42 C 185/2021-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení celkové částky 21 536 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit jednak na základě Smlouvy o půjčce č. 247118, uzavřené dne 18. 2. 2016 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 12 440 Kč, z toho 6 000 Kč jako samotnou půjčku a 4 440 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 200 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2017. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila toliko 380 Kč a poslední splátku uhradila dne 20. 3. 2016, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 10 060 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 6 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 060 Kč. Dalších 11 476 Kč měla žalovaná dlužit žalobkyni na základě Smlouvy o půjčce č. 224544, uzavřené dne 3. 12. 2015 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 15 910 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 910 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, a to formou 43 týdenních splátek po 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2016. Žalovaná však ani v tomto případě své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila toliko 4 434 Kč a poslední splátku uhradila dne 20. 3. 2016, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 11 476 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 9 312 Kč a souhrnného poplatku ve výši 2 164 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 6. 12. 2019 k převedení obou pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání obou úvěrových smluv úvěruschopnost žalované, když vycházela z informací, které měla od žalované při uzavírání smluv, kdy tato byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. I ve smlouvách samotných je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Z čl. 7 smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, které žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením Smluv poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila v obou případech podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalované, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v obou případech s odbornou péčí. V podání ze dne 27. 5. 2021 pak žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smluv ověřila majetkovou situaci žalované z výměru podpory, z pracovní smlouvy, z nájemní smlouvy a z předložených dokladů o platbách SIPO, současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartách zákazníka. Žalobkyně je přesvědčena, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených informací a předložených dokladů. Žalobkyně přitom nemá k dispozici kopie dokladů žalované, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při uzavírání smlouvy. Přitom jednoznačný názor o správnosti a dostatečnosti tohoto postupu vyslovil i Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020-97. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 21. 5. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 7. 6. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o půjčce č. 247118 ze dne 18. 2. 2016 a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 18. 2. 2016 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 12 440 Kč, z toho 6 000 Kč jako samotnou půjčku a 4 440 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 200 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2017. Ve smlouvě je dále ujednáno, že RPSN činí v daném případě 75,72 %. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na zadní straně formuláře smlouvy. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet prohlášením samotné žalované v zákaznické kartě ze dne 18. 2. 2016, z níž vyplynulo, že žalovaná je vdaná, má vyživovací povinnost ke třem nezaopatřeným dětem, žije v nájemním bytě, je vedena jako nezaměstná s nárokem na podporu ve výši 2 600 Kč měsíčně, vedle tohoto měla pracovat na částečný pracovní poměr sjednaný na dobu určitou s průměrným měsíčním čistým příjmem ve výši 7 000 Kč, dále pak měla pobírat sociální dávky ve výši 19 200 Kč, její celkové měsíční výdaje měly činit 22 500 Kč, z toho 13 000 Kč za nájem a inkaso, 8 000 Kč za další výdaje domácnosti, 1 500 Kč za splátky dalších úvěrů, kdy z karty zákazníka toliko vyplývá, že žalovaná měla mít u právní předchůdkyně žalobkyně další úvěr v původní výši 10 000 Kč, který splácí v měsíčních splátkách po 1 500 Kč; s tím, že obchodní zástupce oprávněný jednat za právní předchůdkyni žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil výměr podpory žalované, její pracovní a nájemní smlouvu a doklad o platbě SIPO. 5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce č. 224544 ze dne 3. 12. 2015 a ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 3. 12. 2015 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 15 910 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 5 910 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu