17 C 230/2025-30 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 53 980 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 570,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 838,90 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 24 155,43 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a dále úroku 8 % ročně z částky 23 054,10 Kč od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši 43 500,01 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 194,43 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 644,40 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 18 006,57 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a dále úroku 8 % ročně z částky 17 336,55 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, a ze dne , datum, č. , hodnota, , které byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě smlouvy ze dne , datum, žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku 21 480 Kč, skládající se úroku ve výši 1 268 Kč, odměny za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 3 462 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Na základě smlouvy ze dne , datum, žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku 21 480 Kč, skládající se úroku ve výši 1 268 Kč, odměny za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 3 462 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč.3. Jednání dne , datum, se konalo v nepřítomnosti žalované.4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 21 480 Kč, skládající se úroku ve výši 1 268 Kč, odměny za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 3 462 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 5 000 Kč (transakční historie).6. Dále byla uzavřena další smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 21 480 Kč, skládající se úroku ve výši 1 208 Kč, odměny za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 3 462 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 15 480 Kč (transakční historie).7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Žalobkyně poskytla žalované dva úvěry, každý ve výši 25 000 Kč za částku 21 480 Kč. Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byly tyto částky zapůjčeny na 14 měsíců s úrokem přesahující 70 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 1 268 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u každé smlouvy a poplatky za splácení ve výši 20 212 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 6 násobný.14. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.15. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala celkem částku ve výši 50 000 Kč, kterou zčásti nevrátila.16. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 29 520 Kč (25 000 Kč + 25 000 Kč – 5 000 Kč – 15 480 Kč), a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaná převzala částku ve výši 50 000 Kč na základě neplatných smluv, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná na poskytnuté plnění uhradila částku 20 480 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl.17. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu s lhůtou k plnění do , datum, , potom od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši dle nařízení vlády, tj. ve výši 11,5 % ročně.18. Vzhledem k tomu, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěch účastníků byl přibližně stejný, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.