Okresní soud v Domažlicích 5 C 280/2025-59 – Vrácení daru
Okresní soud v Domažlicích · 4. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o vrácení daru
Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání daru po své vnučce, a to nemovitosti , adresa, . K žalobě uvedla, že dne , datum, předmětnou nemovitost darovala své vnučce – žalované. Žalovaná od této doby přerušila veškerý osobní a telefonní kontakt. V současné době absolvuje léčení závislosti na tvrdých drogách, což žalobkyni způsobilo stav těžké klinické deprese.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se žalobou nesouhlasí, tvrzení o klinických depresích nejsou lékařsky potvrzeny. Dále rozporovala ukončení kontaktu se žalobkyní ihned po darování nemovitosti, když necelý rok poté ji byla v roce 2024 navštívit. Kontakt se žalobkyní neukončila úmyslně, ale v důsledku neustálého kontaktování žalované ze strany manžela žalobkyně. Tento ji kontaktoval z mnoha telefonních čísel a různých profilů a i z telefonního čísla žalobkyně, jež neměla uložené, a proto jej také zablokovala. Nesouhlasila také s tím, že její léčba závislosti způsobila žalobkyni klinické deprese. Toto tvrzení pak považuje za nemorální, neobjektivní, stigmatizující a poškozující. Z těchto důvodů navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. V rámci jednání konaného dne , datum, žalovaná uvedla, že s partnerem své babičky nechce mít nic společného, neboť byla v minulosti ona i její matka vystavena jeho alkoholickým výlevům. Z tohoto důvodu zablokovala telefonní číslo své babičky, jež neměla ještě v novém telefonu uložené.3. Zákonní zástupci žalované se k žalobě vyjádřili tak, že se žalobou nesouhlasí. Matka uvedla, že dcera se nachází v odborné léčbě se zvýšenou adiktologickou a psychologickou podporou, když léčba je dobrovolná a terapeuticky indikovaná, nikoliv projev nevděku vůči žalobkyni. K omezení kontaktu se žalobkyní došlo na doporučení odborníků z důvodu ochrany psychického zdraví nezletilé. Nejedná se tak o svévolné nebo úmyslné chování vůči žalobkyni.4. Žalobkyně byla v rámci ústních jednání opakovaně poučována o tom, že musí vylíčit rozhodné skutečnosti k prokázání nevděku na straně žalované, tj. aby vylíčila rozhodné skutečnosti osvědčující takové chování žalované, kterým ublížila žalobkyni úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, když by toto jednání vykazovalo znaky jednání porušující dobré mravy. Zároveň byla žalobkyně poučena o možném neúspěchu v řízení při neuposlechnutí výzvy soudu a neprokázání sporné skutečnosti.5. K opakovaným poučením žalobkyně uvedla, že nevděk vidí v tom, že jí vnučka ignoruje jako babičku. O žalovanou se se svým partnerem starala zhruba od 4 týdnů jejího věku. , jméno FO, ji vyzvedával ve školce a potom ve škole, hodně o ní pečovali, proto si vůči žalované vytvořila hlubší vztah než k ostatním vnoučatům. To, že jí žalovaná odstřihla ze svého života, je to, co jí tolik ublížilo a způsobilo stav její klinické deprese. Dále pak uvedla, při jednání konaném dne , datum, , že v tom, jak se , jméno FO, chovala, vidí nevděk, kdy si musela být vědoma toho, že tím babičce ublíží. Žalobkyně dále uvedla, že nemovitost darovala žalované pod nátlakem svého partnera, jež ji sdělil, že pokud tak neučiní, tak ji upustí, což by bylo pro ni s ohledem na její zdravotní stav nepřijatelné.6. V dané věci soud dospěl po provedeném dokazování na jednáních konaných dne , datum, a , datum, k následujícím skutkovým zjištěním.7. Žalovaná je výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. č. , číslo, jehož součástí je stavba – , adresa, – rod. dům. a pozemku parc. č. , číslo, , vše v k.