41 C 154/2021-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce se žalovanou uzavřeli dne 16. 4. 2019 Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobce poskytl žalované dne 16. 4. 2019 finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a povinností žalované bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku ve 23 splátkách po 1.014 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 13,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč. Žalobce v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudil úvěru schopnost žalované. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobce nespoléhal pouze na tvrzení žalované, ale informace poskytnuté žalovanou ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaná poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobce oprávněn úvěr zesplatnit a naúčtovat žalované jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, až do výše 200.000 Kč. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 12/ 2020 a [číslo]) neuhradila splátku, respektive byla v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne 25. 3. 2021 zesplatněn. V části 5. Smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná se zavázala, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobce oprávněn naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobce účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalované a zesplatnění úvěru bylo žalované dne 25. 3. 2021 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 6.655,54 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 5.904,89 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 250,65 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Žalobce se tak touto žalobou domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 5.904,89 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 250,65 Kč. Žalobce dále požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků tedy z částky 6.155,54 Kč ve výši 184,67 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 500 Kč za opožděné platby, které sestávají z částek 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za listopad 2020. Dlužná částka tak ke dni podání žaloby činí celkem 6.840,21 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně potvrzení o čerpání úvěru soud zjistil, že dne 16. 4. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou spotřebitelský úvěr na částku 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně úrokového navýšení v pravidelných splátkách po 1.014 Kč, celkem bylo dohodnuto 23 splátek. Výpisem z účtu žalované, přehledem příjmů a výdajů, UW a MW dashboard prokázal žalobce, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Výpisem z účtu a platební historií žalobce prokázal, že žalovaná úvěr čerpala a v rozporu se smluvním ujednání dlužnou částku nesplácela, ocitla se v prodlení se splátkou déle než 3 měsíce a žalobce tak v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 25. 3. 2021, jak bylo prokázáno oznámením o splatnosti úvěru s poštovní doručenkou. Předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem bylo v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobce touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobce splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. 4. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce. 5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi bankou a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na podkladě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 20.000 Kč, který žalovaná čerpala a zavázala se jej splácet včetně úrokového navýšení. Před uzavřením smlouvy banka řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Jelikož svůj závazek nesplnila a nesplácela řádně to, k čemu se zavázala, prohlásila banka v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzval žalovanou k jeho úhradě včetně poplatků, úvěrového navýšení a smluvní pokuty. Žalovaná však až dosud žalobci neuhradila z titulu této smlouvy částku specifikovanou shora. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Úvěrová smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila, dostala se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak proto vznikl vůči žalované též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši, ktereá ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Nárok na smluvní pokutu má žalobce dle smluvního ujednání a § 2048 o.z. 8. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, dále odměnou advokáta za právní služby, přičemž sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 1.500 Kč (vznikl nárok na odměnu za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč) a 21% DPH z těchto částek vyjma soudního poplatku ve výši 1.134 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).