12 C 184/2017-106 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobci a), b) se domáhali, aby soud rozhodl, že žalovaní 1), 2) jsou povinni bez odkladu a natrvalo odstranit všechny následky jejich neoprávněného zásahu uvedeného v žalobě, a to vymazat jimi natočené video z 30. 4. 2016, včetně všech případných kopií, dále se domáhali písemné omluvy žalovaných 1), 2) zaslané žalobcům každému zvlášť ve znění:„ [příjmení], níže podepsaní, [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], se tímto opakovaně omlouváme paní [celé jméno žalobkyně] a panu [celé jméno žalobce] za to, že jsme je osobně opakovaně natáčeli na videozáznam na veřejném místě, a to bez jejich souhlasu a dokonce proti jejich výslovné vůli, velmi hrubě jim při tom nadávali a tím hrubě a opakovaně zasáhli do jejich osobnostních práv, omezovali je v pohybu, snížili jejich lidskou důstojnost a čest. Tohoto svého opakovaného jednání hluboce litujeme. Zároveň se také oběma poškozeným omlouváme za to, že jsme o nich opakovaně uváděli pomluvy jako například, že oba na nás píší pomlouvačné dopisy našim zaměstnavatelům anebo jsme opakovaně uváděli pochybnosti o jejich duševním stavu apod.“, dále se domáhali zaplacení nemajetkové újmy každému z nich ve výši 5 000 Kč každým ze žalovaných. Žalobci a), b) tvrdili, že dne 30. 4. 2016 kolem 17. hodiny se žalovaní 1), 2) opětovně dopustili nedovoleného filmování obou žalobců, nyní na veřejném místě, obecní cestě před rodinným domem [adresa] ve [obec], na mobilní telefon žalovaného 1), a to i přes opakované a důrazné vyjádření žalobců a), b), že si to nepřejí. Nedovolené filmování probíhalo za podobného scénáře jako při předešlém protizákonném filmování, které je předmětem řízení sp. zn. 19 C 159/2015. Filmování trvalo asi 5 minut, oba žalovaní ho doprovázeli velmi hlasitými vulgárními nadávkami vůči žalobcům a), b) a rovněž tak částečným omezováním jejich svobody pohybu a svobody konání na místě samém. Oba žalovaní navíc žalobce a), b) opakovaně a dlouhodobě různě pomlouvají, tak například, že žalobci a), b) údajně od r. 2012 psali na zaměstnavatele obou žalovaných pomlouvačné dopisy a oba žalovaní opakovaně při různých příležitostech zpochybňují psychické zdraví žalobců a), b). Tímto způsobem oba žalovaní soustavně, dlouhodobě a opakovaně porušují základní právo žalobců a), b) na soukromí, lidskou důstojnost a občanskou čest, přestože oba žalovaní čelí podobné žalobě v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 195/2015. Z incidentu ze dne 30. 4. 2016 vyplývá, že oba žalovaní jsou zcela nepoučitelní. Proto žalobci a), b) podávají tuto žalobu a domáhají se po žalovaných 1), 2) zadostiučinění ve formě morálního i peněžitého plnění a domnívají, že teprve spojení těchto dvou druhů plnění může vést k účinné nápravě následků, které jim byly způsobeny jednáním žalovaných 1) ,2). 2. V doplnění žaloby soudu došlém dne 13. 11. 2017 žalobci a), b) uvedli, že se domáhají vymazání originálu videozáznamu ze dne 30. 4. 2016 z mobilního telefonu žalovaného 1), který byl pořízen kolem 17. hodiny uvedeného dne, délka záznamu je asi 5 minut a v záběru je většinou zachycen žalobce a). Zda existují kopie předmětného videozáznamu jim není známo, ale s ohledem na dřívější podobné činnosti žalovaných 1), 2), je možno předpokládat, že kopie existují. Pokud v textu navrhované omluvy se v žalobě hovoří o opakovaném natáčení, takto navazuje na fakt, že žalovaní 1), 2) natáčeli oba žalobce už v minulosti, zejména v roce 2012 a toto je předmětem žaloby ve věci sp. zn. 19 C 159/2015. Co se týče pomluv, tak se jedná o pomluvy pronášené žalovanými 1), 2) o duševním zdraví žalobců a), b), o těchto pomluvách existuje několik důkazů a konkrétně ve spisech zdejšího soudu sp. zn. 19 C 159/2015 (ve vyjádření žalovaných 1), 2) k žalobě ze dne 26. 10. 2015), sp. zn. 10 C 66/2013 (podle výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaní 1), 2) jej v minulosti navštívili v rámci své snahy o zbavení se žalobkyně b), kdy s ním konzultovali možnost jejího převezení na psychiatrii do [obec]), sp. zn. 3 T 182/2013 (ve výpovědi žalované 2) ze dne 17. 10. 2013). O pomlouvačných dopisech na zaměstnavatele žalovaných 1), 2) žalobci a), b) nic neví, protože oni žádné takové dopisy nepsali. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, žalobci a), b) uvedli, že částka 5 000 Kč každému z nich od každého žalovaného je částkou minimální, symbolickou. Poukazovali na to, že jsou dlouhodobě stresováni neustávající různorodou agresí ze strany žalovaných. V roce 2016 si žalobci a), b) mysleli, že se konečně vše uklidnilo, ale nebyla to pravda. Událost ze dne 30. 