9 C 291/2020-43 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 382 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, na podkladě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč převodem na účet dne [datum] a žalovaná se zavázala žalobkyni za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 2 340 Kč, přičemž jistina a poplatek byly splatné dne [datum], čemuž žalovaná nedostála a na svůj dluh ničeho nezaplatila. K poskytnutí zápůjčky došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na kterých si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala sví osobní údaje, čímž učinila návrh na uzavření smlouvy vůči žalobkyni. Poté zaškrtla žalovaná řádek s textem„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a se zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“, čímž žalovaná odsouhlasila znění obchodních podmínek. Smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo, kdy se podle názoru žalobkyně jedná o prostý elektronický podpis. Celkem tedy žalobkyně požaduje částku 13 840 Kč, která je tvořena jistinou a poplatkem ve výši 11 340 Kč a účelně vynaloženými náklady ve výši 2 500 Kč (náklady v souvislosti s prodlením – písemné výzvy, které mají podklad v čl. 2 Smlouvy, a dále částku 3 042 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 0,1 % dlužné částky dle Smlouvy čl. 2 a která byla vyčíslena od [datum] do data podání žaloby. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dne [datum], přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované dotazem na aktuální zaměstnání a výši jejího příjmu, což ověřila dotazem u zaměstnavatele, lustrací v [příjmení] a dotazem na pohledávky po splatnosti. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a přitom ji poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne [datum], že [právnická osoba], s. r. o. se zavázala poskytnout žalované částku 9 000 Kč oproti závazku žalované vrátit tuto částku společně s poplatkem 2 340 Kč, a to do [datum]. Nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s. r. o. V čl. 2 smlouvy byly rozvedeny náklady spojené s prodlením klienta, které přirůstají k listině, a to konkrétně 500 Kč za jednu písemnou výzvu k úhradě. Ve stejném článku byla rovněž ujednána smluvní pokuta, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě, že se dostane do prodlení, ve výši 0,1 % dlužné částky za každý den prodlení. Namísto podpisu žalované je na listině uveden PIN [číslo]. 6. Ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], s. r. o. soud zjistil, že k uzavření smlouvy dochází tak, že klient na webových stránkách věřitele vyplní formulář, odešle návrh na uzavření smlouvy, který se opatří prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Následně je potřeba provést ověření totožnosti, které se provádí tak, že je autorizována jeho platební karta, konkrétně tak, že je ze stránek žalobkyně přesměrován na platební bránu, kde zadá údaje své platební karty, čímž provede platbu 1 Kč na účet žalobkyně. Smlouva je pak uzavřena v okamžiku, kdy akceptace návrhu Smlouvy je doručena klientovi na e-mailovou adresu a prostřednictvím jeho uživatelského profilu. 7. Z výpisu z účtu vyplývá, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] odepsána částka 9 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet]. 8. Z výpisu z účtu (č. l. 28) soud zjistil, že žalobkyně z čísla účtu [bankovní účet] zaslala na účet žalobkyně dne [datum] částku 1 Kč. 9. Z výplatních pásek žalované (č. l. 9), které předložila žalobkyně k úvěruschopnosti žalované, bylo zjištěno, že žalovaná měla v měsíci [anonymizováno] [rok] čistý příjem [částka] a v měsíci [anonymizováno] [rok] měla čistý příjem [částka]. 10. Z upomínek bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum]. 11. Výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně touto upomínkou vyzvala žalovanou k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 17 098 Kč do tří dnů s tím, že jde o dluh ze smlouvy uzavřené dne [datum] a zároveň žalovanou upozornila, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 12. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 13. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] poskytla žalobkyně bezhotovostně na účet žalované dne [datum] částku 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem 2 340 Kč do [datum]. K uzavření této dohody došlo tak, že žalovaná na webových stránkách žalobkyně vyplnila elektronický formulář, ve kterém si zvolila výši a splatnost prostředků, který podepsala tak, že namísto podpisu připojila PIN, který jí byl zaslán na číslo mobilního telefonu, které uvedla. Žalovaná byla autorizovaná tak, že na účet žalobkyně zaslala prostřednictvím své platební karty, tedy ze svého účtu, platbu ve výši 1 Kč, k jejímuž zaplacení byla přesměrována z webových stránek žalobkyně. Poté byl tento návrh doručen žalobkyni, která jej přijala a dne [datum] vyplatila žalované na její účet částku 9 000 Kč. Před uzavřením dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet dohodnutou částku tak, že se žalované dotázala na její osobní údaje a její příjem, který si ověřila jak u zaměstnavatele, tak z výplatních pásek za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], jakož i lustrací v [příjmení] a dotazem na pohledávky po splatnosti. Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila a žalobkyně ji proto celkem 5x zaslala upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky, přičemž každá taková upomínka byla dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce zpoplatněna částkou 500 Kč. Žalovaná se v předmětné dohodě rovněž zavázala uhradit žalobkyni 0,1 % denně z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy se zpozdí s uhrazením svého dluhu, tedy od [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum] a dala žalované možnost splnit dluh do 3 dnů. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 18. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jed