14 C 262/2021-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 26.3.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 3 515 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o půjčce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o půjčce, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a doklady o odeslání. 4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba], a žalovanou byla dne 23.5.2015 uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit za to úroky v kapitalizované výši 455 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek v celkové výši 1 500 Kč. Celková dlužná částka měla být hrazena ze strany žalované v pravidelných týdenních splátkách po 185 Kč v rozsahu 43 splátek. Poslední splátka byla splatná dne 19.3.2016. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, celkem uhradila 4 440 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 byla pohledávka spol. [právnická osoba], za žalovanou, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019. Předžalobní výzva ze dne 22.2.2021 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná dlužnou částku neuhradila. 5. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. 6. Podle § 2390 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu, neboť soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o půjčce, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Zdejší soud dospěl k závěru, že byla porušena ustanovení § 9 odst. 1 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle závěru soudu se právní předchůdce žalobkyně, tedy úvěrující společnost [právnická osoba], řádným způsobem nezabývala úvěruschopností žalované, nezkoumala její finanční a majetkové poměry před uzavřením úvěrové smlouvy, spoléhala pouze na informace, které jí poskytla žalovaná jako úvěrovaná a tyto informace zanesla do karty zákazníka. V daném případě se dle závěru soudu nejedná o řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti, tento nedostatek je sankcionován absolutní neplatností smlouvy o půjčce a soud proto nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo nepochybně prokázáno, že finanční prostředky ve výši 5 000 Kč byly žalované vyplaceny. Žalovaná v průběhu celého řízení nikdy nezpochybňovala převzetí finančních prostředků na základě smlouvy o půjčce ze dne 23.5.2015. Soud proto žalobě vyhověl částečně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že bylo uhrazeno celkem 4 440 Kč, zbývá na jistině 560 Kč včetně zákonných úroků z prodlení po doručení předžalobní výzvy, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených soud žalobě nevyhověl a žalobu částečně zamítl. 10. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, ve větším rozsahu byla procesně neúspěšná, bylo proto výrokem III. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované jako převážně procesně úspěšnému účastníku řízení žádné náklady nevznikly.