41 C 63/2020-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce v rámci předmětu své činnosti provozuje i protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici (PAZS), a to v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách v platném znění, v souladu se zákonem č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, o změně souvisejících zákonů ve znění účinném do 30.05.2017 a se zákonem č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalobce dne 31.07.2010 provedl vyšetření ošetření žalovaného a zajistil jeho následný pobyt na PAZS, byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 z. č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobce, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2.000 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne 31.07.2010 znal svůj dluh ve výši 2.000 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobci uhradit do 14ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do 14.08.2010. Podle § 558 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 platí, že uzná-li někdo písemně že zaplatí svůj dluh co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Protože žalovaný na své závazky ničeho neuhradil, právní zástupce žalobce zaslal doporučeně dne 20.04.2020 předžalobní upomínku ze dne 20.04.2020, na kterou žalovaný nijak nereagoval. K dnešnímu dni je situace taková, že dluh stále uhrazen nebyl, a to ani částečně. Protože se žalovaný s úhradou svých závazků dostal do prodlení, požaduje žalobce po žalovaném zaplacení jistiny i zákonného úroku z prodlení a dále náklady řízení. Právní zástupce žalobce zaslal doporučeně dne 20.04.2020 předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci soud nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem. Uznáním dluhu žalobce prokázal, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče spočívající v ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici dne 31.7.2010, za níž měl žalovaný zaplatit částku 2.000 Kč a že žalovaný svůj závazek co do důvodu i výše uznal a zavázal se je zaplatit do 14 dnů. Skutečnost, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní upomínkou s poštovním archem. 5. Dle ustanovení § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného v době uznání a vzniku dluhu, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 6. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci a to co do důvodu i výše 2.000 Kč, má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný neprokázal, že by tento dluh zaniknul zaplacením či jiným způsobem. Jelikož si žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit tento dluh řádně a včas, ocitl se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 2 o.z. 7. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Náklady řízení tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).