5 C 189/2025-30 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 11 731,37 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 13 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou poplatek ve sjednané výši. Žalovaná na svůj závazek uhradila částku ve výši 5 177 Kč. Dále pak žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 5 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou sjednaný poplatek. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku ve výši 5 254 Kč.2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek. Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni v rámci předžalobní výzvy.4. V dané věci soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 8 632 Kč. Celková dlužná částka tak činí 21 632 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 416 Kč. Žalovaná uhradila na pohledávku částku ve výši 5 177 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.5. Dále pak dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 3 320 Kč. Celková dlužná částka tak činí 8 320 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 160 Kč. Žalovaná uhradila na pohledávku pouze částku ve výši 5 254 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.6. Při právním posouzení soud vycházel z právního předpisu zrušeného ke dni 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dle ust. § 3028 odst. 3 platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.7. V dané věci je významné řešení právní otázky, zda závazek žalované zaplatit žalobkyni částku 8 632 Kč za úvěr ve výši 13 000 Kč v případě nároku č. , hodnota, a částku ve výši 3 320 Kč za úvěr ve výši 5 000 Kč v případě nároku č. , hodnota, je nebo není v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a proto je dle § 39 občanského zákoníku ujednání neplatné.8. Soud dané ujednání posoudil jako ujednání odporující dobrým mravům, neboť způsobuje nerovnost práv a povinností v neprospěch žalované. Soud v daném případě musel zohlednit i výši souhrnného poplatku, jehož výše převyšuje polovinu zapůjčených finančních prostředků. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem – právním předchůdcem žalobkyně a spotřebitelem – žalovanou a tento vztah je nutno posuzovat tak, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Ačkoliv ve smlouvě nebyla sjednána úroková sazba a úročení dlužné částky a byl sjednán pouze souhrnný poplatek, má soud za to, že tento poplatek je de facto skrytým úrokem, jež při propočtu činí více jak 67 % ročně u obou smluv. Jednání právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazuje pouze na snahu získat finanční prostředky v nadstandartní výši.9. Soud vyhodnotil z výše uvedených důvodů obě smlouvy za absolutně neplatné ve smyslu § 3 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Soud ve věci rozhodoval podle § 451 a násl. občanského zákoníku ve znění k 31. 12. 2013. Podle tohoto ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná převzala od žalobkyně v případě nároku č. , hodnota, částku ve výši 13 000 Kč, přičemž celkem uhradila 5 177 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl, tj. částku 7 823 Kč. V případě nároku č. , hodnota, převzala žalovaná od žalobkyně částku ve výši 5 000 Kč a uhradila na splátkách částku ve výši 5 254 Kč. V případě nároku č. , hodnota, byla částka odpovídající bezdůvodnému obohacení zcela uhrazena a žalované tak nelze uložit povinnost hradit z této smlouvy.11. Žalobkyně se domáhala zaplacení i zákonného úroku. Žalovaná se dostala do prodlení ve spojení s výzvou k úhradě – předžalobní výzvou, jež byla zároveň oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , kde byla stanovena povinnost žalované k úhradě do , datum, . Od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, v zákonné výši dle ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě a smluvní úrok, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu stran soud posuzoval i s ohledem na zamítnuté příslušenství požadovaného nároku.14. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 800 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.