4. 2016 byla pro oba žalobce psychickým šokem. Nastalo u nich náhlé nervové vypětí, rozčílení, zvýšení krevního tlaku a celková nepohoda na místě incidentu. Psychické problémy s tím spojené trvají dosud. Navíc zde vznikly i časové a finanční ztráty spojené s právním či soudním řešením věci. 3. Žalovaní 1), 2) v písemném vyjádření ze dne 29. 3. 2018 navrhli zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedli, že dne 30. 4. 2016 žalobce a), b) žádným způsobem nenatáčeli, to znamená, že nepořizovali žádný obrazový, zvukový ani jiný záznam na jakýkoliv nosič. Údaje uvedené v žalobě jsou nepravdivé a jedná se o pouhá tvrzení žalobců a), b). Žalovaní 1), 2) jsou vystaveni opakovaně útokům ze strany žalobců a), b) a tyto útoky jim mají znepříjemnit život, neboť neustále jsou na ně podávány různé podněty ke správním orgánům i k soudu. 4. Žalobce a) v podání soudu došlém dne 23. 4. 2018 v reakci na vyjádření žalovaných 1), 2) uvedl, že vyjádření žalovaných k žalobě je opět, tak jako u všech soudních sporů se žalovanými u tohoto soudu, pouhou snůškou pomluv a lží, či toužebných přání, někdy přímo pomatených blábolů. 5. U přípravného jednání dne 15. 8. 2018 žalobci a), b) upřesnili formulaci žalobního petitu tak, že se domáhali, aby žalovaným 1), 2) byla uložena povinnost smazat zvukové i obrazové záznamy žalobců a), b) pořízené dne 30. 4. 2016 včetně všech případných kopií. Pokud jde o písemnou omluvu, domáhali se, aby z textu omluvy navržené v žalobě, bylo vypuštěno slovo„ opakovaně“ a dále, aby v textu bylo místo„ opakovaně“ za slovy„ …. za to, že jsme je osobně…..“ uvedeno„ dne 30. 4. 2016 natáčeli …“. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, tato zůstala beze změny. K natáčení žalobců a), b) žalovanými 1), 2) dne 30. 4. 2016 žalobci doplnili, že k němu došlo kolem 17. hodiny na účelové silnici mezi rodinnými domy. [příjmení] rodinného domu [adresa] ve [obec] je žalovaná 2), které dům darovala žalobkyně b) a tato se nyní domáhá vrácení daru. Žalobkyně b) má v domě zřízeno věcné břemeno užívání, ve skutečnosti v domě nebydlí od roku 2013. Žalobce a) v domě nikdy nebydlel, pouze tam docházel na návštěvy. Žalovaní 1), 2) rovněž již v domě nebydlí od 18. 11. 2012. Od té doby dům nikdo neužívá, o zahradu se nadále stará žalobkyně b). Dne 30. 4. 2016 oba žalobci přijeli k domu kolem 16. hodiny za účelem posekání zahrady. Když se sekáním zahrady kolem 17. hodiny končili, přijeli oba žalovaní ve stylu komanda, brzdy kvílely, oba vyskákali z auta a žalovaný 1) začal natáčet na mobil žalobce a). Natáčení trvalo asi 5 minut a většinou je v záběru žalobce a), chvílemi i žalobkyně b). Žalovaná 2) dirigovala svého manžela, tj. žalovaného 1), jak má natáčet. Občas bylo vše doprovázeno peprným komentářem nebo nadávkami vulgárního charakteru. Filmování trvalo asi 5 minut a v jeho průběhu se žalobci a), b) rozhodli, že to ukončí s tím, že s magorami to nemá cenu, urychleně naházeli věci do auta a odjeli. Žalovaní 1), 2) na místě ještě zůstali. V době incidentu na místě samém kromě žalobců a), b) a žalovaných 1), 2) nebyl nikdo další přítomen. Pokud jde o tvrzené pomluvy ze strany žalovaných 1), 2), žalobci doplnili, že konkrétně se jedná o pomluvu ze dne 23. 10. 2013 ze strany žalované 2) v řízení sp. zn. 3 T 182/2013, kdy uvedla, že oba žalobci psali na zaměstnavatele žalovaných 1), 2) pomlouvačné dopisy. Další případy pomluv se odehrály v letech 2014 [číslo], žalobci a), b) nejsou schopni konkretizovat přesnější časové údaje a k pomluvám došlo v soudních řízeních sp. zn. 19 C 159/2015, 19 C 281/2015 (v obou případech se jedná o řízení o ochranu osobnosti) a v řízení sp. zn. 10 C 66/2013 (jedná se o řízení o vrácení daru). Pomluvy se týkaly toho, že žalobci měli rozesílat dopisy na zaměstnavatele žalovaných 1), 2). Další pomluvy se týkaly psychického zdraví obou žalobců. Konkrétně v řízení sp. zn. 19 C 159/2015 žalovaní 1), 2) písemně pochybují o psychickém zdraví žalobců a navrhli jeho zkoumání. K žalobnímu požadavku o náhradu nemajetkové újmy žalobci uvedli, že se vztahuje jak k případu nedovoleného filmování žalobců a), b) žalovanými 1), 2) dne 30. 4. 2016, tak k případu pomluv žalobců a), b) žalovanými 1), 2). Žalobci se cítí dotčeni tím, že žalovaní 1), 2) je bez jejich souhlasu dne 30. 4. 2016 filmovali, omezovali ve volném pohybu a obtěžovali je sprostými hlasitými nadávkami, přičemž se jednalo o případ opakovaného filmování. Pomluvy ze strany žalovaných 1), 2) včetně zpochybňování psychického zdraví žalobců způsobilo oběma žal