109 C 20/2020-87 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 768 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že právě tuto částku žalovaní dluží žalobci jako vlastníci bytu, jež je součástí Společenství vlastníků jednotek žalobce (dále jen„ SVJ“) na příspěvcích na správu domu a pozemku, který je ve vlastnictví SVJ, a který se na základě rozhodnutí shromáždění SVJ zvýšil pro všechny vlastníky jednotek o 300 Kč bez rozdílu. 2. Žalovaní se bránili tím, že shromáždění nebylo usnášeníschopné, když k přijetí rozhodnutí o změně výše příspěvku, tak jak bylo přijato, bylo potřeba souhlasu všech vlastníků jednotek. 3. V průběhu nařízených jednání soud provedl dokazování listinami, které předložili účastníci, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v obchodním rejstříku, jehož členové jsou vlastníky bytových jednotek v domě [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] a dále jsou vlastníky tohoto domu, který stojí na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] [část obce]. Vlastníci jednotek mají podíl na společných částek uvedeného domu a pozemků, na jejichž správu jsou povinni hradit příspěvek ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech, které jsou splatné měsíčně. Žalovaní byli do [datum] spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] poté se výlučným vlastníkem stala žalovaná 1., na kterou žalovaný 2. svůj podíl darovací smlouvou ze dne [datum] převedl. Dne [datum] se uskutečnilo shromáždění SVJ, na kterém byla přítomna většina všech hlasů vlastníků a na kterém si vlastníci nadpoloviční většinou přítomných odhlasovali s účinností od [datum] zvýšení platby příspěvku na správu domu a pozemků o částku 300 Kč pro každou bytovou jednotku. Oznámení o schválení usnesení shromáždění bylo členům společenství vhozeno do schránek. Z evidence žalobce a z přehledu předpisů a plateb bytu [číslo] od správce domu [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaní v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] nehradili na příspěvku částku 300 Kč (od [anonymizováno] [rok] se jednalo o rozdíl ve výši 146 Kč), o kterou byl příspěvek navýšen, čímž jim vznikl na příspěvku dluh 1 768 Kč). Žalobce oba žalované o zaplacení dluhu upomínal, naposledy upomínkou ze dne [datum], která byla zástupkyní žalobce dána k poštovní přepravě téhož dne, ve které upozornila, že pokud částku 1 768 Kč neuhradí do 7 dnů od doručení upomínky 4. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je pravdou, že příspěvky do fondu oprav byly plošně zvýšeny o 300 Kč a že zvýšení příspěvku do fondu oprav samo o sobě není záležitostí, o které by musely rozhodovat všichni vlastníci jednotek, nicméně v tomto konkrétní případě se nejednalo pouze o zvýšení, ale fakticky o změnu výše poměru příspěvků (plošné zvýšení je vždy v neprospěch vlastníků s menší výměrou jednotek, v žádném případě není zachován původní poměr, k čemuž lze dojít jednoduchým propočtem, když si k původním částkám příspěvku přičteme 300 Kč a zjistíme poměr nových částek oproti částkám původním) do fondu oprav, ke kterému je výkladem § 1180 o. z. potřeba souhlasu všech vlastníků jednotek, když v prohlášení vlastníka nebyl poměr stanoven jinak, než jak stanoví zákon, a to v poměru odpovídajícím podílu vlastníka na společných částech (jak správně odkazoval zástupce žalovaných – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2038/2008, který je plně aplikovatelný i na poměry § 1180 o. z.). 5. Nicméně i za tohoto stavu soudu v předmětném řízení nepřísluší platnost přijatého usnesení shromáždění SVJ posuzovat, jelikož to vylučuje ustanovení § 1209 o. z., které zakotvuje speciální úpravu obrany přehlasovaného vlastníka. V jiném řízení proto platnost posuzovat nelze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod č. 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018) a soud z usnesení vychází jako z platně přijatého. 6. S ohledem na shora rozvedené soud zavázal žalované k zaplacení částek konkretizovaných ve výroku rozsudku s příslušenstvím, když z provedeného dokazování a tvrzení účastníků (žalovaní nerozporovali výši dlužné částky), bylo prokázáno, že žalovaní dluží žalobci právě tyto částky s příslušnými úroky z prodlení, které se počítají od data následujícího po splatnosti příspěvku, a to dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaný 2. již není vlastníkem předmětné bytové jednotky, jelikož své právo převedl na žalovanou 1., která je ke dni rozhodnutí soudu výlučnou vlastnicí této jednotky. Ustanovení § 1186 odst. 2 o. z. stanoví, že při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Žalovaný 2. se tedy stal ručitelem dluhu, který je předmětem tohoto řízení, a žalobce je tudíž v souladu s § 2021 o. z. oprávněn po něm požadovat splnění dluhu. Protože se jedná o nárok vyplývající z jiného titulu, nevzniká mezi dlužníkem a ručitelem solidarita. Proto soud zavázal žalované k úhradě žalované částky a jejího příslušenství každého zvlášť, nikoliv společně a nerozdílně, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu dluh druhého ze žalovaných. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož má procesně úspěšný účastník právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Úspěšným byl v této věci žalobce, proto má proti žalované 1. a žalovanému 2. právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 8 865 Kč Tyto náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a dále z odměny za zastupování advokátem za 5 úkonů právní pomoci po 1 000 Kč podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen„ AT“) za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum], tj. celkem 5 000 Kč, za každý z těchto úkonů náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 500 Kč, s tím, že zástupkyně žalobce prokázala, že je registrovaným plátcem DPH, a náleží jí tudíž i DPH 21 % ve výši 1 365 Kč (počítáno z částky 6 500 Kč). Tyto náklady však bylo potřeba rozdělit mezi oba žalované, jelikož nejsou solidárními dlužníky, a proto je soud zavázal zaplatit každý jednu polovinu celkových nákladů, tj. částku. 4 432,5 Kč. 9. Lhůtu k plnění v případě výroků I., III. a IV. soud stanovil v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř, když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. Náklady řízení jsou žalovaní povinni zaplatit k rukám zástupkyně žalobce, jak stanoví § 149 odst. 1 o. s. ř.