ú. , adresa, , Obec , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, .8. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud schválil právní jednání učiněné za žalovanou, uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene notářským zápisem ze dne , datum, před notářkou v Domažlicích , tituly před jménem, , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Na základě tohoto rozsudku došlo k zápisu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí s účinky zápisu ke dni , datum, . Zároveň bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalobkyně a jejího druha , jméno FO, , spočívají v doživotním bezplatném užívání celého rodinného domu č.p. , číslo, postaveného na stavební parcele č. , číslo, , stavební parcely č. , číslo, a zahrady č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , s možností brát si každoročně užitky z uvedených pozemků a porostů, které se na něm nachází podle své potřeby a s možností přijímání návštěv.9. Z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že nad žalovanou byla nařízena ústavní výchova na dobu tří let od právní moci rozsudku, jež bude vykonávaná v Diagnostickém ústavu a středisku výchovné péče, , adresa, , se sídlem , adresa, . Matka v rámci řízení o nařízení ústavní výchovy (bod 10 rozsudku) uvedla, že dcera má psychické potíže již od raného věku, kdy na 1. stupni základní školy zažívala šikanu. Následně zjistila, že je adoptovaná otcem. Dcera vyhledala biologického otce, který ji nepřijal a nemá v úmyslu s ní navázat kontakt. Toto mělo pravděpodobně vliv na psychické obtíže, jež se stupňovaly. Od roku 2023 byla hospitalizovaná v psychiatrických nemocnicích, od roku 2024 v Psychiatrické nemocnici , adresa, . Dcera prožívala psychické problémy, jež se projevovaly sebepoškozováním. Napsala dopis na rozloučenou a měla v úmyslu spáchat sebevraždu. Po propuštění z Psychiatrické nemocnice v , adresa, začala užívat alkoholické nápoje. Následně začala požívat OPL a stýkat se se závadovými lidmi. Závadové jednání se začalo projevovat ve vztahu k matce a sourozencům žalované. Závadové jednání se stupňovalo do té míry, že dcera začala opouštět domácnost a musela být přivedena zpět Policií ČR. Po posledním incidentu s matkou dcera utekla, spolykala větší množství psychofarmak, byla transportována do nemocnice v , název města, a následně do , právnická osoba, , odkud byla přemístěna do Diagnostického ústavu , adresa, . Po umístění do diagnostického ústavu se komunikace s matkou zlepšila a matka tento pobyt hodnotila, tak, že má za to, že je v zájmu dcery a má k němu důvěru. Ze závěru soudu vyjádřeným pod bodem 17. rozsudku vyplývá, že bylo potřeba nařídit ústavní výchovu žalované, jež se několik let dopouštěla závadového jednání, jež mělo vzestupný negativní charakter. Opakovaně byla hospitalizována pro přetrvávající psychické potíže v několika psychiatrických léčebnách, jež nevedlo k žádné větší nápravě. , jméno FO, se dopouštěla opakovaně jednání ve smyslu agresivity, nerespektování autorit, bez jakékoliv sebereflexe, jakéhokoliv střídmého pohledu na své jednání, chování. Opakovaně lhala o užívání OPL. Žalovaná se chytla závadové party, v důsledku čehož došlo k užívání OPL a alkoholu. Dle výpovědi matky, žalovaná tuto partu kamarádů považovala za svou takzvanou rodinu, která jí rozumí, neboť právě v rodině matky nespatřovala potřebné přijetí, což následně demonstrovala svým chováním, kdy se v minulosti pokusila o sebevraždu. Soud pak spatřil v jednání žalované volání o pomoc, na které je zapotřebí reagovat a umístit žalovanou do ústavní výchovy, kde ji