10 C 44/2022-211 — Okresní soud v Domažlicích

I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a průběhu řízení1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází striktně z pokynu uvedeného v ustanovení § 157 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jde tak v posledku o odůvodnění (kontextuálně) poměrně stručné.2. Žalobce se původně žalobou ze dne , datum, po žalované domáhal zaplacení částky 60 383 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nároků spojených s utrpěným pracovním úrazem (tato částka se skládala z bolestného ve výši 16 250 Kč, nákladů spojených s výpočtem bolestného ve výši 500 Kč a cestovného ve výši 43 633 Kč). Žalobce přitom podával žalobu „z opatrnosti“, neboť obchodní společnost , právnická osoba, “) ve vztahu k pracovnímu úrazu ze dne , datum, vyrozuměla žalobce až přípisem ze dne , datum, , z jejího vyjádření nicméně nebylo zřejmé, zda bude žalobci něčeho plnit, či nikoliv.3. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu co do částky 20 839 Kč zpět s tím, že v tomto rozsahu , právnická osoba, žalobci poskytla požadované plnění (o čemž jej informovala přípisem ze dne , datum, (viz č. l. 13 verte). Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil.4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě (ze dne , datum, ) navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je pro případ povinnosti nahradit újmu vzniklou pracovním úrazem pojištěna, přičemž pojistitel – , právnická osoba, žalobci na základě vypracovaného znaleckého posudku poskytla částku 20 839 Kč (představující bolestné ve výši 17 500 Kč a náhradu nákladů spojených s léčením ve výši 3 339 Kč). Nad tento rámec jde podle žalované o zdravotní následky, jež nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, neboť podstatnou a rozhodující příčnou přetrvávajícího zdravotního stavu žalobce je obecné onemocnění, vyvíjející se řadu let před pracovním úrazem. Žalovaná tudíž nepovažuje nárok žalobce na zaplacení náhrady za dojíždění do zdravotního zařízení po dobu tří let za oprávněný. Veškeré splatné nároky žalobce na odškodnění pracovního úrazu jsou proto podle žalované uspokojeny, žaloba tak není důvodná.5. Při přípravném jednání dne , datum, soud k návrhu obou stran přikročil k přerušení řízení, jež pokračovalo až poté, co žalobce podáním ze dne , datum, navrhl, aby bylo v řízení pokračováno, a současně přikročil k rozšíření žaloby; nově se žalobce (již po částečném zpětvzetí žaloby) dožaduje zaplacení částky 669 140 Kč (sestávající z náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 628 896 Kč, neuhrazené části cestovného a nákladů na zjištění bolestného ve výši 39 544 Kč a částky 700 Kč, kterou musel žalobce uhradit za zpracování posudku na ohodnocení výše ztížení společenského uplatnění). V doplnění (rozšíření) žaloby přitom žalobce uvádí, že ve vztahu k nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění obdržel od , právnická osoba, sdělení, že je připravena hradit požadovanou náhradu, avšak sníženou o 30 % z důvodu artrotických obtíží talocrurálního kloubu, která byla zjištěna již v době pracovního úrazu. Jelikož však žalobce nikdy v minulosti nebyl s pravým hleznem léčen, neviděl žádný důvod k navrhovanému snížení odškodnění, a v návaznosti na to (a na vypracované posouzení, jež ovšem nemělo k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci žalobce) poté , právnická osoba, odmítla žalobci jakoukoli náhradu za ztížení společenského uplatnění vyplatit.6. Žalovaná se v podání ze dne , datum, vyjádřila k rozšířené žalobě v tom smyslu, že podle , právnická osoba, (resp. podle jí zadaného znaleckého posudku, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ) omezení hybnosti hlezenního kloubu žalobce souvisí s pokračujícími degenerativními změnami v oblasti hlezenního kloubu a nemá jasnou příčinnou souvislost s předmětným pracovním úrazem.7. V replice na citované vyjádření žalované žalobce podáním ze dne , datum, vyjádřil přesvědčení, že žalovaná pouze přejímá stanovisko , právnická osoba, , která nemá snahu vyřešit daný spor mimosoudně. , právnická osoba, si sice nechala zpracovat dva znalecké posudky, ani jeden ze znalců ale neměl k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci žalobce (ani žalobce osobně nevyšetřili), a to i přes to, že žalobce dal souhlas s nahlédnutím do zdravotnické dokumentace; žalobce přitom opětovně připomněl, že se v minulosti nikdy neléčil s bolestí či omezenou hybností pravého hlezenního kloubu (v této souvislosti žalobce předložil k prokázání tvrzení, že