10 C 254/2021-35 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 335 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 2.7.2016 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který měl být žalovaným splacen nejpozději do 1.8.2016 Smlouva o úvěru byla uzavřena tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů na webové stránky www.crediton.cz a potvrdil, že se seznámil s podmínkami smlouvy, tyto odsouhlasil a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet lustrací z veřejně dostupných databází, mu byla poskytnuta dne 2. 7. 2016 na účet žalovaného částka 5 000 Kč. Žalovaný však do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, dluží žalobkyni jako právní nástupkyni původní věřitelky žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 10. 2021 bylo žalovanému uloženo, aby se ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo doručeno žalovanému dne 25. 10. 2021, žalovaný se však ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil a na uvedené usnesení soudu nijak nereagoval a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas učinila již v žalobě. 4. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr takový, že právním předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostním převodem žalovanému částku 5 000 Kč bez jakékoliv zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to na jeho účet a dále, že smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Uzavření úvěrové smlouvy v řízení prokázáno nebylo. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by něco zaplatil, čímž by nárok žalobkyně zanikl. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen žalobkyni vrátit bezdůvodné obohacení. Soud má za to, že se mezi účastníky nejedná o závazek ze smlouvy o úvěru, a to z toho důvodu, že v řízení nebylo prokázáno, že by taková smlouva mezi účastníky byla uzavřena, když na předložené smlouvě absentuje podpis žalovaného a ačkoliv žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní, žádný důkaz k uzavření této smlouvy takovým způsobem neuvedla. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě v částce 5 000 Kč vyhověno. 6. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k vrácení žalované částky předžalobní upomínkou z 2. 2. 2021, v níž vyzvala žalovaného zaplatit ve lhůtě do 3 dnů. Kdy tato upomínka byla žalovanému doručena, nebylo prokázáno, soud tedy vycházel z notoriety, kdy písemnost doručována prostřednictvím pošty se dostane do sféry možnosti seznámení se s jejím obsahem ve lhůtě 3 dnů od jejího podání, 7 denní lhůta plnění odpovídá obecně lhůtě dle předžalobní upomínky, žalovaný takto měl uhradit dluh do 10 dnů od podání upomínky, tj. konkrétně do 12. 2. 2021, od 13. 2. 2021 byl tedy žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku a ve výši dle vl. nařízení 351/2013 Sb., kdy výše úroku z prodlení byla v té době 8,25 % ročně. Pro výše uvedené byla tedy žaloba částečně ohledně příslušenství zamítnuta. 7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná s přihlédnutím k jejímu neúspěchu ohledně příslušenství v 78 %, neúspěch žalobkyně je představován 22 %, proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 56 %. 8. Při 100 % úspěchu tyto náklady představují celkovou částku 1 489 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (tj. za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní kvalifikovaná výzva dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 1 vyhl. 177/1996 Sb., dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše včetně 21 % DPH. 56 % nákladů představuje 833,80 Kč. 9. Lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.