bude doporučena další pomoc, tak aby dosáhla určitého náhledu na své chování, jednání, a aby jí byly stanoveny určité mantinely, v nichž se bude pohybovat.10. Z oznámení Diagnostického ústavu a střediska výchovné péče , adresa, dále jen „Diagnostický ústav“), ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla dne , datum, převezena do , adresa, .11. Ze zprávy Diagnostického ústavu ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaná byla přijata k diagnostickému pobytu na základě předběžného opatření Okresního soudu v Domažlicích a následně na základě rozsudku Okresního soudu v Domažlicích o nařízení ústavní výchovy, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajícího rizikového chování, souvisejícího zejména s užíváním návykových látek, odchody z domova, výrazných psychických obtíží, opakovaného sebepoškozování a suicidálního chování. Od , datum, byla zařazena na specializované oddělení se zvýšenou adiktologickou podporou a následně dne , datum, byla přijata k léčbě do , právnická osoba, , kde je její chování hodnoceno pozitivně. Po dobu pobytu v Diagnostickém ústavu byla žalovaná v kontaktu s matkou a otcem, telefonický kontakt neměla omezen.12. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná již ukončila svůj pobyt v , právnická osoba, a navrátila se zpět do Diagnostického ústavu. Z pohovoru s matkou a nezletilou žalovanou vyplynulo, že je mezi nimi vše lepší. Žalovaná uvedla, že se cítí být v pořádku, od září bude navštěvovat doléčovací službu a bude opakovat 1. ročník na civilní SOU v , název města, obor kadeřník. Žalovaná chce úplně změnit svůj dosavadní způsob života a aktivně na tom pracuje. V matce a nejbližším okolí má velkou podporu.13. Z výslechu svědka , jméno FO, – partnera žalobkyně, soud zjistil, že dle jeho názoru se žalovaná k němu a k žalobkyni chovala vždy hezky. Nevděk vidí v tom, že jim nikdo nepomáhá, od doby, co darovali dům, jako by nebyli. Za spravedlivé, by považoval, aby nemovitost byla rozdělena spravedlivě mezi potomky žalobkyně. K dotazům ohledně kontaktu žalované s prarodiči uvedl nejprve, že od doby darování již nikdo nepřišel, přičemž po konfrontování s tvrzení účastníků při předchozím jednání ohledně přespání žalované u nich v průběhu roku 2023 a návštěvy během Vánoc, uvedl, že si to již nepamatuje, je to s odstupem času.14. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“).15. Dle ust. § 2072 NOZ ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.16. Dle ust. § 2075 NOZ dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.17. Dle komentářové literatury k tomu, aby dárce mohl odvolat dar pro nevděk, se kumulativně vyžaduje (i) naplnění objektivního (2068 7) a subjektivního kritéria (2068 6) a (ii) výzva k vrácení daru adresovaná obdarovanému (§ 570 odst. 1; přiměřeně srov. NS 33 Cdo 1855/2016), v níž je třeba konkretizovat důvody, v nichž dárce chování obdarovaného shledává nevděčným, aby bylo možné posoudit charakter jednání (NS 33 Cdo 3370/2017). Právo na vrácení daru vzniká okamžikem jednání obdarovaného, který svým jednáním naplnil podmínky pro odvolání daru (NS 33 Cdo 4623/2017). Výzva k vrácení daru je jednostranným adresovaným právním jednáním (NS 30 Cdo 2125/2009, 33 Cdo 3438/2015, 33 Odo 137/2002 a další; Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 630 1; Grobelný 2002 s. 502; nepoužije se Mikeš, Švestka 2002 s. 155 an.; Pecha 2002 s. 285). Dárce v ní uvede konkrétní skutečnosti, ve kterých spatřuje důvod pro odvolání daru (NS 22 Cdo 1620/2001, 33 Cdo 767/2011, 33 Cdo 3438/2015). Výzva k vrácení daru může být obsažena v žalobě (NS 33 Cdo 5936/2016). Důvody