42 C 262/2021-40 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 221 728,15 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] uzavřené dne 31. 10. 2016 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 253 700 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr způsobem uvedeným ve smlouvě, Všeobecných obchodních podmínkách a Produktových podmínkách, a to s úrokem ve výši 11,9 % ročně. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet poskytnutou půjčku ve [číslo] pravidelných měsíčních splátkách po 3 626 Kč, první splátka byla splatná dne 25. 11. 2016 a každá další splátka pak byla splatná vždy k 25. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet], přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, banka jej písemně upozornila, aby tento stav napravil; následně s účinností ke dni 14. 5. 2020 banka úvěr zesplatnila dle ustanovení 7.1 a 2. Produktových podmínek. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy; zároveň banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 15. 5. 2020, ve kterém byl rovněž vyzván k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Žalovaný v průběhu splácení úvěru uhradil celkem částku 140 446,75 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla zčásti na jistinu a zčásti na sjednané úroky, případně další poplatky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 23. 3. 2021 k převedení předmětné pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ani po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni na danou pohledávku již ničeho neuhradil. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 202 164,69 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 14. 5. 2020 ve výši 92,57 Kč, z kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 14. 5. 2020 ve výši 8 846,29 Kč, z poplatků a smluvní pokuty ve výši 19 563,46 Kč, ze smluvního úroku 11,90% ročně z jistiny úvěru ve výši 202 164,69 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení a z úroku z prodlení v zákonné výši 10% ročně z částky ve výši 221 728,15 Kč, od 15. 5. 2020 do zaplacení. 2. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Po provedení potřebných lustrací, dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od žalovaného a informací získaných z interních zdrojů, a dále s ohledem na výši úvěru, banka schválila žalovanému úvěr ve výši 253 700 Kč. Odkázala současně na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud uzavřel pro posouzení úvěruschopnosti, že„ …stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“, jakož i na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. 12 Co 367/2020-170, kdy se odvolací soud vyjádřil, že ačkoliv„ žalovaný sice neuvedl měsíční platby domácnosti…nelze to klást k tíži druhé smluvní strany. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zcela správně přikročila k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. Právní předchůdkyně tak zcela dostála povinnosti podle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb.“ Městský soud v citovaném rozhodnutí rovněž potvrdil, že údaje z prohlášení k žádosti o poskytnutí úvěru jsou povinností žádajícího, a to uvést je pravdivě. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na 2. 11. 2021 se bez omluvy nedostavil, doručení předvolání k tomuto jednání přitom u něj bylo řádně vykázání dnem 5. 10. 2021 náhradním způsobem – uložením u pošty, lhůta k přípravě k jednání byla u žalovaného zachována, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listin označených jako Návrh smlouvy o úvěru ze dne 31. 10. 2016, Akceptace návrhu smlouvy ze dne 31. 10. 2016, Rámcová smlouva o poskytování bankovních služeb ze dne 12. 2. 2015, z Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], z Produktových podmínek [právnická osoba] a Sazebník je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 31. 10. 2016 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 253 700 Kč, přičemž žalovaný se zavázal předmětné peněžní prostředky vrátit bance společně se sjednaným úrokem ve výši 11,9 % ročně v pravidelných 120- měsíčních splátkách po 3 626 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci se splatností první splátky ke dni 25. 11. 2016 a poslední splátky ke dni 25. 10. 2026, celkem se tak zavázal vrátit bance při řádném splácení částku 433 581,84 Kč. Část půjčky ve výši 223 700 Kč byla sjednána jako účelová a měla být použita na úhradu čtyř již existujících dluhů žalovaného u specifikovaných bankovních a nebankovních institucí, zbývající část ve výši 27 700 Kč měla banka odeslat na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet]. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové podmínky [právnická osoba] a Sazebník. 5. Z listin označených jako Kreditní report žalovaného a Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 31. 10. 2016 je dále v řízení prokázáno, že při sjednávání úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením samotného žalovaného v protokolu o ověření jeho úvěruschopnosti, podle níž měl být žalovaný rozvedený, žít ve vlastním bytě s jiným dvěma blíže neuvedenými osobami, měl pobírat důchod ve výši 15 000 Kč, vedle toho měl soukromě podnikat s příjmem ve výši 4 500 Kč měsíčně, měsíční výdaje žalovaného měly činit 7 900 Kč na měsíční splátky dalších úvěrů, 4 500 Kč na živobytí a 400 Kč na další výdaje. V době uzavření předmětné smlouvy měl mít další úvěry, a to existující ze zbývající dlužnou částkou včetně úroků ve výši 197 736 Kč s měsíční splátkou ve výši 2 384 Kč, existující revolvingový s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Výpisy z účtu žalovaného za období únor 2015 až únor 2021 je dále v řízení prokázáno, že žalovaný měl nejpozději od února 2015 vedený u právní předchůdkyně žalobkyně běžný účet č. [bankovní účet], na který mu od 6/ 2015 byl vyplácen invalidní důchod ve výši cca 10 000 Kč, v době od 11/ 2015 do 9/ 2016 mzda od agentury [právnická osoba] ve výši cca 10 000 Kč až 12 000 Kč, v 6/ 2015 mu na něj byla vyplacena půjčka ve výši 70 000 Kč, v 10/ 2015 další půjčka ve výši 8 000 Kč, v 11/ 2015 další půjčka ve výši 10 000 Kč, v 2/ 2016 ve výši 350 000 Kč, 31. 10. 2016 pak na něj byly vyplaceny částky 27 700 Kč a 226 000 Kč, na tento účet nebyly navedeny žádné pravidelné platby za bydlení a energie, pouze z něj žalovaný pravidelně vybíral v bankomatech a platil nákupy v obchodech. 6. Oznámením o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne 14. 5. 2020 a podacím archem ze dne 15. 5. 2020 pak má soud postaveno v řízení najisto, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila předmětný úvěr za okamžitě splatný v souladu s č.l. 7 Produktových obchodních podmínek a písemně vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému zaplacení dluhu v aktuální výši ke dni zesplatnění z důvodu dlouhodobého nesplácení jeho finančních závazků vůči bance s tí, že jeho aktuální dluh ke dni 14. 5. 2020 činí 212 240,57 Kč. 7. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021, včetně přílohy č. 1 jako seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty ze dne 24. 3. 2021, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2021 a podacím archem z téhož dne, je v řízení prokázáno, že banka postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou. 8. Předžalobní upomínkou