19 C 129/2021-42 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 230,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. a) Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč (smlouva o úvěru č. [anonymizováno]). Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne [datum] vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 2 493 Kč vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem 13. 11. 2018. Splátky od 13. 11. 2018 do 13. 5. 2020 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 13. 6. 2020 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně dne 1. 10. 2020 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 11 611,71 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 517,99 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky do dne předcházejícího dni zesplatnění. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ke dni podání žaloby činil na jistině částku ve výši 11 611,71 Kč, spolu se smluvním úrokem 10 % ročně z částky 11 611,71 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 611,71 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr, tyto údaje žalobkyně ověřila. Dále žalobkyně posuzovala informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. b) Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně dne 1. 10. 2020 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 9 255,30 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 442,97 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 7. 2020 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 30. 9. 2020. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činil na jistině částku 9 255,30 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 9 255,30 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 10. 2020 spolu se smluvním úrokem 8,25 % ročně z částky 9 255,30 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 9 255,30 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 442,97 Kč za období ode dne 1. 7. 2020 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 30. 9. 2020. Dlužná částka 363 Kč odpovídá dlužnému pojistnému, který si žalovaný s žalobkyní sjednal dne 16. 2. 2017. Z důvodu ukončení pojištění bylo toto pojistné z účtu žalovaného strženo dne 13. 7. 2020 a poukázáno pojišťovně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 12. 8. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to o zaplacení částky 537 Kč, smluvního úroku ve výši 10 % ročně z částky 537 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 537 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, kdy žalovaný tuto částku zaplatil po podání žaloby dne 16. 6. 2021, přičemž žalobkyně započetla úhradu částky ve výši 537 Kč na částku žalovanou z titulu úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum]. 4. Soud proto pod výrokem I. rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. o zastavení řízení v části týkající se úhrady částky 537 Kč s příslušenstvím jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. 5. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 6. Soud z listin předložených žalobkyní k důkazům, a to rámcovou smlouvou [číslo] dodatkem [číslo] dodatkem [číslo] obchodními podmínkami, podmínkami pro používání úvěru, mimořádnými výpisy z účtu žalovaného, formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zesplatňujícími dopisy včetně podacího archu, jakož i platebními historiemi k jednotlivým úvěrům, zjistil, že skutečnosti vyplývající z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě, odpovídají těmto listinám a soud je vzal proto v případě obou úvěrů za prokázané. Pro stručnost pak v tomto odkazuje na žalobní tvrzení. Před podáním žaloby pak žalobkyně vyzvala žalovaného dne 2. 10. 2020 v rámci zesplatňujícího dopisu k úhradě předmětných dluhů. 7. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny: a) smlouva o úvěru dne [datum] (v dodatku [číslo] k rámcové smlouvě), na podkladě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal a zavázal se jej splácet včetně úrokového navýšení. Jelikož svůj závazek nesplnil a nesplácel řádně to, k čemu se zavázal, prohlásila banka v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě včetně poplatků a úvěrového navýšení. Žalovaný však až dosud žalobkyni neuhradil z titulu této smlouvy částku specifikovanou ve výroku II. a), b) smlouva o poskytnutí kontokorentu dne [datum] (v dodatku [číslo] k rámcové smlouvě), na pokladě které žalobkyně poskytla žalovanému kontokorent ve výši 10 000 Kč a jeho čerpání bylo žalovanému umožněno na jeho účtu č. [bankovní účet]. Jelikož svůj závazek žalovaný nesplnil a nesplácel řádně to, k čemu se zavázal, prohlásila banka v souladu se smlouvou kontokorentní úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě včetně poplatků a úvěrového navýšení. Žalovaný však až dosud žalobkyni neuhradil z titulu této smlouvy částku specifikovanou ve výroku II. b). 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v uzavřených úvěrových smlouvách, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku. Úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v ustanovení § 2 nařízení vl. č. 351/2013 Sb.. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně na základě předmětných smluv poskytla žalovanému 50 000 Kč a také kontokorent ve výši 10 000 Kč. Protože žalovaný tyto své závazky vůči žalobkyni řádně neplnil a dostal se s jejich plněním do prodlení, žalobkyně úvěry zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhů jak z úvěrové smlouvy ze dne [datum], tak také ze smlouvy o kontokorentu ze dne [datum]. Žalovaný však úhradu svých dluhů neprovedl (vyjma pak shora uvedené částky 537 Kč po podání žaloby, o kterou bylo řízení zastaveno viz. výrok I.). Proto soud žalobě v případě obou nároků (ponížených v případě úvěru ze dne [datum] právě o částku 537 Kč s příslušenstvím) vyhověl. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně vyhodnotila úvěruschopnost