14 C 357/2019-92 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.10.2019 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 5 904,97 EUR, a to z titulu odpovědnosti za škodu. 2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 2.10.2017 smlouva o vedení účetnictví a daňové evidence. Na základě této smlouvy žalovaná zpracovávala daňovou agendu žalobkyně, bylo jí řádně předáno účetnictví od předchozího zpracovatele daní v listopadu 2017 a dostala pokyny k uplatnění vratky DPH na Slovensku za rok 2017. Žalovaná byla seznámena s tím, že žádost je nutné podat u příslušného daňového úřadu do 30.9 následujícího kalendářního roku, tedy 30.9.2018. Žalovaná však tuto žádost podala až 15.10.2018, přičemž Daňový úřad v Bratislavě rozhodnutím ze dne 1.2.2019 žádost o vrácení DPH zamítl. Daň z přidané hodnoty žalobkyni nevrátil, žalobkyně má za to, že žalovaná porušila smluvní povinnosti a způsobila žalobkyni škodu ve výši 5 904,97 EUR. 3. Žalobkyně ke své žalobě předložila důkazy, a to smlouvu o vedení účetnictví, žádost o vrácení DPH, rozhodnutí Daňového úřadu v Bratislavě a navrhla výslech svědkyň [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 4. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 3.1.2020 byla žalobkyně vyzvána podle § 43 odst. 1 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení, zejména uvedla, jaká smlouva byla mezi účastníky uzavřena, jaká vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy vyplývají, jaké povinnosti ve zpracování daňové agendy pro žalovanou ze smlouvy vyplývají, z čeho žalobkyně dovozuje povinnost žalované k uplatnění nároku na vrácení DPH, v jakém časovém období žalovaná pro žalobkyni zpracovávala daňovou agendu, jak žalobkyně dospěla k vyčíslení škody, kdy žalovanou uvědomila o vzniku škody. 5. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 31,1, 2020, když uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva dne 4.10.2017. Ze smlouvy vyplývají povinnosti žalované spočívající ve zpracování účetnictví a daňové agendy. K proškolení žalované došlo v listopadu 2017. Žalovaná obdržela pokyny k zpracování vratky DPH, jak takovou žádost podat, byla proškolena prostřednictvím svědkyň [příjmení] a [příjmení]. Žádost podala opožděně, proto daňový úřad žádost žalobkyně zamítl a DPH nevrátil, žalovaná zcela nepochybně naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu. 6. Žalobkyně navrhla k důkazům svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a ke čtení předžalobní výzvu, vyjádření, emailovou korespondenci, pojistnou smlouvu. 7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 20.2.2020, když uvedla, že se žalobou nesouhlasí, k žádnému proškolení v listopadu 2017 nedošlo, žádné pokyny ohledně vrácení DPH jí nebyly uděleny, rovněž neobdržela podklady ke zpracování žádosti o vrácení DPH, na paní [příjmení] dostala kontakt až v říjnu 2018, až poté se s ní spojila, žádost zpracovala a pojistnou smlouvu uzavřela na žádost žalobkyně. 8. U prvního jednání ve věci poskytl soud žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů, zejména doplnění tvrzení ohledně aktivní a pasivní legitimace účastníků, titulu žalované částky s ohledem na rozpory tvrzení ohledně uzavření smlouvy a předložení více znění předmětné smlouvy o zpracování účetnictví, doplnění tvrzení v tom směru, jaká skutečně byla mezi účastníky smlouva uzavřena, jakého data, jaká práva a povinnosti ze smlouvy pro účastníky vyplývají, doplnění tvrzení k otázce odpovědnosti za škodu, jaká škoda vznikla, kdy, komu, jakého protiprávního jednání se žalovaná měla dopustit, co měla porušit a předpoklady kauzálního nexusu. 9. Žalobkyně po poučení soudu podle §118a odst. 1, 3 o.s.ř. doplnila skutková tvrzení, aktivní a pasivní legitimace účastníků vyplývá ze smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne 2.10.2017. Žalovaná částka ve výši 5 904,97 EUR představuje nárok z odpovědnosti za škodu. Žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť žádost o vrácení DPH podala opožděně, nikoliv ve lhůtě do 30.9.2018. Proto daňový úřad z důvodu pozdního podání žádosti této nevyhověl a DPH nevrátil. Mezi účastníky byla uzavřena dne 2.10.2017 smlouva o vedení účetnictví, touto smlouvou se žalovaná zavázala pro žalobkyni za podmínek uvedených ve smlouvě od 1.1.2018 provádět činnosti, zpracovávat účetní agendu a daňovou agendu, povinností žalované bylo komplexní zpracování účetnictví a komplexní zpracování daně, součástí daňové agendy bylo i podání žádosti o vrácení DPH na území [obec] nebo Slovenské republiky, žalované byly opakovaně ze strany žalobkyně od února do července 2018 uděleny pokyny k tomuto vrácení DPH z obchodů žalobkyně se Slovenskou republikou. Žalovaná porušila smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy ze dne 2.10.2017, a to povinnosti řádného a včasného zpracování žádosti o vrácení DPH, když tuto žádost nepodala řádně ve lhůtě do 30.9.2018, ale opožděně až 15.10.2018, opožděná žádost byla příslušným úřadem odmítnuta a DPH nebylo žalobkyni vráceno, proto žalobkyni vznikla škoda ve výši 5 904,97 EUR. Mezi protiprávním jednáním žalované a škodou existuje kauzální nexus. 