ke dni pracovního úrazu netrpěl artrózou pravého hlezenního kloubu rentgenové snímky ze dne , datum, a ze dne , datum, – na č. l. 99 až 100 verte).8. Při přípravném jednání dne , datum, z vyjádření stran vyplynula nutnosti řešení odborných otázek, tedy potřeba vypracování znaleckého posudku, soud proto přibral do řízení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž předložil dne , datum, znalecký posudek, který následně k důvodným námitkám žalobce doplnil o znalecký posudek předložený soudu dne , datum, .9. Jednání konané dne , datum, , na kterém měl být primárně vyslechnut ve věci ustanovený znalec, muselo být potom odročeno, neboť soud až při jednání zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl v mezidobí hospitalizován; , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož znalecké závěry představují (z níže uvedených důvodů) klíčový důkazní prostředek posuzované věci, tak byl vyslechnut až při jednání dne , datum, , jež bylo odročeno toliko za účelem vyhlášení tohoto rozsudku.II. Dokazování10. Mezi účastníky bylo v zásadě nesporné, že žalobce utrpěl dne , datum, pracovní úraz, při kterém došlo k distorzi pravého hlezenního kloubu a že žalobce byl v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, . Nesporným je rovněž to, že žalobce následkem pracovního úrazu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práce, pročež s ním žalovaná vypověděla pracovní poměr, a to v souladu s ustanovením § 52 písm. d) zákoníku práce. Žalobce je v současnosti invalidní (ve třetím stupni), přičemž invalidita byla stanovena jako trvalá. Za nespornou konečně považoval soud žalobcem tvrzenou skutečnost, že v souvislosti s předmětnou léčbou vynaložil cestovní výdaje v celkové výši 43 633 Kč, neboť toto tvrzení žalovaná v průběhu řízení nikdy nezpochybňovala, navíc platí, že žalobce toto tvrzení v dostatečném rozsahu osvědčil (srov. svazek listin na č. l. 4).11. Mezi stranami tak byla v zásadě sporná „toliko“ otázka, zda pracovní neschopnost trvající až do , datum, byla v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem, a tedy zda veškeré v této době vynaložené náklady má povinnost uhradit žalovaná, a – z hlediska výše žalované částky – v prvé řadě otázka, zda je v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem rovněž ztížení společenského uplatnění, ohodnocené ve výši 1 600 bodů.12. Pro řešení sporné skutkové otázky, zda následné zdravotní obtíže žalovaného byly způsobeny (výlučně) utrpěným pracovním úrazem, nebo zda byly (rovněž) způsobeny obecným (degenerativním) onemocněním, jímž žalobce trpěl již před pracovním úrazem, tedy pro řešení odborné otázky, již není soud s to si sám vyřešit, vyšel soud ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , z doplnění tohoto znaleckého posudku a zejména z výslechu tohoto znalce; znalcem přijaté závěry pak soud hodnotil v souvislosti se závěry, ke kterým dospěly znalecké posudky, vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem13. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 80-85) se podává, že žalobce měl utrpět podvrknutí pravého hlezenního kloubu těžkého stupně s natažením zevních postranních vazů, přičemž podle znalce protrahovaná léčba, která pokračovala zejména opakovanými mnohonásobnými rehabilitacemi a artroskopickou operací, byly důsledkem přítomných degenerativních změn, nikoliv vlastního úrazového děje. K tomuto závěru dospěl , tituly před jménem, , jméno FO, – patrně – na základě skutečnosti, že při artroskopické operaci bylo provedeno „snesení osteofytu“, tedy kostního výrůstku, který vzniká v souvislosti s degenerativními změnami v oblasti hlezenního kloubu (na magnetické rezonanci, která předcházela operaci byl popsán jednak tento osteofyt, a dále změny charakteristické pro natažení, respektive částečnou rupturu zevních postranních vazů). V závěru znalec uvedl, že pracovní neschopnost žalobce neodpovídá době obvyklé pro léčení distorse (podvrtnutí) hlezenního kloubu, která trvá maximálně osm týdnů. Jde-li o ztížení společenského uplatnění, znalec vyjádřil přesvědčení, že po prosté distorsi, byť těžkého stupně hlezenního kloubu, není důvod předpokládat vznik trvalých následků.14. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (č. l. 86-93) vychází z předpokladu, že vysoce pravděpodobnou příčinou obtíží žalobce jsou artrotické změny hlezenního kloubu, tedy dlouhodobě se vyvíjející degenerativní změny, které vznikly bez příčinné souvislosti s předmětným úrazem, ale po řadu desetiletí se vyvíjely a progredovaly. Současně znalec uvedl, že obvyklo