41 C 291/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy. Tento návrh odůvodnil tím, že strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen [číslo] Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále se smlouva řídí i Všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními podmínkami dalšími. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 24. 9. 2019. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky [název vozidla], typ [typ vozidla], [registrační značka] (může být v průběhu pojistného vztahu s ohledem na registraci vozidla u místně příslušného dopravního inspektorátu měněna). Předmětem smlouvy bylo "Komplexní poj. vozidla NAMÍRU". Jedno vyhotovení pojistné smlouvy si převzal pojistník, tedy žalovaný, jedno vyhotovení obdržel žalobce. První pojistné bylo sjednáno ve výši 3.641 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, když výše dalších předepsaných pojistných se mohla měnit, a to zejména s ohledem na zákonné ust. § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a dále i s ohledem na stav trhu. O případné úpravě výše pojistného byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Pojištění zaniklo ke dni 3. 7. 2020 v souladu s ust. § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění. Důvodem je zánik po marném uplynutí 30-ti denní lhůty. Žalovaný byl v souladu se zákonem upomínán. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně mu bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Při zániku pojištění má žalobce právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 24. 3. 2020 do 3. 7. 2020, když ale dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli, tedy žalobci, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy až do 31. 7. 2020, žalobce nicméně požaduje poměrnou část pojistného pouze za skutečnou dobu trvání pojištění - tj. do jeho zániku 3. 7. 2020 včetně. Žalobce tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dluhu ve výši 2.598 Kč, který zůstává do dnešního dne dlužným. Žalobce dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizoval, když žalobce tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. Jedná se o postup pro žalovaného výhodnější, než pokud by žalobce uplatnil úrok od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Žalobce tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a to za období od 4. 7. 2020 do 11. 8. 2021, tj. celkem částku 237 Kč. Součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobce na úhradu sjednaných poplatků. Žalobce po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění dle ust. § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, resp. § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně žalobce po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Poplatky jsou účtovány v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění a na sjednanou povinnost k jejich úhradě byl žalovaný upozorněn rovněž dopisem, kterým byl žalobcem informován o zániku pojištění. Právní zástupce žalobce ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 15. 4. 2021 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., když stanovil s ohledem na zákonném stanovenou minimální dobu pro plnění lhůtu do 15 dnů od doručení výzvy. [příjmení] úhrady dluhu, a to dokonce tehdy bez požadavku zákonného úroku z prodlení, se však žalobce ani jeho právní zástupce nedočkal. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. Soud ve věci nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem. Z pojistné smlouvy zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva na pojištění vozidla škoda [značka automobilu] [typ automobilu] [registrační značka] s počátkem pojištění dnem 24. 9. 2019. V této smlouvě se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 3.641 Kč za půlroční pojistné období. Touto pojistnou smlouvou prokázal žalobce svou aktivní legitimaci. Přehledem předepsaného a uhrazeného pojistného a oznámením o zániku pojistné smlouvy žalobce prokázal, že žalovaný dluží ke dni zániku pojistné smlouvy částku 2.598 Kč a že k ukončení pojistné smlouvy došlo dne 3. 7. 2020. Upomínkou a předžalobní výzvou pak bylo prokázáno, že žalovaný tuto částku neuhradil ani přesto, že byl o zaplacení upomínán. 5. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným písemnou smlouvu o pojištění ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. konkretizovanou ve Všeobecných pojistných podmínkách žalobce. V této smlouvě jako synallagmatickém právním vztahu se žalobce zavázal poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a žalovaný se zavázal platit pojistné. Protože žalovaný pojistné neplatil řádně a včas, došlo z důvodu neplacení pojistného k ukončení pojistného vztahu. Povinnost uhradit pojistné do doby zániku pojištění však žalovanému zůstala. Jelikož se žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikla mu tak navíc povinnost uhradit peněžitou sankci v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. v kapitalizované výši 237 Kč. 6. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Náklady řízení žalobce tak představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč za úkon dle vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.