pro odvolání daru lze precizovat v žalobě nebo řízení před soudem (důvod pro odvolání změněný v průběhu řízení představuje změnu žaloby – NS 21 Cdo 2502/2000, 33 Cdo 3438/2015). (JANOUŠEK, Michal. § 2072 [Odvolání daru pro nevděk]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 18. Dostupné na beck-online.cz.)18. Soud má v dané věci za to, že žalobkyní vymezené důvody pro odvolání daru, tj. že s ní žalovaná ukončila kontakt a podstupuje léčbu na OPL jako nedůvodné pro odvolání daru pro nevděk. Z tvrzení žalobkyně nijak nevyplývá, že by se vůči žalobkyni žalovaná zachovala ať úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že by to zjevně porušovalo dobré mravy. Žalobkyně opakovaně uváděla, že závadové chování žalované jí způsobilo stav těžké klinické deprese a že si žalovaná musela být vědoma toho, že jí jako babičce tímto jednáním ublíží, a v tomto právě spatřuje nevděk. Soud má však za to, že v tomto nelze nevděk spatřovat. To, že žalobkyně je z této skutečnosti zdrcená a způsobilo jí to psychické obtíže, je pochopitelné s ohledem na skutečnost, že se jedná o vnučku žalobkyně, jde o vztah blízkých osob. Závadové jednání žalované, tj. užívání návykových látek, útěky z domova, léčba závislosti a přerušení telefonického kontaktu, nepochybně způsobuje žalobkyni citovou újmu, jedná se však o rizikové chování nezletilé, které však samo o sobě, bez kvalifikovaného útoku či jiného závažného jednání vůči žalobkyni nepředstavuje nevděk vůči žalobkyni, nelze v tomto spatřovat úmyslné či hrubě nedbalostní ublížení dárkyni – žalobkyni.19. V dané věci má soud za to, že není naplněno objektivní kritérium nevděku, když v jednání žalované nelze spatřovat zjevné porušení dobrých mravů vůči žalobkyni. Žalovaná je nezletilá v problematickém věku, trpící dlouhodobými problémy, které se dlouhodobě nedařilo řešit ani formou zdravotní péče. Toto závadové jednání má s nejvyšší mírou pravděpodobnosti původ právě v dlouhodobém nepříznivém psychickém stavu, kdy s ohledem na svůj psychický a fyzický vývoj nebyla schopna řešit stresové situace, a o to více podpořeno psychickými problémy od dětství.20. Pokud jde o dosavadní rozhodovací praxi v konkrétních případech, došly soudy k závěru, že může jít o nevděk v případech fyzického násilí vůči dárci (rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 2781/2009), jeho psychické týrání nebo neposkytnutí pomoci (NS 33 Cdo 1989/2014, 33 Cdo 4623/2017), ohrožování života dárce, verbální útoky proti dárci v podnapilosti a omezování ve výkonu doživotního práva bezúplatného užívání darovaných nemovitostí (NS 33 Cdo 2781/2009), oslovování dárce způsobem znevažujícím jeho důstojnost (KS Brno 16 Co 293/2010), výhružky o vystěhování z domu a neplacení výživného (NS 33 Cdo 1975/2008), bezdůvodné podání trestního oznámení na strýce, jemuž obdarovaný v afektu vyhrožuje zastřelením (OS Praha-západ 7 C 1968/95), může jít i o porušení slibu manželské věrnosti (NS 33 Odo 137/2002), úder obdarovaného pěstí do spánku dárce (KS Praha 27 Co 165/2005) nebo i nesplnění smluvní povinnosti (v rozporu se zákazem zcizení nemovitosti s ní dárce disponuje; obdarovaný založí podnik, který je přímo konkurenční podniku dárce). Naopak o nevděk zpravidla nepůjde, pokud dárce pouze nesouhlasí s tím, jak obdarovaný s darem hospodaří (NS 33 Cdo 903/2011), pokud obdarovaný odhlásí odběr elektřiny na odběrném místě, protože dárce nezaplatil za spotřebovanou elektrickou energii (NS 33 Cdo 4398/2007), když obdarovaný žalobou uplatňuje své právo (podíl na nájemném), pokud obdarovaný projevuje menší vděčnost, než dárce očekává (MS Praha 23 Co 502/2006), když