114 C 11/2021-32 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 1. 4. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky 5 923 Kč s příslušenstvím, a to na základě nájemní smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 7. 2021 byl žalovaný vyzván, aby se podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku z 10. 12. 2019; informací o pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v k. ú. Lyžbice, obec Třinec, získaných nahlížením do katastru nemovitostí; nájemní smlouvy z 13. 4. 2017; dodatku [číslo] k nájemní smlouvě z 31. 7. 2017; dodatku [číslo] k nájemní smlouvě z 24. 8. 2017, předávacího protokolu bytu ze 7. 12. 2017; opisu karty úhrad nájemného z bytu z 14. 1. 2019; uznání dluhu z 5. 12. 2017 a výzvy k úhradě dlužné částky z 13. 11. 2020. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) jako pronajímatel uzavřela se žalovaným jako nájemcem dne 13. 4. 2017 nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému k užívání byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 63,86 m2 nacházející se ve 2. nadzemním podlaží obytného domu s byty na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 4 552 Kč Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od 1. 5. 2017, přičemž následně byla prodloužena dodatkem [číslo] z 31. 7. 2017 na dobu do 31. 8. 2017 a dodatkem [číslo] z 24. 8. 2017 na dobu do 30. 11. 2017, kdy uplynutím této doby nájemní vztah skončil a byt byl právní předchůdkyni žalobkyně předán dne 7. 12. 2017. Žalovaný však neplnil povinnost hradit nájemné dle nájemní smlouvy řádně, když do dne podání žaloby neuhradil část nájemného za období 10/2017 ve výši 1 371 Kč splatnou dne 31. 10. 2017 a nájemné za období 11/2017 ve výši 4 552 Kč splatné dne 30. 11. 2017, kdy žalovaný tak právní předchůdkyni žalobkyně dlužil částku 5 923 Kč. Žalovaný uznal dluh z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 5. 2017 do 30. 11. 2017 včetně jeho příslušenství. Dle projektu fúze sloučením vyhotoveného dne 28. 3. 2019 zúčastněnými společnostmi – právní předchůdkyní žalobkyně na straně jedné jako zanikající společností, a [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], na straně druhé jako nástupnickou společností, došlo k zániku právní předchůdkyně žalobkyně bez likvidace a k přechodu jejího jmění na žalobkyni, resp. nástupnickou společnost [právnická osoba], která ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku změnila obchodní firmu na [právnická osoba], a která vstoupila do právního postavení právní předchůdkyně žalobkyně. Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 11. 2020 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. Žalovaný ničeho neuhradil. 6. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, kdy v prvé řadě soud vycházel z nájemní smlouvy a jejich dodatků. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, souhlasil s projednáním věci bez na řízení jednání. V průběhu řízení žalovaný nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Dle § 2213 občanského zákoníku nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 9. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 13. 4. 2017 uzavřena platná nájemní smlouva dle § 2201 a násl. občanského zákoníku, ve znění jejího dodatku [číslo] z 31. 7. 2017 a dodatku [číslo] 24. 8. 2017, na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému do 30. 11. 2017 k užívání byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 63,86 m2 nacházející se ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa], jež je postavená na pozemku [parcelní číslo], k. ú. Lyžbice, na adrese [adresa], k němuž náležela sklepní kóje č. 4 umístěná v 1. podzemním podlaží citované budovy, a žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 4 552 Kč splatné vždy nejpozději v průběhu posledního kalendářního dne kalendářního měsíce trvání účinnosti smlouvy, za nějž pronajímateli (právní předchůdkyni žalobkyně) měsíční nájemné přísluší. Uplynutím sjednané doby nájmu dne 30. 11. 2017 nájemní vztah skočil a byt byl právní předchůdkyni žalobkyně předán dne 7. 12. 2017. Žalovaný však porušil povinnost mu plynoucí z § 2201 ve spojení s § 2213 občanského zákoníku, jež byla obsažena v nájemní smlouvě v čl. II odst. 8 a čl. VI odst. 1, když neuhradil nájemné řádně a včas, a dostal se tak do prodlení s úhradou části nájemného za období 10/2017 ve výši 1 371 Kč (splatnost dne 31. 10. 2017) a nájemného za období 11/2017 ve výši 4 552 Kč (splatnost dne 30. 11. 2017), kdy žalovaný tak právní předchůdkyni žalobkyně dlužil na nájemném celkem částku 5 923 Kč. Žalovaný dne 5. 12. 2017 písemně uznal ve smyslu § 2053 občanského zákoníku svůj dluh z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1. 5. 2017 do 30. 11. 2017 včetně jeho příslušenství co do důvodu i výše. Dle projektu fúze sloučením vyhotoveného dne 28. 3. 2019 zúčastněnými společnostmi – právní předchůdkyní žalobkyně na straně jedné jako zanikající společností, a [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], na straně druhé jako nástupnickou společností, došlo k zániku právní předchůdkyně žalobkyně bez likvidace a k přechodu jejího jmění na žalobkyni, resp. nástupnickou společnost [právnická osoba], která ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku změnila obchodní firmu na [právnická osoba], a která vstoupila do právního postavení právní předchůdkyně žalobkyně, tj. přešla na ni i pohledávka z nájemní smlouvy za žalovaným, a je tak ve sporu aktivně legitimována. Žalovaný ani přes výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 13. 11. 2020 dlužnou částku neuhradil, pročež tak má žalobkyně právo nejen na úhradu dlužného nájemného v celkové výši 5 923 Kč, ale i na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši 8,05 % ročně z částky 1 371 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného za 10/2017, tj. od 1. 11. 2017 do zaplacení, a ve výši 8,05 % ročně z částky 4 552 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného za 11/2017, tj. od 1. 12. 2017 do zaplacení. To vše je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 923 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.