42 C 261/2021-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 198 260,39 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] uzavřené dne 17. 3. 2016 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalované peněžní prostředky ve výši 259 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet bance ve 120- ti pravidelných měsíčních splátkách po 4 404 Kč se splatností první splátky dne 17. 9. 2016. Současně byla mezi stranami sjednána úroková sazba k poskytnutému úvěru ve výši 16,4 % a další platby (zejména poplatky) sjednané dle smlouvy, resp. sazebníku, který byl společně s obchodními podmínkami nedílnou součástí smlouvy. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, pročež banka využila svého práva daného smlouvou a úvěr ke dni 1. 8. 2019 zesplatnila a uplatnila u žalované nárok na okamžité zaplacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 23. 3. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však až dosud neuhradila žalobkyni právě částku 198 260,39 Kč představující jistinu úvěru, vedle toho žalobkyně požadovala i zaplacení úroku z úvěru a úroku z prodlení. Na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila v podání ze dne 10. 8. 2021, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy banka posoudila zejména na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od samotné žalované před uzavřením smlouvy a konečně nahlédnutím do veřejných registrů. U jednání dne 8. 10. 2021 pak žalobkyně doplnila, že žalovaná za celou dobu uhradila bance částku 250 029,15 Kč. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, zpochybnila zejména, zda banka dodržela veškeré postupy, které měla, pokud jde o ověření úvěruschopnosti žalované, když tato žádala o tento úvěr právě z důvodu, že měla další dva úvěru u [právnická osoba] [anonymizováno], které nezvládala splácet. Žalovaná měla v té době nízký příjem, navíc splácela s manželem hypotéku a další úvěry u bank i nebankovních institucí, přitom ze strany banky po ní nebylo požadováno, aby jakkoli doložila splácení těchto dalších úvěrů, přitom tyto skutečnosti musely být bance známé z registrů. Banka navíc požadovala, aby účastníkem smlouvy byl i manžel žalované, ačkoliv po něm nebyl požadován ani doklad o příjmu. K jednání nařízenému na 8. 10. 2021 se žalovaná nedostavila, doručení předvolání k tomuto jednání u ní bylo řádně vykázáno dnem 26. 8. 2021, k okamžiku zahájení jednání soudu nebyla doručena omluva žalované, případně žádost o odročení jednání, pročež soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 3. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 7. 11. 2014, návrhem smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne 14. 3. 2016, včetně dodatku ze dne 7. 9. 2016, akceptací návrhu smlouvy ze dne 17. 3. 2016, Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], Produktovými podmínkami [právnická osoba] a Sazebníkem poplatků je v řízení prokázáno, že dne 17. 3. 2016 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně jako banka zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 259 000 Kč za účelem konsolidace přechozích závazků žalované u banky.; žalovaná se naopak zavázala finanční prostředky bance vrátit a zaplatit z nich úroky ve výši 16,40 % a další příslušenství v pravidelných 120- ti měsíčních splátkách po 4 404 Kč se splatností první splátky dne 17. 9. 2016. Strany se dále dohodly, že nedílnou součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky banky a sazebník banky; dále bylo dohodnuto, že v případě, že žalovaná poruší své povinnosti splácet úvěr řádně a včas, má banka právo prohlásil úvěr včetně všech dosud nesplatných pohledávek za okamžitě splatný. 4. Transakční historií na účtu žalované vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně pod č. [bankovní účet] za období listopadu 2014 do února 2021 je postaveno na jisto, že žalovaná tento účet u banky používala nejméně od r. 2014, z tohoto účtu se neprováděly žádné pravidelné platby a rovněž tak na něj nechodily žádné pravidelné příjmy, dne 17. 3. 2016 byla na tento účet ze strany banky poukázána platba ve výši 259 000 Kč, žalovaná úvěr nesplácela pravidelně a v předepsané výši, poslední úhrada z její strany proběhla dne 2. 8. 2019. 5. Dopisem ze dne 19. 6. 2019 a dopisem ze dne 1. 8. 2019, včetně kopie podacího archu ze dne 2. 8. 2019, je pak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nejprve žalovanou upozornila na nesplácení úvěru s možností okamžitého zesplatnění, následně ke dni 1. 8. 2019 z důvodů porušení povinností na straně žalované přistoupila k zesplatnění předmětného úvěru a současně žalovanou vyzvala k úhradě závazku v celkové výši 233 806,38 Kč do deseti dnů od vyhotovení výzvy, přičemž tato výzva byla odeslána na adresu žalované dne 2. 8. 2019. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021, včetně sezamu postupovaných pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 24. 3. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 4. 2021, včetně podacího poštovního archu z téhož dne je pak v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to se všemi právy a příslušenstvím s touto pohledávkou spojenými, přičemž toto postoupení bylo žalované řádně bankou oznámeno. 7. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 a podací lístkem z téhož dne je dále v řízení prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu vzniklého na základě smlouvy [číslo] v aktuální výši 292 955,86 Kč nejpozději ve lhůtě do 28. 5. 2021 s tím, že žalovaná byla současně upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. 8. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 9. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce na konsolidaci [číslo] ze dne 17. 3. 2016 se společnost [právnická osoba], jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 17. 3. 2016 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 259 000 Kč; na druhé straně se žalovaná zavázala vrátit bance tuto částku formou 120- pravidelných měsíčních splátek po 4 404 Kč se splatností první splátky dne 17. 9. 2016 a při úrokové sazbě k poskytnutému úvěru ve výši 16,4 %, zároveň se zavázala zaplatit jí i další platby (zejména poplatky) sjednané dle smlouvy, resp. sazebníku; při sjednávání úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně, podle tvrzení žalobkyně, zkoumala schopnost žalované úvěr splácet na základě informací získaných od samotné žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně, když poslední splátku uhradila dne 2. 8. 2019 a celkem zaplatila 250 029,15 Kč. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemo