5 C 156/2025-95 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 500 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, , zaplacení a částky 435 Kč a nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že se žalovaným dne , datum, byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru a téhož dne pak i smlouva o úvěru na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 15 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána denní úroková sazba ze zapůjčené částky ve výši 1 %. Jistina včetně úroků měla být uhrazena do , datum, v celkové částce 19 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně. Žalobkyně tak požaduje uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 500 Kč smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum, (kapitalizovaná částkou 435 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v rámci odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu dne , datum, , kde uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a neposouzení úvěruschopnosti při schvalování úvěrové smlouvy, a toto podrobně odůvodnil. Dále pak uvedl, že dluh na jistině činí 15 000 Kč. Žalovaný navrhl, aby mu soudem byla uložena povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení žalobkyni ve výši 15 000 Kč s možností tuto částku splácet po 500 Kč měsíčně. Ohledně příslušenství pak navrhl zamítnutí žaloby.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání v podání ze dne , datum, .4. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kromě poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč také úrok s denní sazbou ve výši 1 % denně, a to do 30 dnů. Žalovaný se tak zavázal uhradit celkovou částku ve výši 19 500 Kč do , datum, . Ve smlouvě byla sjednána pro případ prodlení žalovaného smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně. Částka ve výši 15 000 Kč byla vyplacena žalobkyní žalovanému dne , datum, . Žalovaný dluží na jistině částku ve výši 15 000 Kč, což vyplývá ze shodných tvrzení účastníků.5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Soud v daném případě dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, a to pro nepřiměřenost smluvních ujednání, když žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky na 30 dnů s úrokem, jež byl sjednán v denní sazbě ve výši 1 %, tj. roční úroková sazba činí 365 %.10. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 8 % ročně, tedy úrok je více než 45 násobný.11. Soud má v dané věci za prokázané, že žalovaný převzal od žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč, která nebyla doposud žalobkyni vrácena. V souladu s ust. § 2991 o.z. pak musí žalovaný vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč.12. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní výzvy, kde stanovila lhůtu pro úhradu dlužné částky do , datum, . Tato výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, . Od , datum, je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto data v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 467,51 Kč, přičemž tato částka představuje 94,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 2,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 435 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.15. Podle § 160 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V dané věci požádal žalovaný o možnost žalovanou částku splácet žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Z komunikace o možném mimosoudním vyřešení sporu, jež byla soudu doložena oběma účastníky, soud zjistil, že o možných splátkách ve výši 500 Kč bylo jednáno, a tato výše splátky byla zahrnuta do návrhu dohody o narovnání žalobkyní. Soud má tak za to, že pro obě strany tato částka je ve shodě. Soud s ohledem na zvýšení pravděpodobnosti dobrovolného splnění uložené povinnosti žalovaným, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.