42 C 340/2020-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 980 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 16. 9. 2016 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 24 360 Kč, z toho 14 000 Kč jako samotnou půjčku a 10 360 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 10. 2017. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 9. 6. 2017, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dnem 10. 6. 2017 právo na úhradu celého dluhu ve výši 18 980 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 14 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 980 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 29. 11. 2019 k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni právě částku 18 980 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací, které měla od žalovaného při uzavírání smlouvy, kdy tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. I ve smlouvě samotné je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] [jméno] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazních prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné“. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v dané věci s odbornou péčí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 12. 2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 28. 12. 2020 náhradním způsobem - formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] uzavřené dne 16. 9. 2016, je v řízení prokázáno, že se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 16. 9. 2016 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 24 360 Kč, z toho 14 000 Kč jako samotnou půjčku a 10 360 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 10. 2017. Ve smlouvě je dále ujednáno, že RPSN činí v daném případě 75,72 %. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na zadní straně formuláře smlouvy. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením samotného žalovaného v zákaznické kartě ze dne 16. 9. 2016, z níž vyplynulo, že žalovaný je [rodinný stav], žije v samostatné domácnosti, bydlí v nájmu, nemá [počet vyživovacích povinností] [anonymizována dvě slova] a je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2016 s čistým měsíčním příjem ve výši [částka], jiné příjmy nemá, jeho celkové měsíční výdaje měly činit [částka], z toho [částka] za bydlení a inkaso, [částka] na další výdaje domácnosti (telefon, jídlo, doprava, oblečení apod.); s tím, že obchodní zástupce oprávněný jednat za právní předchůdkyni žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil jeho pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu žalovaného. 5. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 a podacím lístkem, je v řízení prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020 a podacím lístkem ze dne 1. 5. 2020 bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 30 287,62 Kč nejpozději do 7. 5. 2020 s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] který se dále navyšuje o sjednané úroky a o úroky z prodlení v zákonné výši z dlužných neuhrazených půjček běžícími ode dne následujícího po sepisu této výzvy až do úplného zaplacení. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalovanému na adresu dle smlouvy. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž ač k tomu byla žalobkyně ze strany soudu vyzvána, nepředložila soudu žádné doklady týkající se okolností, jak její právní předchůdkyně prověřovala před uzavřením úvěrové smlouvy úvěryschopnost žalovaného. 8. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce [číslo] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 16. 9. 2016 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 24 360 Kč, z toho 14 000 Kč jako samotnou půjčku a 10 360 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 10. 2017; v rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; při sjednávání úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně, podle tvrzení žalobkyně, zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet toliko prohlášením samotné žalovaného o jejich příjmových a výdajových poměrech. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně, když poslední splátku uhradil dne 9. 6. 2017. 9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací zís