10. Žalovaná naopak v průběhu celého řízení setrvala na svém procesním stanovisku, žádného protiprávního jednání se nedopustila, žádnou smluvní povinnost neporušila a žádnou škodu nezpůsobila. Pro žalobkyni účetnictví v období od 1.1.2017 do 31.12.2017 zpracovávala účetní p. [příjmení], proto bylo její povinností uplatnění nároku na vrácení DPH na Slovensku, neboť se jedná o vrácení DPH za období v roce 2017. Pokud žalovaná dostala ústní pokyn ke zpracování žádosti o vrácení DPH za rok 2017, tento pokyn obdržela až dodatečně dne 5.10.2018. Po ústním pokynu obdržela SMS zprávu s telefonickým kontaktem na p. [příjmení] a [příjmení], které jí měly se zpracováním takové žádosti výpomoci. Dodala, že smlouva o vedení účetnictví z 2.10.2017 byla uzavřena mezi podnikateli, dle žalované jí žádná povinnost zpracování vratek DPH ze smlouvy nevyplývá, její náplní práce bylo zpracování přiznání daně z DPH. Ze smlouvy vyplývá, že její povinností bylo zpracování daní za příslušné zdaňovací období, tedy od 1.1.2018 do 31.12.2018, žádné podklady pro uplatnění vratky DPH do 30.9.2018 jí nebyly předány, daňová přiznání podávala za žalobkyni samotná žalovaná. 11. U dalšího jednání s ohledem na rozpory v tvrzení a předložených důkazech a s ohledem na nejednoznačnost tvrzení žalobkyně byla žalobkyně opětovně ze strany soudu vyzvána k upřesnění, jakých obchodů se žádost o vrácení DPH měla týkat, a to s přihlédnutím k tomu, že součástí emailové korespondence mezi svědkyní [příjmení] a žalovanou byly faktury týkající se nákupu u spol. [příjmení]. 12. K žádosti soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení, že předmětem žádosti o vrácení DPH byly obchody žalobkyně se Slovenskem v roce 2017. Žalobkyně nakupovala u slovenské firmy stavební materiál, za tento materiál uhradila kupní cenu. Žádost o vrácení DPH se týká vrácení DPH ze zaplacené kupní ceny z těchto obchodů. Žalovaná obdržela jak ústní, tak písemné pokyny o vrácení DPH, minimálně se jedná o pokyn ze dne 14.6.2018, předložené kopie faktur z [příjmení] [jméno] jsou pouze vzorové faktury, netýkají se sporu. K žádnému osobnímu předání podkladů pro uplatnění žádosti o vrácení DPH nedošlo, neboť veškeré faktury a účetní doklady jsou součástí účetnictví. Žalovaná měla přístup do systému ESO. 13. Žalovaná zpochybnila tvrzení žalobkyně, znovu zopakovala, že ze smlouvy nevyplývá její povinnost uplatnění vrácení DPH za rok 2017, navíc ona nezpracovávala daně za účetní rok 2017, ale až za rok 2018, žádné pokyny k vrácení DPH před 30.9.2018 neobdržela, předmětný email ze dne 14.6.2018 se týká zcela jiné věci. Pokud by se email ze dne 14.6.2018 týkal vrácení DPH, součástí emailu by nebyly vydané faktury, ale přijaté faktury. Pokud takovou žádost žalovaná dodatečně zpracovala, bylo to proto, že jí o to jednatel firmy [jméno] [příjmení] požádal, avšak dodatečně. Žalovaná v roce 2018 neměla představu o tom, o jaké obchody se Slovenskem se jedná, neboť v roce 2018, kdy pro firmu žalobkyně začala zpracovávat účetnictví a daně, takové obchody již nebyly realizovány, veškeré obchody žalobkyně se Slovenskem se prováděly přes nově založenou firmu na Slovensku. S paní [příjmení] se seznámila až dne 5.10.2018, kdy žalobkyně obdržela kontakt na jmenovanou. Kontaktovala svědkyni [příjmení], iniciativně sama si vyžádala od dodavatele na Slovensku spol. [právnická osoba], předmětné faktury, jichž se vrátka měla týkat. Žádost zpracovala, zkonzultovala ji se svědkyní [příjmení] a žádost zaslala na finanční úřad dne 15.10.2018. Nikdy neobdržela pokyn o tom, že takovou žádost je nutné podat do 30.9.2018. Z účetnictví zaneseného v PC není možné zjistit, o jaké faktury se jedná, v systému nejsou založeny kopie faktur. Účetní i daňovou agendu v roce 2017 pro žalobkyni zpracovávala účetní [právnická osoba], ona spolupracovala se zaměstnancem firmy [př