117 C 16/2020-48 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 168,12 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Tento návrh odůvodnila tím, že dne 3. 12. 2018 kolem 19:45 hod. se žalovaný v silně podnapilém stavu domáhal vstupu do bytu svojí bývalé družky na adrese [adresa], zvonil na zvonek a bouchal na dveře, i když si bývalá družka jeho návštěvu nepřála. Na místo byla přivolána hlídka Policie ČR, která věc vyřešila domluvou, a žalovaný místo opustil. Téhož dne ve 22:07 hod. bylo opět oznámeno na tísňovou linku 158, že se žalovaný na místo vrátil a dožadoval se vstupu do bytu. Na místo byla opakovaně vyslána hlídka Policie ČR. Pro podezření, že byl žalovaný ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, bylo u něj provedeno orientační vyšetření zjišťující přítomnost těchto látek v organismu. Následně byl žalovaný převezen do Protialkoholní záchytné stanice ve [obec], kde byl dne 3. 12. 2018 ve 22:50 hod. přijat k vystřízlivění. Provedeným vyšetřením byla u žalovaného přítomnost alkoholu prokázána s výsledkem 2,81 ‰ alkoholu v dechu. Žalobkyně vynaložila náklady na dopravu žalovaného za účelem vyšetření a ošetření v protialkoholní záchytné stanici. Doprava byla uskutečněna vozidlem Policie České republiky a vyúčtována částkou 168,12 Kč. Žalovaný byl vyzván doporučeným dopisem ze dne 7. 1. 2019, aby částku ve výši 168,12 Kč uhradil ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, avšak dlužná částka nebyla do dnešního dne uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu účastníky řízení. 4. Úředním záznamem Policie ČR žalobce prokázal, že dne 3. 12. 2018 byl žalovaný přistižen hlídkou policie v silně podnapilém stavu, když se domáhal vstupu do obydlí své bývalé družky na adrese [adresa]. Záznamem o zachycené osobě na PZS bylo prokázáno, že žalovaný byl v silně podnapilém stavu a byl tak dán důvod k jeho umístění v protialkoholní záchytné stanici, kam byl odvezen hlídkou Policie ČR. Výše nákladů na dopravu žalovaného byla žalobkyní vyčíslena na 168,12 Kč, jak vyplývá z předloženého vyúčtování a záznamu o dopravě osoby na PZS. Výzvou ze dne 7. 1. 2019 žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzývala k dobrovolnému uhrazení této částky. 5. Dle ustanovení § 24 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 6. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že se žalovaný dne 3. 12. 2018 uvedl vlivem alkoholu do stavu, který vyžadoval jeho převoz policejním vozem do protialkoholní záchytné stanice ve [obec], kterou provedla žalobkyně. V souvislosti s tímto převozem vynaložila částku 168,12 Kč. Dle shora citovaného zákonného ustanovení byl žalovaný povinen uhradit náklady na dopravu do tohoto zařízení. Přestože žalobkyně vyúčtovala daňovým dokladem požadovanou částku a vyzvala žalovaného k její úhradě, do současné doby žalovaný dluh neuhradil. 7. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku včetně zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. 8. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně plný úspěch ve věci, a proto soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení ve výši 600 Kč představující paušální náhrady za 2 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb. 9. Jelikož žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích) a soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu dle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, jehož výše dle Položky 1. 1. a) Sazebníku poplatků činí 1 000 Kč, a to v třídenní lhůtě k plnění dle ust. § 7, ust. § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích.