17 C 260/2020-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem sporu byla pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti, kterou uzavřela žalovaná dne [datum] [číslo] s právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], kterou byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s touto částkou se ve smlouvě zavázala zaplatit kapitalizovaný úrok za zapůjčení peněz za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 172 Kč se sazbou 28 % p.a., úhradu za administrativní činnost ve výši 6 860 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 389 Kč Celkem se zavázala uhradit částku 55 421 Kč, v 60 týdenních splátkách po 924 Kč, takto měla být celá úvěrová částka uhrazena ke dni 25. 1. 2018. Žalovaná nesplnila svou povinnost úvěr zaplatit, když poslední splátku uhradila 13. 2. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka z této smlouvy postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86, 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, které jsou uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. 2. Žalobou je žalován nedoplatek na jistině úvěru 26 298,58 Kč, nedoplatek poplatků 13 835,32 Kč, tj. celkem částka 40 133,90 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 21. 2. 2017 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši zákonného úroku 5 022,08 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru 10 534,04 Kč, vypočtený z dlužné jistiny od 26. 1. 2018 do postoupení pohledávky při sjednané sazbě úroku 28 % p.a. Ode dne, následujícího po dni postoupení pohledávky, tj. od 25. 6. 2019, požaduje z neuhrazené jistiny placení úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a., a sjednaného úroku 28 % p. a. až do zaplacení. 3. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a byla poučena, že pokud se lhůtě nevyjádří, bude se její souhlas předpokládat. Toto usnesení spolu s žalobou bylo doručeno žalované uplynutím úložní doby u pošty dnem [datum], v úložní době si zásilku nevyzvedla, ta byla vrácena zpět soudu, který dále postupoval podle § 49 odst. 4 o.s.ř., a vyvěsil pro žalovanou k jejímu vyzvednutí výzvu na úřední desce soudu. Nastala tak fikce souhlasu žalované, neboť se v určené lhůtě nevyjádřila. Právní zástupce žalobkyně dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již přímo v žalobě. Soud proto s oporou v ustanovení v § 115a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na prokázání žalovaného nároku předložila žalobkyně listinné důkazy, a to Smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti ze dne [datum] [číslo] tabulku umoření, která obsahuje přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] a přílohu [číslo] k této – výpis ze seznamu postoupených pohledávek na žalobkyni, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a doklad o jeho odeslání žalované ze dne [datum], předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] a doklad o jejím doporučeném odeslání žalované ze dne [datum], a těmito důkazy vzal za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč za podmínek, uvedených v žalobě. Smlouva obsahuje ustanovení o tom, že zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy, v místě svého bydliště, převzal v hotovosti celou půjčenou částku. Dále smlouva obsahuje ustanovení o tom, že její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, uvedené na zadní straně smlouvy. Podle tabulky umoření zaplatila žalovaná na tuto zápůjčku celkem částku 7 700 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z této smlouvy postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem postupitele ze dne [datum], odeslaným žalované [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě. O zaplacení nedoplatku byla žalovaná upomenuta přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl odeslán žalované doporučeně [datum] na adresu ve smlouvě u úvěru. 5. V rámci smluvních ujednání účastníků o uzavření smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně vystupoval jako podnikatel v oblasti finančních služeb, žalovaná jako nepodnikatel – spotřebitel. Vztah účastníků je proto nutno posoudit podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle žalobních tvrzení měl právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované posuzovat podle údajů sdělených žalovanou, které měly být ověřovány dokumenty, které byly zaznamenány do zákaznické karty. Tuto zákaznickou kartu však žalobkyně nepředložila, proto nebylo prokázáno, z jakých ověřených údajů právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2 991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně - jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované - jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech uvedených žadatelem o půjčku. Právní předchůdce žalobkyně v žalobě neuváděl, z jakých osobních poměrů žalované vycházel, tj. zda je vdaná, její vyživovací povinnosti, případně výdělky manžela a na prokázání úvěruschopnosti žádné důkazy předloženy nebyly. Zda byla provedena lustrace žalované v registru NRKI, v registru [příjmení], v insolvenčním rejstříku se žaloba nezmiňuje. Tím, že právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku příjmů a výdajů žalované, nesplnil nároky, požadované v souvislosti s odbornou péčí prověřovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno pov