9 C 271/2020-48 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 900 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 2 600 Kč bezhotovostně převodem na účet a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, která byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy, a to ve splatnosti do [datum], čemuž žalovaná nedostála, protože na svůj závazek nezaplatila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka částku 8 410,76 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 2 600 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 156,82 Kč, smluvní pokuty 1 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 329,47 Kč (z dlužné jistiny v sazbě dle platných právních předpisů od [datum], tj. od prvního dne prodlení, do [datum]) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 185 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum], tj. od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, z jistiny. Od data postoupení žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně předmětem řízení učinila i částku 1 300 Kč z titulu smluvní pokuty, která vznikla tím, že žalovaná do termínu splatnosti neuhradila svůj závazek vyplývající ze smlouvy a věřitel tak měl nárok požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení (zůstatek jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila. K výzvě soudu, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum] a nadále požadovala zaplacení částky 2 600 Kč (dlužné jistiny) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 240,41 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a přitom ji poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum]. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. O částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dnem 1. 9. 2020, č. j. 9 C 271/2020-12, které nabylo právní moci dne [datum]. 4. Při zjišťování skutkového stavu věci soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Dohodou uzavřenou prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně, označenou jako Smlouva o úvěru [anonymizováno] ze dne [datum], poskytla společnost [právnická osoba], jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalované bezhotovostním převodem na účet částku 2 600 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 2 600 Kč, poplatek 2 839,46 Kč a smluvní úrok 40 % ročně z částky 2 600 Kč, a to jednorázově do 30 kalendářních dnů, tj. do [datum]. K dispozici nejsou informace, jak jmenovaná společnost před uzavřením dohody zkoumala schopnost žalované finanční prostředky splatit. Žalovaná své povinnosti vrátit finanční prostředky nedostála. Předmětem řízení nadále zůstal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 240,41 Kč, který vznikl tím, že žalovaná dlužnou jistinu neuhradila ve lhůtě splatnosti, tedy se dne [datum] dostala do prodlení, přičemž žalobkyně úrok vyčíslila do [datum] [právnická osoba] následně dne [datum], prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost omámila žalované dopisem ze dne [datum], ve kterém zároveň vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku zaplatil na tam uvedený účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne [datum]. Ode dne následujícího po prodeji pohledávky požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 2 600 Kč ve výši 9 % ročně. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum]. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a k závěru, že žaloba v rozsahu po částečném zpětvzetí je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely prostředky komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 2 600 Kč převodem na bankovní účet, který uvedla ve smlouvě. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“), i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“), jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU). Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. 6. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované vůbec, jelikož soudu nedoložila k tomuto žádná tvrzení a navíc ani nedisponovala žádnými důkazy, které by zkoumání úvěruschopnosti prokázaly, čímž nedostála povinnosti jí uložené v ZSU. Proto soudu nezbylo nic jiného, než prohlásit uzavřenou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Jelikož byla smlouva mezi účastníky absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi nimi posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet částku 2 600 Kč a žalovaná jí nevrátila ničeho, pročež jí stále dluží částku 2 600 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 2 600 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení. 7. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala ji k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum]. V souladu s § 573 o. z. došlo k doručení zásilky dne [datum]. Od té doby měla žalovaná 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do [datum]. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 2 600 Kč, a to ode dne [datum]. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 9 % ročně, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník