14 C 191/2021-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 1. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 95 079,86 Kč spolu s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení z této částky od 1. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % a smluvní úrok ve výši 20,9 % ročně z pohledávky ve výši 95 079,86 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení. 2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – ve vztahu k uplatňované pohledávce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 7. 2020 – [právnická osoba], a žalovaným byla dne 11. 2. 2014 uzavřena smlouva o úvěru vedená na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 20,9 % ročně, jakož i poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou, přičemž úvěr měl být splácen měsíčními splátkami. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, resp. poskytoval částečná plnění, pročež právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru ke dni 29. 2. 2020. Ke dni zesplatnění představoval dluh žalovaného na jistině 95 079,86 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 20. 5. 2021 žalovaného vyzval, aby se podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas vyslovila v žalobě samotné. 5. V projednávaném případě vycházel soud při zjišťování skutkového stavu věci z listinných důkazů, které byly předloženy žalobkyní a to smlouvou o úvěru, dokladem o čerpání úvěru, rozhodnutím o zesplatnění, výpisem z účtu žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek včetně relevantní části přílohy Seznam pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, potvrzením o zaplacení kupní ceny a předžalobní výzvou. 6. Soud všechny předložené listinné důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci: Dne 11. 2. 2014 právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 250 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit za úvěr úroky ve výši 20,9 % ročně v měsíčních splátkách. Žalovaný však v průběhu splátek tyto neplatil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a rozhodla o zesplatnění úvěru k 29. 2. 2020. Ke dni zesplatnění, tj. 29. 2. 2020, představoval dluh na jistině částku 95 079,86 Kč. Dne následujícího, tj. 1. 3. 2020, se žalovaný ocitl v prodlení s uhrazením dlužné částky. Dne 26. 6. 2020 (v žalobě nesprávně 10. 7. 2020) byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalobkyní [právnická osoba] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovaným, na žalobkyni. Žalovaný byl uvědomen o postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně písemně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2020. 7. Tato shora uvedená skutková zjištění soud učinil ze všech předložených listinných důkazů. 8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 2. 2014 jednoznačně vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 250 000 Kč včetně sjednání úrokové sazby ve výši 20,9 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 748 Kč. Z dokladu o čerpání úvěru vyplývá, že úvěr byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut formou bezhotovostního bankovního převodu učiněného dne 11. 2. 2014. 9. Z výpisu z účtu žalovaného i rozhodnutí o zesplatnění vyplývá, že žalovaný neplatil splátky řádně a včas, pročež došlo k zesplatnění úvěru, jakož z těchto listin plyne i to, že o zesplatnění byl žalovaný písemně uvědomen. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně relevantní části přílohy Seznam pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 26. 6. 2020 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mj. postoupení pohledávky [právnická osoba] za žalovaným plynoucí ze smlouvy o úvěru vedené na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] s účinností k 1. 7. 2020 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný uvědomen, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky. 11. Z předžalobní výzvy jednoznačně vyplývá, že touto byl žalovaný uvědomen o právních následcích nezaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval a dlužnou částku ke dni podání žaloby nezaplatil. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 2399 odst. 2 občanského zákoníku úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Podle § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Po vyhodnocení skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne 11. 2. 2014. Na základě úvěrové smlouvy byly právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč. Z předložených listinných důkazů rovněž nepochybně vyplývá, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit za úvěr úroky ve výši 20,9 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž z výpisu z účtu žalovaného jednoznačně vyplývá, že finanční prostředky poskytnuty žalovanému byly, tento však dlužnou částku nezaplatil. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění vyplývajícího ze smlouvy a úvěr zesplatnila k 29. 2. 2020. K tomuto dni představoval dluh žalovaného na jistině částku 95 079,86 Kč. Dnem následujícím, tj. 1. 3. 2020, se žalovaný ocitl v prodlení, a proto má žalobkyně právo i na zaplacení zákonných úroků z prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 občanského zákoníku), jakož i na smluvní úroky ve výši 20,9 % ročně podle § 2395 občanského zákoníku a podle úvěrové smlouvy. V daném případě tak soud výrokem I. žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 95 079,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně z žalované částky a se smluvním úrokem 20,9 % ročně z žalované částky od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 19. Pokud jde o náklady řízení, má žalobkyně jako procesně úspěšný účastník řízení po žalovaném jako procesně neúspěšném účastníku řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě představují náklady řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 3 804 Kč, 3 úkony právní služby po 4 940 Kč jako sazby odměny za právní zastupování dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ vyhláška“), dohromady 14 820 Kč za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky, celkem 900 Kč, dohromady 15 720 + DPH ve výši 3 301,20, celkem 22 825,20 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.