2025-60 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice Okresního soudu v Domažlicích dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 653 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z jím požadované částky, smluvní pokutu ve výši 5 812,16 a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 30 000 Kč a podle tvrzení žalobce žalovaný neměl své povinnost plnit řádně a včas plnit. Ze strany žalovaného nebylo uhrazeno nic.3. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi žalobcem, coby věřitelem, podnikatelem a žalovaným - spotřebitelem byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 30 000 Kč a zavázal se navrátit zpět žalobci včetně úroku, který byl specifikován výší 72,87 % částku ve výši 92 928 Kč, a to v 48měsíčních splátkách po 1936 Kč. Žalovaný na svůj závazek neuhradil nic.4. Z předmětné smlouvy ze dne , datum, není zřejmé, z jakého důvodu se do dispozice žalovaného dostala částka 30 000 Kč a má navrátit zpět částku, která je v několikanásobné výši 92928. Soud vyhodnotil, že i výše úrokové sazby, která v daném případě je ve výši 72,87 % je zcela nepřiměřená, ve výši zcela odporující dobrým mravům. Žalobce se jich mohl dle smlouvy dožadovat až do výše 111 513,60 Kč.5. Žalobce pouze a jen formálně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného subjektu. Pouze jen formálně v rámci oznámení o schválení úvěru učinil obecné šetření v rámci nastavených parametrů. Je zřejmé, že se v případě žalovaného jedná o subjekt, který je v pozici spotřebitele, a který pravděpodobně neměl možnost oslovit jiné bankovní subjekty. S odkazem na bod 6 Smlouvy bylo právem žalobce dožadovat se po žalovaném řady sankcí., smluvní pokuty v důsledku prodlení s ohledem na dobu ve výši 490 Kč za každou splátku a 0,1 % denně, nejvýše mohl žádat 200 000 Kč. Soud přezkoumal obsah předmětné smlouvy, práva a povinnosti v ní vymezená a vyhodnotil, že vtah založený mezi účastníky řízení je právním vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Je na místě zdůraznit, že ochrana spotřebitele coby slabší strany není bezbřehá, hlavním pravidlem civilního práva je, že smlouvy mají být plněny. Smlouvy mají být plněny, avšak za přiměřených smluvních podmínek, kdy je nezbytně nutné, aby vymezení práv a povinností ze smlouvy bylo dostatečně určitě a srozumitelně vymezeno, aby obsahovala pouze ujednání, která jsou v souladu s dobrými mravy, dále byla poctivá a aby neobsahovala ujednání, která jsou nepřiměřená, která zakládají nerovnost povinností v neprospěch slabší strany, kterým je spotřebitel, v daném případě žalovaný.6. V dané právní věci má soud za prokázané, že předmětná smlouva je nesrozumitelná, neurčitá, není vysvětleno, z jakého důvodu se do dispozice žalovaného subjektu dostala částka 30 000 Kč, tato skutečnost byla doložena, avšak má navrátit zpět částku, která je několikanásobně vyšší. Za nepřiměřené ujednání je možné považovat ujednání o výši úroku 72,87 %, kdy tato výše několikanásobně převyšuje úrokovou sazbu jiných bankovních subjektů. Výše úroku v dané právní věci je upravená tzn. nelze tak aplikovat ustanovení, které umožňuje soudu, aby aplikoval úrok z úvěru, který odpovídá obvyklé výši v místě a čase poskytované bankovními subjekty. Soud v daném případě odkazuje na judikaturu Evropského soudního dvora a na Směrnici ES 93/13 v platném znění, kdy není umožněno vnitrostátnímu soudu, aby v případě, kdy vyslovuje přítomnost zneužívající klauzule, což v daném případě soud konstatuje (§ 1813, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb. v podobě nepřiměřených ujednání, přistoupil ke změně obsahu uvedené klauzule, místo, aby jí vůči spotřebiteli neuplatnil.7. S ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na obsah vymezených práv a povinností, je však nezbytně nutné s poukazem na § 580, 588 zákona č. 89/2001 Sb. nahlížet na úvěrovou smlouvu jako na celek, jako na absolutně neplatné ujednání. Žalobce jako subjekt profesionál, podnikající v poskytování úvěrů po formální stránce splnil veškerá kritéria pro uzavření smlouvy. Je však zřejmé, že svojí pozici zneužívá, vystavuje opakovaně nejen žalovaného, ale i jiné subjekty, kteří s ním uzavírají obdobné smlouvy do podřadné pozice, kdy je zatěžuje nepřiměřenými povinnostmi, které zcela odporují dobrým mravům. Žalobce si musí být vědom toho, že se na něj obrací subjekty, které již nejsou schopni svojí situaci řešit jiným způsobem než oslovením nebankovního subjektu. Majetkové poměry žalobce v dané právní věci ve vztahu k žalovanému řešil jen obecně, bez konkrétních ukazatelů. Práva a povinnosti stran ze smlouvy musí být přiměřená a odpovídající dobrým mravům, musí být určitě vymezená, srozumitelná, nesmí obsahovat ujednání, která jsou nepoctivá a nepřiměřená. Plnění předmětných povinností je ze strany žalobce dále zatíženo nepřiměřenými sankcemi.8. V daném konkrétním případě, s ohledem na právní náhled, soud posoudil nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení. Ve vztahu k úroku, smluvní pokuty soud přistoupil k zastavení řízení z důvodu dispozice s touto částí předmětu řízení postupem podle § 96 odst. 2 o.s.ř.9. Ve zbývající části soud nároku žalobce vyhověl, když kvalifikoval předmětný vztah mezi žalobcem a žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení podřazený ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. a povinností žalovaného je, aby navrátila žalobci zpět, co se do jeho dispozice dostalo bez právního důvodu.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky soudem přiznané postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Řízení bylo zastaveno pro chování žalobce, který částečně disponoval s předmětem řízení. Soud rozhodoval podle poměrů úspěchu účastníků řízení ve věci žalobce 30 000 Kč (70,33 %) : žalovaný 12 653 Kč ( 29,67 %)- rozdíl 40,66 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2133 Kč, odměna za tři úkony právní služby (příprava převzetí, sepis návrhu, předžalobní výzva)- 3 x 700 Kč - 2100 Kč podle § 14 b) odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., soud nepřiznal za zpětvzetí návrhu, kdy se jedná jen o procesní postoj žalobce k předmětu řízení, kdy žalobce reaguje na dosavadní soudní praxi a disponuje s předmětem řízení v části, která by byla dle stanoviska soudu výše uvedeného zamítnuta), 3 x režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14 b) odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH 504 Kč- 100 % -5037 Kč. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2048 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky , Jméno advokátky, .