110 C 16/2021-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 8 263 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného z nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne 25.3.2015 s následnými dodatky [číslo] – 7, dle které žalobkyně jako pronajímatel předala žalovanému jako nájemci do nájmu byt [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa]. Žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil nájemné za 11/ 2019 ve výši 3 290 Kč splatné 30.11.2019 a nájemné za 12/ 2019 ve výši 3 290 Kč splatné 31. 12. 2019 a současně nezaplatil nedoplatek služeb za rok 2019 ve výši 1 683 Kč dle vyúčtování splatného 31.7.2020, celkem tedy dluží žalobkyni částku 8 263 Kč, kterou žalovaný písemně uznal, avšak nezaplatil. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujících po splatnosti jednotlivých nároků. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný byl nájemcem bytu ve vlastnictví žalobkyně, konkrétně bytu [číslo] v domě [adresa] na ul. [ulice] v [obec] od 25.3.2015 do 31.12.2019, kdy předmětný nájemní poměr skončil, žalovaný byt žalobkyni předal až dnem 13.1.2020. Žalovaný se zavázal k úhradě nájemného a služeb spojených s užíváním předmětného bytu, kdy v 11, 12/ 2019 činilo nájemné 3 290 Kč a bylo splatné k poslednímu dni předmětného měsíce a současně žalovanému byl vyúčtován nedoplatek služeb za rok 2019 k předmětnému bytu v celkové výši 1 683 Kč se splatností 31.7.2020. Žalovaný výše uvedená plnění uznal, dosud však žalobkyni nezaplatil. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Podle § 2201 a násl. občanského zákoníku vznikla uzavřením nájemní smlouvy žalovanému povinnost hradit sjednané nájemné. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by svůj závazek k placení nájemného v 11, 12 / 2019 splnil, dluží tedy dvě platby nájemného po 3 290 Kč, celkem tedy dluží částku 6 580 Kč. Společně s uzavřením nájemní smlouvy se žalovaný zavázal k úhradě služeb dle § 2247 a násl. občanského zákoníku s tím, že byl povinen zaplatit za tyto služby dle vyúčtování pronajímatele. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by zaplatil nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 v žalované výši 1 683 Kč splatný 31.7.2020, proto soud žalobě vyhověl i ohledně dalšího nároku ve výši 1 683 Kč. Z důvodu prodlení soud vyhověl rovněž s odkazem na § 1968 a násl. občanského zákoníku rovněž nároku žalobkyně na příslušenství, když ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých nájemných a vyúčtování služeb, je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle vl. nař. č. 142/1994 Sb. ve znění č. 351/2013 Sb.. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšná byla žalobkyně, která má právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, představující soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů pávího zastoupení ve výši 1 089 Kč (3 úkony právní pomoci po 200 Kč za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku a sepis žaloby včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč za tyto úkony dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 14b odst. 5 písm. a) a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše včetně 21 % DPH, přičemž lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.