obdarovaný uplatní nárok žalobou u soudu ((NS 33 Cdo 942/2012, nejde-li o šikanózní výkon práva). O nevděk rovněž nepůjde, pokud dárce a obdarovaný neuzavřou smlouvu o doživotním zřízení věcného břemene, nedohodli-li se na obsahu smlouvy (KS Brno 15 Co 101/2005, NS 33 Cdo 3222/2016). Nevděkem zpravidla nebude ani podání trestního oznámení, které je odůvodněné (NS 33 Cdo 2248/2011). Nevděk automaticky nepředstavují také několik let panující neshody, slovní urážky se zásahem do osobnostních práv (NS 33 Cdo 2838/2017). Nevděk rovněž nebyl shledán v případě, kdy obdarovaný s dárci nekomunikoval a dárce se dozvěděl o úmyslu obdarovaného zcizit předmět daru za účelem úhrady vlastních dluhů (NS 33 Cdo 5141/2016). Nedbalostní trestné činy rovněž typicky nebudou projevem nevděku (viz podmínka úmyslu a hrubé nedbalosti obdarovaného. Pro úplnost je dále třeba dodat, že pokud jde o hmotněprávní jednání žalobkyně, tedy projev vůle žalobkyně domáhat se vrácení daru adresovaný žalované, judikatura připouští (např. rozhodní Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1552/2011, či 33 Cdo 5936/2016), že výzva k vrácení daru může být uplatněna i v samotné žalobě. [1: (JANOUŠEK, Michal. § 2072 [Odvolání daru pro nevděk]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 17. Dostupné na beck-online.cz.) ]21. Žalobkyně neuvedla, žádné konkrétní jednání, kterým by se žalovaná chovala vůči ní úmyslně nebo z hrubé nedbalosti v rozporu s dobrými mravy. Tato skutečnost nevyplynula ani z výpovědi partnera žalobkyně, jež uvedl, že se žalovaná vůči němu a žalobkyni chovala vždy hezky. Soud má za to, že se v dané věci o nevděk nejedná, když žalovaná své závadové jednání nesměřovala vůči žalobkyni, tj. její drogová závislost a související závadové jednání nebylo úmyslně ani z hrubé nedbalosti činěno s úmyslem ublížit dárkyni – žalobkyni. Jedná se o jednání, které má původ v psychických problémech, nedostatečném psychickým a fyzickým vývoji. Soud má za to, že ani zablokování telefonního čísla ze strany žalované, nelze považovat za nevděk. Žalovaná jednak vysvětlila důvod svého počínání a dále pak v rámci jednání u soudu nebylo rozporováno, že žalovaná neukončila kontakt ihned po darování nemovitosti, kontakt nadále v určitém rozsahu pokračoval i v době, kdy již žalovaná řešila své zhoršení psychického stavu, podstupovala hospitalizace. Soud pak i v tomto jednání spatřuje spíše důsledek psychické stavu žalované v inkriminovaném období nežli nevděk.22. Pokud jde o naplnění další podmínky pro vrácení daru pro nevděk- tj. výzva dárce obdarovanému k navrácení daru, má soud za to, že tato byla učiněna tím, že byla podána žaloba. V průběhu řízení vyplynulo, že k ukončení kontaktu nedošlo ihned po darování předmětné nemovitosti, ale až později. Soud se však v rámci dokazování nezabýval, kdy konkrétně došlo k ukončení kontaktu ze strany žalované, neboť neshledal v jednání žalované projev nevděku vůči žalobkyni, který by umožnil rozhodnout o povinnosti žalované vydat dar. Za předpokladu, že by bylo zjištěno jednání, které by bylo způsobilé pro rozhodnutí soudu o vrácení daru, pak by soud musel dále zkoumat, zda byla výzva učiněna v rozhodné době 1 roku od takového jednání nebo okamžiku, kdy se o tomto jednání žalobkyně dozvěděla.23. Soud pak s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.24. V dané věci byla plně úspěšná žalovaná, a proto by ji příslušela náhrada nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná však prostřednictvím svého zákonného zástupce nepožadovala žádnou náhradu nákladů řízení, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.